romea - logo
2. června 2020 (úterý)
svátek má Jarmil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Výzkumná zpráva: Vystěhování rodin ze Vsetína bylo nekonstruktivní a finančně nákladné

Praha/Vsetín, 18.5.2011 16:57, (ROMEA)
ilustrační foto

Po čtyřech a půl letech, které uplynuly od vystěhování sedmi desítek sociálně slabých Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku a na Prostějovsku, se ukazuje, že tento postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování. Šlo o postup, který zatížil malé obce, kam byly rodiny vystěhovány a následně vyžadoval náročnou intervenci z řad aktérů krajské samosprávy, neziskových organizací či veřejného ochránce práv. Uvádí to výzkumná zpráva o dopadech vystěhování několika rodin, kterou, kterou nechala vypracovat vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.

DOKUMENT
Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“

„Tato obsáhlá zpráva podrobně popisuje, jak řešení, které zvolila vsetínská radnice tehdy vedená starostou Jiřím Čunkem, spustilo řetězec událostí, které měly ve svém důsledku řadu negativních dopadů. Šlo o dopady na samotné rodiny, menší obce, krajskou samosprávu a neziskové organizace. Jako mnohem efektivnější se přitom ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí pryč,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

„Zprávu jsme odeslali vedením všech obcí, které jsou ve zprávě zmíněny, včetně města Vsetín, a také vedení Olomouckého a Zlínského kraje. Budeme ji používat jako konkrétní příklad nevhodnosti a vysoké nákladnosti řešení problému sociálního vyloučení prostřednictvím vystěhovávání,“ vysvětluje ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.

Studie byla vypracovávána od října loňského roku do poloviny ledna roku letošního.

Vsetínská radnice argumentovala finanční výhodností zvoleného řešení. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že naopak přineslo značné množství dalších výdajů, které významně převyšují náklady na řešení sociální prací na místě. „Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce – obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín,“ shrnuje situaci Šimáček.

Náklady na pořízení domů, do kterých bylo šest rodin přestěhováno, dosáhly výše zhruba 2,5 milionu korun. Město dále hradilo náklady na dopravu, kterou byli lidé v nočních hodinách bez předchozího upozornění přemisťováni do vybraných obcí.

Většina nemovitostí byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. K jednomu z objektů bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Nezbytné opravy výrazně zatěžují rozpočty chudých a zadlužených domácností.

„Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu. Argument starosty Čunka o ´postavení rodin na vlastní nohy´ se ukázal jako absurdní,“ dodává Šimáček. Třem rodinám navíc byla okamžitě po nastěhování nařízena exekuce nemovitostí, a to v souvislosti s dluhy, které si přenesly z původního bydliště ve Vsetíně.

Značné náklady vznikly Olomouckému kraji i obcím při řešení krizových situací. Krajská koordinátorka romských poradců Olomouckého kraje Renata Köttnerová koordinovala činnost neziskových organizací, obcí a krajů s mimořádným úsilím po několik let. V malých obcích došlo k významné zátěži starostek a starostů, kteří nemají na svých úřadech žádné pracovníky, kteří by se sociální oblasti mohli věnovat. Neziskové organizace začaly žádat o dotace na zajištění sociálních služeb, které v obcích do té doby nefungovaly.

Prudké zhoršení bytové a ekonomické situace rodin vedlo k riziku odebíraní dětí do ústavní péče. To se nakonec stalo v případě pěti dětí. „V tomto případně vzniky náklady na státní rozpočet převyšující jeden milion korun ročně,“ vypočítává Šimáček.

Špatnou ekonomickou a sociální situaci rodin navíc nadále zhoršovalo i dojíždění za úřady do Vsetína. Důležitým faktorem je i ztráta sociálních kontaktů a vazeb na širší rodinu a přátele. Nové sociální vazby se rodiny vytváří obtížně, v obcích jsou dosud vnímáni ´jako ti ze Vsetína´. „V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné,“ konstatuje Šimáček.

Čunek v rozhovoru České televizi řekl, že závěry zprávy nezná. Zopakoval však, že přestěhování nešlo udělat jinak. "Dům padal, my jsme byli nuceni lidi vystěhovat a neměli kam. Podle rozhodnutí soudu jsme je mohli vystěhovat na ulici," uvedl senátor s tím, že tento krok by vládní agentura určitě nekomentovala kladně.

Místostarostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) dnes ČTK řekla, že radnice si závěry zprávy probere. "Některé jsou inspirativní. Tehdy jsme dělali rozhodnutí v nějakém čase a za nějakých okolností. V dané chvíli to bylo řešení, které umožnilo rodinám, jež neměly nárok na náhradní bydlení, mít střechu nad hlavou," uvedla. Radnice podle ní obsah zprávy zná. "Vezmeme si z toho do budoucna poučení pro další úvahy o integraci sociálně znevýhodněných či méně vzdělaných obyvatel," dodala Othová.

Podle Čunka rodiny dostaly bezúročnou půjčku až do půl milionu korun se splátkovým kalendářem na 20 let. Město jim pak s jejich souhlasem vybralo dům, který se dal za tyto peníze pořídit. "Řekněte mi, která jiná rodina, neromská či neproblémová, takové dary od města může získat. Nikdo je nezíská," zdůraznil senátor.

Zjištění agentury potvrdil starosta Čech pod Kosířem na Prostějovsku Milan Kiebel. Podle něj vsetínští Romové sice mají v obci trvalé bydliště, do obce se ale příliš nezačlenili. "Je to špatné, do vesnice nezapadli. Byli vytrženi z prostředí, které znali, nechtěli sem. Děti nechodí moc do školy, v domě, kde jich je nahlášeno 11, přebývá někdy 20 až 30 lidí. Podle toho to vypadá," uvedl. Problémy jsou i ve Vidnavě na Jesenicku, kde v jednom domě původně bydlely dvě rodiny vsetínských Romů. "Jsou s nimi problémy, jsou nepřizpůsobiví. Neplatí za odpady či za vodu, narušují pořádek. Navíc jich neustále přibývá, jezdí k nim jejich rodiny. Určitě to nebyl šťastný krok," řekla starostka Vidnavy Eva Pavličíková.

Čunek v souvislosti s přestěhováním rodin do jiných obci uvedl, že město nemohlo udělat nic jiného. "Ve Vsetíně to už nešlo a vyhodit na ulici jsme je nechtěli, tak nezbylo, než jim najít bydlení v jiných obcích," dodal.

Vystěhování rodin se uskutečnilo v pátek 13. října 2006. Zhruba 70 osob bylo i přes svůj nesouhlas v nočních hodinách rozvezeno autobusy a nákladními automobily do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. O několik dní později byly vystěhovány dvě rodiny do obcí Dřevnovice a Čechy pod Kosířem na Prostějovsku a dále jedna rodina do obce Mistřice na Uherskohradištsku. Toto vystěhování bylo spojené bouráním pavlačového domu č. p. 1336 ve Vsetíně, část jeho obyvatel byla přestěhována do tzv. „kontejnerových“ budov v oblasti Poschla na okraji města.

Na pochybení městského úřadu ve Vsetíně poukázal v roce 2007 i tehdejší ombudsman Otakar Motejl, který toto rozhodnutí označil za „nekoncepční a neúčinné“.

DOKUMENT
Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“

Přečteno: 1557x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Deportace Romů ze Vsetína



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo