Vláda posílá antidiskriminační zákon do sněmovny

Antidiskriminační zákon, který má zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení bez ohledu na věk, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení, jazyk a náboženství, míří do sněmovny. Předlohu dnes schválil koaliční kabinet.

“Tím tato vláda plní závazky, které nesplnily vlády v minulém volebním období,” řekla novinářům ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ). Předloha je podle ní výsledkem kompromisu a dlouhých jednání. Výsledkem je dobrá, pružná norma, která umožní občanům účinně se bránit diskriminaci, soudí.

Kvůli neexistenci normy Česku hrozí sankce EU. Zákon chránící před diskriminací měla Česká republika přijmout už při svém vstupu do Evropské unii před třemi lety. Stehlíková je přesvědčena o tom, že ochranu proti diskriminaci je potřebné uzákonit, i kdyby to Brusel nevyžadoval – stát tento zákon podle ní dluží především svým občanům. Praha podle ní kvůli neexistenci zákona čelí čtyřem správním řízením. Pokud by se případ dostal před Evropský soudní dvůr, mohla by země dostat pokutu v řádu desítek milionů korun, varovala Stehlíková.

Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení. Nerozšiřuje vymezení diskriminace, jak ho nyní upravují české zákony. Nezahrnuje tak například diskriminaci kvůli manželskému stavu, majetkovým poměrům či kvůli členství k politických stranách. Uzákonit tyto formy diskriminace nedoporučila legislativní rada vlády. Teoreticky by se například lidé s vyššími příjmy mohli cítit diskriminováni, že platí vyšší odvody zdravotního a sociálního pojištění než zaměstnanci s nižším platem, konstatovala již dříve ministryně, která má v kabinetu na starosti lidská práva a menšiny.

Pokud zákon schválí parlament a podepíše prezident, měl by začít platit od začátku příštího roku. Vlastní návrh antidiskriminačního zákona připravila i opoziční ČSSD. Představitelé neziskových organizací z vládní verze zatím příliš nadšeni nebyli. Podle nich je okleštěný a řada věcí z něj vypadla. Stehlíková si ale myslí, že bezzubý rozhodně není – soud může například kvůli diskriminaci uložit vysoké peněžité pokuty.

Na dodržování rovnosti by měl podle zákona dohlížet ombudsman. “Kvůli zákonu nevznikne nový úřad,” řekla Stehlíková. Tím se pravomoci veřejného ochránce práv výrazně rozšíří – dosud se totiž na soukromé právo nezaměřoval, věnoval se ochraně ve veřejné oblasti. Ochránce práv Otakar Motejl byl ovšem zastáncem toho, aby na rovné zacházení dohlížela nezávislá instituce.

Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Poslední návrh loni vetoval Senát kvůli nejasným formulacím a zavádění pozitivní diskriminace. Sněmovna o něm před volbami pak už nehlasovala. Nynější verze vychází z minulých předloh.