romea - logo
17. listopadu 2019 (neděle)
svátek má Mahuléna
Loading
rozšířené vyhledávaní

Vsetín, Chomutov? Raději Rožnov

Praha, 24.1.2008 9:26, (Převzato: Hospodářské noviny)

Skanzen a dávkovod

»Dilema stojí takto: buď zachránit romskou kulturu jako skanzen s tím, že Romové se stanou zaměstnanci tohoto skanzenu placenými sociálními dávkami, nebo umožnit Romům cestu k úspěchu v české společnosti za cenu proměny romské kultury, tedy romství,« citoval Čunek na konferenci jednoho z Romy ctěných Neromů, zesnulého Viktora Sekyta. Z úst vsetínského strojaře zní ty věty trochu inženýrsky, na podstatě však zvuk nic nemění.

To dilema je skutečné. Model skanzen prosazuje značná část romistů (nejen salonních chytráků, ale i terénu znalých vystudovaných profesionálů). Bohužel, jejich cílem a často i obživou je »záchrana původní romské kultury«. Řekněme, že do této skupiny myšlenkově patří i tým ministryně Džamily Stehlíkové, která v severočeském Chomutově předsedala výboru pro národnostní menšiny. Dodejme, že tento způsob pomoci je zničující - nikoli snad pro státní a obecní rozpočty, ale pro sociálně vyloučené samotné. Model druhý, adaptaci, prosazují ti aktivnější ze starostů a primátorů. U nich však hrozí, že ve svém odhodlání »nic nepředstírat« sklouznou do nahnědlého populismu (Liana Janáčková) či technologických návodů (Jiří Čunek). Dosavadní skanzenové nicnedělání - a držhubné v podobě dávek - vede do pekel. Za roky jsme dosáhli jediného: začala bujet ghetta.

Můžeme s nechutí uvažovat o tom, proč Čunek znovu vrátil do do hry romskou kartu. Přesto dnes říká nejzajímavější věty své kariéry:
- Nejde o problém národnostní, ale o problém společenského vyloučení, které postihuje převážně příslušníky romské komunity. - Kořeny sociální exkluze jsou i v rodinách, v kultuře.
- Žádná obec si sama, bez pomoci centrální agentury, neporadí.
- Ochota pracovat a přijmout nabízenou práci musí být podmínkou výplaty dávek státní sociální podpory. Vždy musí být výhodnější pracovat než žít jen ze sociálních dávek.
- Dosavadní přístup státu je alibistický a neúčinný.
Jiří Čunek, ačkoli cituje dobré prameny, je málo věrohodným politikem. Pokud mu opravdu záleží na zlepšení černobílého soužití, měl by napříště raději mlčet. Z jeho úst už lidé odmítají i dobré myšlenky.

Ale stejně tak by vládní politiku neměla určovat Džamila Stehlíková - ona neviditelná ministryně »do počtu«. K otázce prohlubující se černé propasti a přibývajících ghett jsme od zelených slyšeli jediné: kňouravě se dožadují toho, aby o Romech už směla mluvit jen »jejich« ministryně.

Otázka romská je převážně otázkou sociální. Odpovědi by měl hledat ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Nečas není ideologický (na rozdíl od Stehlíkové) ani populistický (na rozdíl od Čunka), nikdo ho neoznačí za rasistu či snílka. Je jedním z několika nesporných expertů, má podporu uvnitř strany, důvěru premiéra i respekt koaličních partnerů.

Muž do nečasu

Podle průzkumu HN se nejlépe žije v Liberci. Ale experty na obtížně řešitelné problémy se často cítí být lidé z míst, kde život není úplně růžový...

V Uherském Hradišti (kde se Nečas narodil a vyrůstal) ani v Rožnově pod Radhoštěm (kde bydlí) není černobílé soužití nijak vyhrocené. Na rozdíl od Čunka se proto Nečas zřejmě necítí být povolán, aby osobní a těžko přenositelnou zkušenost přetavoval do vládní politiky. Nehodlá se na romské otázce profilovat. Právě proto by to ale dělal dobře.

Petr Kamberský
Přečteno: 1267x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo