Vládní zpráva o Chomutovu: Tzv. akce Záchranný kruh má devastující důsledky

Vláda se seznámila se Zprávou o situaci v sociálně vyloučených lokalitách města Chomutova s důrazem na exekuční praxi a schválila usnesení, v němž pověřuje ministra Kocába zapracovat závěry ze Zprávy do příslušných koncepčních materiálů, zejména do „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení“. Podle zprávy přístup chomutovské radnice k dlužníkům nájemného ještě zhoršuje jejich zadlužení. Novinářům to dnes po zasedání vlády řekl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.

DOKUMENT
„SOCIÁLNÍ PAST II – EXEKUCE“: ZPRÁVA O SITUACI V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH MĚSTA CHOMUTOVA S DŮRAZEM NA EXEKUČNÍ PRAXI

Zpráva popisuje současný stav sociálně vyloučených lokalit v Chomutově v kontextu celého města a se zvláštním zřetelem k problematice vymáhání pohledávek města u vybrané části dlužníků – především sociálně vyloučených Romů. Shrnuje postup exekucí sociálních transferů ze dne 17. 2. 2009, cituje právní autority, které konstatovaly nezákonnost tohoto postupu, cituje rozhodnutí okresního soudu v Chomutově a krajského soudu v Ústí nad Labem. Dokladuje extrémní náklady exekucí v poměru k exekuovaných částkám; náklady přesahují v průměru desetinásobně exekuované částky. Exekuované částky se přitom pohybují nejčastěji v řádu stokorun a tisícikorun a jsou zejména dluhem za svoz komunálního odpadu a pokuty.

Zpráva rozkrývá historii zadlužení povinných v kontextu celkové výše pohledávek města. Dále rozkrývá skladbu pohledávek a konstatuje, že například v oblasti nájemného je více než 90 % pohledávek pravděpodobně nedobytných jako důsledek předchozí privatizace městského bytového fondu.

Zpráva rozkrývá kroky, které město Chomutov udělalo pro to, aby pohledávky nevznikaly, nebo nerostly. Konstatuje, že mechanismy komunikace s dlužníky jsou neefektivní, nepřispívají k prevenci zadlužování, ale naopak je podporují. Zpráva shledává nedostatečné a v posledním období úplné nevyužívání zejména institutu zvláštního příjemce dávky, a to v kontextu k vypláceným dávkám v hmotné nouzi, zejména příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení u sociálně slabých obyvatel.

Chomutovská radnice podle zprávy dále dostatečně nevyužívá možnosti vyplácet potřebným lidem některé dávky, na které mají nárok; jedná se zejména o příspěvky na živobytí a doplatky příspěvků na bydlení u sociálně slabých obyvatel.

Zpráva popisuje také způsob a rozsah využití terénní sociální práce a dalších prvků prevence sociálního vyloučení a konstatuje jejich zásadní poddimenzovanost.

Zpráva zasazuje problematiku zadlužování v sociálně vyloučených lokalitách do kontextu privatizace městského bytového fondu, migrace v rámci regionu, ale také do kontextu sociálně patologických jevů – zejména lichvy a prostituce. Konstatuje, že ve městě působí 3-4 organizované klany, které mají Chomutov teritoriálně rozdělen. Poukazuje na devastující účinek organizovaného zločinu na individuální domácnosti.

Pozornost je pochopitelně věnována akci „Záchranný kruh“, kterou město Chomutov vyhlásilo v roce 2008. O této akci nejsou k dispozici žádné detailní informace ani koncepční podkladové materiály, jednotlivé kroky akce jsou vyhlašovány ad hoc prostřednictvím radničního a regionálního tisku. Z praxe a mediálních vystoupení zejména primátorky města lze dovozovat, že akce je pouze represivního charakteru (citace z oficiálních stránek města Chomutov: „Město chce podat pomocnou ruku všem slušným lidem, kteří doplácejí na chování nepřizpůsobivých občanů. Město se proto rozhodlo nekompromisně a tvrdě postupovat proti neplatičům a prostitutkám, kteří svým chováním obtěžují veřejnost. Akce pod názvem „Záchranný kruh“ počítá se společným a koordinovaným postupem policie, města, sociálních úřadů a exekutorů.“).

Zpráva dovozuje chybnost programů vytěsňování sociálně slabých obyvatel. Popisuje devastující vliv akce „Záchranný kruh“ na atmosféru ve městě, podporu mezietnického napětí, podporu extremních názorů i praktických postupů vůči sociálně vyloučeným obyvatelům, specificky Romům.

Poukazuje na neexistenci nástrojů sankcí vůči městům za pochybení při výkonu přenesené i samostatné působnosti. Naznačuje beztrestné propojení různých místních a regionálních veřejně správních a mocenských subjektů.

Na závěr zprávy jsou postulována řešení, zejména v oblasti přerozdělení rolí mezi státem a samosprávou s cílem umožnit státu, aby mohl neomezeně garantovat své ústavní a mezinárodněprávní závazky, vyloučit místní vlivy a zájmy tam, kde jde o systémy, které vyžadují z principu jednotné provádění na území celého státu, jako jsou sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, ochrana menšin apod.

Zdůrazněna je nutnost koordinovaného meziresortního řešení, jež vyžaduje zapojení činitelů na nejvyšší – vládní úrovni. Materiál neupozorňuje na individuální exces v exponovaném městě, ale na praxi, jejíž segmenty lze pozorovat ve stovkách dalších českých měst.

Podle chomutovské radnice Kocábova zpráva obsahuje nesprávné a lživé informace. Vedení města je přesvědčeno, že cílem materiálu je poškodit dobré jméno Chomutova. "Mnoho tvrzení uvedených v materiálu je vytržených z kontextu, či si o nich zpracovatel vyvodil vlastní závěr, aniž by si ověřil skutečný stav věci," stojí ve stanovisku chomutovské radnice ke Kocábově analýze.

DOKUMENT
Vyjádření Statutárního města Chomutova k dokumentu předkládanému ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny Michaelem Kocábem schůzi vlády