romea - logo
27. května 2020 (středa)
svátek má Valdemar
Loading
rozšířené vyhledávaní

Velká tragédie v malém městě

Vítkov, 22.6.2009 11:51, (ROMEA/RV)

K městu Vítkovu se blížíme mlčky. Slov není třeba. Řidič, francouzský reportér Alain Keler, stejně jako já, myslí na romskou rodinu, která se před měsícem ocitla v plamenech. Pro mě, pro matku tří - dnes již dospělých - dětí je vize jejich malých siluet v plamenech tou nejhorší z nejhorších. Jak se setkat s matkou, které se tento hrůzný obraz stal realitou?

Ruce v klíně

Auto míjí ceduli s názvem Vítkov. Pomalu se suneme pátečním slunečným odpolednem k náměstí. Parkujeme. Na zahrádce místní cukrárny sedí pár návštěvníků, mezi nimi Romové.

„Tady hned nahoru, je to takový modrý dům,“ ochotně odpovídají překotně na otázku, kdeže bydlí teď ta „vypálená“ rodina.
K nepříjemným pocitem, že coby senzacechtivá hyena vpadnu do rodinného smutku, vcházím do dvora azylového domu.
Jsme ohlášeni, snad budeme i přijati. Návštěvu zprostředkoval Kumar Vishnawathan, známý indický ochránce práv našich Romů.
Hlouček Romů se při našem příchodu rozchází. Na židli zůstává mladá žena s rukama v klíně. Poznávám v ní maminku zraněné holčičky. Za celou dobu návštěvy se téměř nepohne.

Nepohne se ani její tvář. Odpovídá ochotně, klidně, odevzdaně.

Jejím údělem je čekání. Čekání, jestli její nejmladší dítě, Natálka, přežije. Je z ní ale cítit síla. I ta zatím jistě pomáhá dceři vzdorovat doposud rozsáhlým popáleninám. Malá Natálka, ani ne dvouleté dítě, leží už přes měsíc v ostravské nemocnici s popáleninami 3. stupně na osmdesáti procentech tělíčka.

K hovoru se posléze přidá i otec dětí Pavel Kudrik a babička Vlasta Malá.

Sobotní noční můra

Útok se stal před půlnocí v sobotu 18.dubna. Rodina: osmadvacetiletá Anna Sivákové a o pět let starší partner Pavel Kudrik spali spolu se čtyřmi dcerami v malém domku v malém moravském městě ve střední Evropě. Ve vedlejší místnosti spal i dědeček dívek Václav Malý. Jen babička paní Vlasta Malá se dívala na televizi. Náhle domek vzplál.

„Najednou to bylo v jednom ohni,“ vzpomíná paní Vlasta. „Nejdřív jsem křičela, pak jsem vyběhla ven a viděla tmavé auto.
Někdo - byl to mladý mužský hlas, křičel: Cikáni, shořte.“ V té chvíli se už dědeček snažil oheň uhasit. Voda ale netekla.
Rodiče a tři starší dcery vyběhli ven. Jen Natálka tu nebyla.

Rodiče vběhli znovu do domku. Děsivý obraz, na který nikdy paní Anna nezapomene: klečící hořící pochodeň byla její milovaná dcerka. Popadla ji a letěla do nemocnice. Ta je naštěstí přímo naproti domku. Ještě cestou z ní strhávala hořící pyžamko.
I ona a její druh skončili v nemocnici.

Při povídání nám mimoděk padne zrak na ty ruce v klíně. Zpod rukávů je vidět mapy, stopy po ohni. Jsou i na tváři.

Pan Kudrik stojí nad svoji družkou v evidentně energičtější zbroji. Do Vítkova se přistěhoval, narodil se ale nedaleko. Ostatní členové jsou ale starousedlíci. V domku žijí již přes dvě desítky let.

„Ne, my jsme tady neměli nikdy žádné problémy,“ tvrdí přítomní unisono. Přibíhá asi pětiletá holčička. „Prosím, můžu jít na pouť?“ škemrá. Je to starší sestřička malé Natálky. A přes ulici je slyšet zvuky pouťových lákadel.

Další problém

Po útoku si nemocnice na Moravě rozebraly raněné. Malá Natálka se ocitla na specializovaném oddělení ostravské nemocnice stejně jako její matka. Otec byl převezen

do Slezské nemocnice v Opavě. V dalších dnech vyšlo najevo, že na chodbě za dveřmi raněného otce hlídá policie. Pavel Kudrik si měl totiž již odpykávat jednoroční trest.

„Změnila se pravidla, předtím by to byl nanejvýš přestupek,“ vysvětluje sympaťák - otec rodiny.

Jeho klukovská tvář naznačuje, že rychlá jízda, možná i „bez papírů“ ho mohla nedávno i bavit.

Jenže trest za ni a možná i za další klukoviny - se mohl stát dalším obrovským problémem pro rodinu. Policie totiž nelenila a jakmile byl pan Kudrik mimo nebezpečí, odvezla ho eskorta do pražské pankrácké věznice.

Na to ovšem reagoval ministr pro lidská práva Michael Kocáb. „21.dubna podepsal ministr žádost o amnestii prezidenta republiky pana Václava Klause pro otce popálené holčičky z případu Vítkov,“ sdělila média. A prezident Klaus na to slyšel. Vzal si však lhůtu na rozmyšlenou a nástup na výkon trestu alespoň do té doby Pavlu Kudrikovi odložil. Je to dar hlavně pro maminku Natálky. V dohledné době totiž musí najít nové bydlení. A to není jednoduché. Starosta Vítkova, Pavel Smolka, sice poskytl azylové bydlení, ale rodina potřebuje to stálé. Některé obce či jednotlivci sice nabídli rodině domky, ale rodina trvá na bydlení v blízkých lokalitách. Je to jejich srdeční záležitost.

Již si prohlédli několik domků v okolí, vyhovoval jen jeden: ve Svatoňovicích. Právě dopoledne před naším příjezdem měli i podepsat smlouvu.

„My jsme ten domek ale neviděli vevnitř,“ říká pan Kudrik. „Zvenku se nám zamlouval. Je také šest kilometrů odtud.“ Makléř ale prý neměl čas. Za pár dní se z médií dozvídám, že prý byl již v té době prodán. Nevěděl to onen makléř?

Otazníky nad útokem

Domek vzplál okamžitě. Policie posléze zjistila, že ohniska byla přinejmenším dvě. Ve zprávě policie vydané 27. května 2009 Krajským ředitelstvím policie Severomoravského kraje stojí: „Na základě chemické analýzy, kterou provedli specialisté z odboru kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje, bylo potvrzeno, že pachatel (nebo pachatelé) vhodili do domu zápalné lahve, ve kterých byl běžně dostupný automobilový benzin.“ Okamžitě po útoku se policie ujala pátrání. Kontaktovala přes 500 osob, které mohly nějak souviset s případem.

„Pod pojmem „kontaktovali“ si lze zjednodušeně představit postup zjištění identity osoby a určení místa jejího současného pobytu - ne všechny osoby totiž bydlí na uvedených ofi ciálních adresách, mají stálé zaměstnání a podobně. Kriminalisty tak stálo nemálo času a úsilí dopátrat se konkrétních osob a navázat s nimi kontakt. Policisté se nakonec rozjeli v podstatě do celé republiky. Mluvili s osobami, které byly v minulosti v kontaktu se členy poškozené rodiny, ať již z hlediska pracovního, osobního, nebo jiného. Hovořili - samozřejmě kromě známých a příbuzných - například s řidiči autobusů projíždějících Vítkovem, zdravotníky…,“ upřesňují kriminalisté z Ostravy.

Bohužel žádná z informací nevedla k rozřešení případu. Ve zprávě policie dále stojí: „Získávání informací od těchto osob bylo důležité také z hlediska prověření motivu, který vedl pachatele ke žhářskému útoku. Kriminalisté však do současné doby nedisponují informacemi, které by jakoukoli verzi jednoznačně vyvrátily, nebo naopak potvrdily. Takže ve hře je stále rasový motiv skutku, stejně jako osobní i finanční motiv. Na dotazy, které směřovaly k možnosti sebepoškození - tedy že dům zapálili jeho obyvatelé - je možné říci, že na základě ohledání místa činu, včetně zajištěných stop, kriminalisté tuto verzi vyvrátili.“ Policisté vzali v úvahu i informaci jistého senzibila. „Uvedl údaje k „nějakým“ osobám ze severní Moravy, konkrétně Bruntálska, které měly žhářský útok spáchat. Poskytnuté informace však byly tak obecné, že i při sebelepší snaze a i přes maximální úsilí se kriminalistům nepodařilo získat alespoň nějaké konkrétní informace a osoby tak ustanovit.“ Podařilo se dokonce vypátrat i automobil, který se v té době vyskytoval v lokalitě. Bylo však prokázáno, že posádka neměla žádný vztah k danému případu.

Zajímavou záležitostí bylo údajné vypnutí vody, které měl zjistit dědeček Václav Malý, když se pokusil oheň likvidovat. Policie a hasiči však toto vyvrátili s tím, že voda normálně tekla.

Major Miroslav Pech z Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje potvrdil, že za poslední dobu je řešení případu absolutní prioritou tamní policie. V současné době se případu věnuje intenzivně asi desítka policistů. Bohužel zatím bezvýsledně.
Zatím záhadou je i samotný osud domku. Romská rodina neměla ani zdání, že domek byl nedávno restituován šesti německými občany. Nikdo postiženou rodinu údajně neinformoval. Dotyční němečtí občané ale o své vlastnictví nejevili přílišný zájem, chtěli ho přenechat církvi.

Starostova starost

Starosta Vítkova ing. Pavel Smolka uspořádal celostátní sbírku, na které se shromáždilo do dnešního dne 11. června sedm set třicet tisíc korun. Sbírkou by mělo město pomoci jak k pořízení nového bydlení, tak i k léčbě dcerky.

Podle starosty město nedisponuje žádným sociálním bytem, který by mohli rodině poskytnout. Nyní město však prodává byt v nově zrekonstruovaném domě. Rodinu informoval o možnosti koupě, ale též připojil, že by museli platit do fondu oprav, na který se nevztahují žádné příspěvku od státu. Rodina váhá.

Rodina podle starosty nyní uvažuje zřejmě o získání jiného bytu či domku přímo ve městě, a to s ohledem na dojíždění dětí do školy. Odmítli totiž nedávno návštěvu domku v obci jen čtyři kilometry vzdálené od Vítkova. Rodina se původně nechtěla rozdělit: mladá rodina bydlela s prarodiči Malými. Vzhledem ke čtvrtinovému vlastnictví pana Václava Malého k domku ve Vítkově (tři čtvrtiny vlastní matka pana Malého), je možná i eventualita, že by se prarodiče mohli přestěhovat právě tam. Pro mladou rodinu by bylo pak snazší najít byt či domek.

Starosta si není vědom větších problémů mezi majoritou a Romy v městě. Menší spory považuje jen za klasický sousedský problém. Holčička se drží

Natálka za víc než měsíc pobytu v ostravské nemocnici prošla mnoha operacemi, transplantacemi kůže. Asi nikdo neočekával, že tak malé dítě bude tak odolávat hrůznému zranění. V prvních dnech lékaři nedoporučovali rodičům, aby dívku navštívili. Z obvazů byla vidět jen část obličeje, údajně také popálená.

„Obličej je v pořádku,“ zjevně s úlevou informuje nyní matka Natálky. Jezdí za dcerkou několikrát týdně. „Ano, jsem si jistá, že mě poznává,“ říká. I dnes hned po naší návštěvě za ní rodiče odjíždí.

Čekají právě na odvoz.

My se vyptáváme na cestu k vyhořelému domku. Francouz by rád foto pózující rodiny před ruinou. Ani to nepřekládám, pro rodinu by to bylo jistě bolestné.

Rasistický útok?

Domek nacházíme snadno, každý tu o tragédii ví: naproti nemocnici, ve vilové čtvrti. Na první pohled je zřejmé, že se stavba vymykala charakteru místa. Sevřený přízemní domeček utopený mezi daleko bohatšími vilkami.

Policejní páska nám nebrání v procházení zbořeniště. Je stále cítit pach kouře. Ohořelé šatstvo, dřevěné palandy, zbytky hraček.
Za měsíc po tomto útoku se odehrál další, podobný. Byl o dvě stě kilometrů dál: ve Zdibech u Prahy. Naštěstí k takové tragédii jako ve Vítkově nedošlo.

Ano, obojí nasvědčuje tomu, že jde o rasově motivovaný útok. V naší republice neřešené problémy mezi majoritou a Romy nabývají hrůzných rozměrů.

Zatím se navíc žádné ultrapravicové uskupení od těchto činů nedistancovalo.

Rozhovor se starostou Vítkova, ing. Pavlem Smolkou:

* Pokud se nepodaří rodině nalézt nový domov do uplynutí radnicí stanovené lhůty, bude jim nadále poskytnuto bydlení v azylovém domě?

Naše lhůta není striktně stanovena. Pokud si bydlení nenajdou, tak je nevystěhujeme. Na druhou stranu ale pokud nebudou aktivně bydlení hledat a nevyužijí všech možností, zvážíme, zda i nadále budeme poskytovat slevu na poplatku za ubytování v azylové ubytovně pro děti. Ta jim byla poskytnuta, aby náklady byly pro rodinu únosné.

* Měla rodina splněny všechny povinnosti vůči městu? Pokud ne, jaké jsou pohledávky?

Zákon mi neumožňuje, abych byl informován o tom, zda má nebo měla rodina nějaké pohledávky vůči městu. Od samotné rodiny jsem se dozvěděl, že nějaké pohledávky měli, ale ty již byly uhrazeny. Obecně u nás platí, že pokud někdo má zájem získat od města byt, musí prokázat, že nedluží městu ani městským příspěvkovým organizacím.

* Jaký byly vztahy rodiny se sousedy?

Ke mně se žádné informace o problémech se sousedy nedostaly.

* Domek restituovala německá rodina, jak je možné, že rodina o tom neměla informace?

Na to vám nedokážu odpovědět. Je to spíše otázka na soud, který vedl dědické řízení. Podle mých informací zemřela bývalá majitelka v roce 1996. Nabízí se otázka, proč ona nebo její příbuzní tuto situaci neřešili.

* Domek evidentně architektonicky do souboru okolních staveb nepatřil. Není možné i jiné vysvětlení než rasistický útok?

Dokud nebude znám ofi ciální výsledek probíhajícího pátrání, které provádí Policie ČR, byly by to pouze spekulace.

* Je ve městě nějaká neonacistická skupina?

Ne.

* Zřídil jste sbírku? Kolik na ní je? Zapojili se i místní Romové?

Sbírku naše město zřídilo. K dnešnímu dni je na ní něco přes 720 000 Kč. Z dostupných podkladů není možné zjistit, zda se do sbírky zapojili místní Rómové.

* Pokud bydlení bude získáno za levnější peníz, bude zbytek poskytnut rodině?

Sbírka je určena na zajištění bydlení, vybavení bytu a náklady spojené s léčením postižené holčičky.

* Jaká byla reakce občanů města?

Z lidského hlediska všichni litují, že při požáru byla postižena nevinná holčička. Na druhou stranu jsou i lidé, kteří mají negativní zkušenost s některými členy postižené rodiny.

* Jak vlastně rodina domek získala?

Přiznám se, že to nevím. V dané chvíli to možná není tak podstatné. Osobně se domnívám, že jim bylo bydlení dovoleno. Že se do domku nedostali násilně.

* Pomáhá radnice aktivně s hledáním nového bydlení pro rodinu?

Zprostředkovali jsme jednání v místní realitní kanceláři. Zajistili jsme dopravu na prohlídku nemovitostí.

KAM DÁL?

 

Lenka Kučerová
Přečteno: 4049x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Extremismus, RV 06/2009



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo