Ve východoevropských domovech pro opuštěné děti převládají Romové

V domovech a útulcích pro opuštěné děti ve střední a východní Evropě
převládají Romové, čemuž by se měla přizpůsobit politika daných zemí vůči této
menšině. Často je to však odmítáno s tím, že zjišťovat počet opuštěných dětí
podle národnosti by bylo diskriminační. Oznámil to dnes v Sofii bulharský
Helsinský výbor, nevládní organizace na ochranu lidských práv, která se
problematikou zabývá.

V Bulharsku tvoří podle oficiálních údajů romské děti na 50 procent
osazenstva dětských domovů, podle průzkumu Helsinského výboru je však tento
podíl vyšší. Ostatní bývalé komunistické země v Evropě takové údaje vůbec
odmítají vést s poukazem na jejich možné rasové zneužití, uvedla agentura AFP.

"Takový přístup (nezjišťovat národnostní původ dětí v domovech) ale není v
zájmu Romů, protože podíl rizikových dětí mezi nimi je nejvyšší, což vyžaduje
specifickou politiku vůči nim," prohlásila Slavka Koukova, která za Helsinský
výbor vedla výzkum podílu Romů v dětských domovech.

Podle vlastní rešerše, kterou výbor uskutečnil v daných zemích od května do
září 2010 spolu s Evropským střediskem práv Romů, tvořili Romové v dětských
domovech na Slovensku 82,5 procenta, v Maďarsku 65,9 procenta, v Bulharsku 63
procent, v Česku 40,6 procenta a v Rumunsku 28 procent. Poměr romských
opuštěných dětí tak vysoce překračuje podíl Romů na celkovém počtu obyvatelstva:
na Slovensku je to devět procent, v Maďarsku sedm procent, v Bulharsku deset
procent, v Česku tři procenta a v Rumunsku devět procent.

Podle Helsinského výboru představuje hlavní příčiny tak vysokého podílu
opuštěných dětí v romském etniku chudoba, předčasné mateřství, mnohočetnost
rodin a někdy i přetrvávající kočovnictví nebo aspoň časté stěhování za obživou.
Z druhé strany však jsou na vině i předsudky potenciálních adoptivních rodičů z
většinového obyvatelstva, kteří odmítají romské děti přijmout i pokud by měli
zůstat zcela bezdětní, uvedl předseda bulharského Helsinského výboru Krasimir
Kanev.

Podle něj se politika bulharské vlády ke snižování počtu dětských domovů jeví
nevyvážená, protože nerespektuje určité aspekty problematiky. "Taková politika
musí brát v potaz problémy Romů. Romské ženy musejí mít odpovídající přístup k
veřejnému zdravotnictví, romské děti ke vzdělávacímu systému a romské
společenství jako celek k zaměstnání a sociálnímu zabezpečení," řekl Kanev.