Vojtěch Lavička: Většinová část společnosti se na nás dívá přísněji

Dnešní vydání Hospodářských novin uveřejnilo rozhovor s romským hudebníkem a reportérem TV Metropol Vojtěchem Lavičkou – o principu kolektivní viny uplatňovaném na Romech, sociálním vyloučení, situaci na Šluknovsku nebo o úloze Romů v politice.

Není stejný metr

Lavička hned v úvodu uvedl, že se majorita na Romy ve svém okolí dívá daleko přísněji než na své neromské sousedy. Romovi je neustále jeho odlišnost a méněcennost dávána najevo: „Dejme tomu, že bych třeba v baráku dělal bordel, chlastal a řval do dvou do rána. A vy byste dělali úplně to samé. Kdo bude nájemníky štvát víc? No já, protože jsem Romák.“ Lavička dále uvedl příklady každodenních situací, ve kterých si i veřejně známý Rom zakusí jistou dávku ponížení. Když v nedávné době například kytarista kapely Gipsy.cz Ladislav Demeter špatně zaparkoval, vysloužil si urážky od policistů, kteří mu automaticky začali tykat.

Šluknovksko – najdi si svého viníka

Problémy na Šluknovsku, kvůli kterým se konají každotýdenní demonstrace, Vojtěch Lavička nepovažuje za tolik závažné. Na jejich zveličení se podílejí zejména média. Příčinu nepokojů vidí zejména ve frustraci neromských obyvatel z důvodu propadu jejich životní úrovně. Mají potom potřebu hledat viníka a Romové jsou snadným terčem. Problémy se podle něj nedaří dostatečně řešit ani Agentuře pro sociální začleňování, která se potýká s nedostatkem peněz, a tudíž na jednoho pracovníka připadá hned několik vyloučených lokalit. Tím pádem se z terénního pracovníka, který má řešit především konkrétní problémy v lokalitě, stává úředník.

„Cigoši zneužívají systém“ ?

Lavička se dále ohradil vůči stereotypům, podle kterých Romové nepracují. Z vlastní zkušenosti uvedl, že celá řada Romů, kteří v sociálně vyloučených lokalitách žijí, přes svou nezaměstnanost pracuje na brigádách a sezónních pracích, protože ze sociálních dávek nemají šanci vyžít. Přiznává, že se často může jednat o práci na černo. Chybu ale vidí v nastavení systému a výhodnosti takových kroků jak pro zaměstnance, tak jejich zaměstnavatele, které pracovních zaměstnaný nelegálně stojí mnohem méně peněz: „Jistě, řekne se: ‘Cigoši zneužívají systém.‘ Jenže když je systém takhle mizerně nastavený, tak to udělá každý. Zaměstnávání načerno je prostě výhodné pro obě strany. Zaměstnavatel nemusí nic odvádět a starat se, když se třeba stane úraz. A pro Romáka je to taky výhodné – zbyde mu podpora třeba tři čtyři tisíce korun, a ještě má, dejme tomu, pět šest tisíc z brigády. Musí se změnit systém.“

Politická reprezentace

Vytvoření romské politické strany Lavička hodnotí jako scestné. Romové podle Lavičky nejsou homogenní národ, jednotlivé skupiny se vůči sobě vymezují a nemusí cítit vzájemnou sounáležitost: „Naše základní jednotka je rodina. Když se stane něco Kováčovým, třeba když dostane jejich kluk přes hubu na základce, tak jiná rodina nepůjde a nezastane se ho jenom proto, že je Romák.“