Varování před využíváním tématu menšin ve volbách v SR a Maďarsku

Spory mezi Maďarskem a Slovenskem by neměly být tématem kampaní parlamentních
voleb v obou zemích. Na dnešním zasedání Smíšené slovensko-maďarské komise pro
menšiny v Budapešti to podle agentury MTI prohlásil její spolupředseda Vilmos
Szabó. Parlamentní volby jsou v Maďarsku vypsány na duben a na Slovensku na
červen.

Političtí analytici nicméně podle agentury Reuters očekávají, že
Směr-sociální demokracie slovenského premiéra Roberta Fica ve volbách vytáhne
takzvanou maďarskou kartu. Strana, kterou předvolební průzkumy označují za
jasného favorita voleb, bude chtít ve svůj prospěch využít tradiční rivality
Slováků a Maďarů.

Smíšená komise pro menšiny byla vytvořena v roce 1999 s cílem napomáhat k
dosažení cílů smlouvy o přátelství a dobrém sousedství mezi oběma zeměmi z roku
1995. Její závěry mají charakter doporučení.

Na pořadu jejího dnešního jednání byl také kontroverzní zákon na ochranu
slovenštiny, který podle Maďarska porušuje práva menšin. Bratislava novelu
obhajuje s tím, že práva naopak posiluje.

Zákon, který na Slovensku platí od loňského září, vyžaduje používání
slovenštiny v oficiálním styku. Svůj jazyk mohou národní menšiny užívat při
komunikaci s úřady ve městech a vesnicích, kde tvoří více než dvacet procent
obyvatel. Češi mohou nadále komunikovat s úřady česky. Za porušení tohoto zákona
hrozí od ledna pokuta až 5000 eur (asi 130.000 korun).

Vedle smíšené komise pro menšiny dnes v Budapešti jednalo také Fórum
maďarských poslanců Karpatské kotliny a představilo strategii k zachování
maďarské diaspory v sousedních zemích. Plán bude založen na prioritní podpoře
vzdělání. Odhaduje se, že mimo desetimilionové Maďarsko žije v zahraničí asi pět
milionů Maďarů.

Maďarský ombudsman pro záležitosti menšin Ernö Kállai na zasedání fóra navrhl
zřídit v Maďarsku takzvanou sněmovnu menšin. Úkolem tohoto společného kulturního
centra by mělo být zastavení asimilace menšin v Maďarsku. Země oficiálně uznává
dvanáct národnostních menšin (například Slováky, Němce, Rusíny či Chorvaty) a
jednu menšinu etnickou (Romy).

"Pokud chceme uchovat Maďarsko jako multikulturní stát, jak je uvedeno v
ústavě, potřebujeme spíš konkrétní kroky, instituce a fondy než další
prohlášení. V opačném případě naše menšiny, zejména ty menší bez institucí,
mohou během několika desetiletí zcela zmizet z etnické mapy Maďarska," řekl
Kállai.