Do voleb do Evropského parlamentu v Maďarsku se poprvé chystají i
Romové, kteří mají vlastní kandidátku. Jejich naděje na to, že by do evropského
sněmu mohli vstoupit, jsou však mizivé, neboť v zemi vládnou mezi Maďary a Romy
stále hlubší rozpory, napsala agentura AFP.
"Maďarští poslanci mají nepříjemnou tendenci mluvit o romské otázce pouze v době
voleb, ale životní podmínky Romů v bývalém komunistickém bloku jsou
politováníhodné," řekl agentuře AFP Zsolt Kis, hlavní kandidát hnutí MCF Roma
sdružujícího několik romských organizací.
Hnutí usiluje o hlasy 500.000 až 600.000 maďarských Romů (Maďarsko má deset
milionů obyvatel), jedné z největších romských komunit v Evropě.
"Evropské fondy na podporu Romů nedosahují nezbytné výše, a to se nemůže změnit,
dokud nebude více romských poslanců, kteří by se podíleli na evropských
programech plánování a dohledu nad těmito programy," řekl Zsolt Kis.
Tento jednadvacetiletý student informatiky hovořící anglicky bude potřebovat
150.000 hlasů, aby se mohl do Evropského parlamentu dostat. Zde by seděl po boku
dalších dvou maďarských poslankyň romského původu: zástupkyně opoziční
konzervativní strany Fidesz Lívie Járókové a liberálky Viktórie Mohácsiové.
Ačkoli Romové žijí chudobněji než většina maďarské populace, jejich průměrná
délka života je kratší, mají menší šance dosáhnout vzdělání a obtížný přístup k
práci, "tito romští poslanci reprezentují především svou stranu, a nikoli
romskou komunitu", soudí Zsolt Kis.
"Naše naděje závisí na jednotě Romů, budou-li Romové hlasovat společně, můžeme
získat jedno z 22 křesel", které Maďarsku v EP připadá, dodal.
Napětí mezi romskou menšinou a maďarskou většinou existovalo vždy, ale zhoršilo
se po ozbrojených útocích proti Romům, při nichž v posledních dvou letech přišlo
o život pět lidí.
Protiromská rétorika pravicových organizací přispěla k odporu proti Romům v
zemi, kde se život zkomplikoval z důvodu hospodářské krize.
Pravicově extremistická strana Hnutí za lepší Maďarsko, která má podle průzkumů
pět až sedm procent příznivců a jejímž přičiněním se začalo hovořit o romské
kriminalitě, zřejmě do Evropského parlamentu vstoupí. Levicové a liberální
strany takové výroky odmítají, protože mají rasistický podtext a vyvolávají
dojem kolektivní viny.
Polovojenská organizace této strany, Maďarská garda, jejíž chování připomíná
působení fašistických SS za druhé světové války, pravidelně pořádá demonstrace
ve městech, kde žije silná romská menšina. Hnutí za lepší Maďarsko podepsalo
navíc dohodu se syndikátem policistů Tettrekész, jehož předsedkyně je na
kandidátce na čtvrtém místě.
"Odmítáme diskriminační ideologii Hnutí za lepší Maďarsko. Maďarská garda jen
přilévá oleje do ohně," zdůrazňuje Zsolt Kis.
Podle konzervativní europoslankyně Lívie Járókové dosahuje počet příslušníků
romské menšiny v Evropě deseti milionů.
Kromě Maďarska se v posledních měsících opakované incidenty s romskou menšinou
odehrávaly zejména v České republice, na Slovensku, v Rumunsku a v Itálii.
Eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír
Špidla 24. dubna zdůraznil, že diskriminace Romů v Evropě je nepřijatelná.
KAM DÁL?
