romea - logo
19. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Ludvík
Loading
rozšířené vyhledávaní

Výzkumná zpráva: Vystěhování rodin ze Vsetína bylo nekonstruktivní a finančně nákladné

Praha/Vsetín, 18.5.2011 16:57, (ROMEA)
ilustrační foto

Po čtyřech a půl letech, které uplynuly od vystěhování sedmi desítek sociálně slabých Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku a na Prostějovsku, se ukazuje, že tento postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování. Šlo o postup, který zatížil malé obce, kam byly rodiny vystěhovány a následně vyžadoval náročnou intervenci z řad aktérů krajské samosprávy, neziskových organizací či veřejného ochránce práv. Uvádí to výzkumná zpráva o dopadech vystěhování několika rodin, kterou, kterou nechala vypracovat vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.

DOKUMENT
Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“

„Tato obsáhlá zpráva podrobně popisuje, jak řešení, které zvolila vsetínská radnice tehdy vedená starostou Jiřím Čunkem, spustilo řetězec událostí, které měly ve svém důsledku řadu negativních dopadů. Šlo o dopady na samotné rodiny, menší obce, krajskou samosprávu a neziskové organizace. Jako mnohem efektivnější se přitom ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí pryč,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

„Zprávu jsme odeslali vedením všech obcí, které jsou ve zprávě zmíněny, včetně města Vsetín, a také vedení Olomouckého a Zlínského kraje. Budeme ji používat jako konkrétní příklad nevhodnosti a vysoké nákladnosti řešení problému sociálního vyloučení prostřednictvím vystěhovávání,“ vysvětluje ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.

Studie byla vypracovávána od října loňského roku do poloviny ledna roku letošního.

Vsetínská radnice argumentovala finanční výhodností zvoleného řešení. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že naopak přineslo značné množství dalších výdajů, které významně převyšují náklady na řešení sociální prací na místě. „Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce – obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín,“ shrnuje situaci Šimáček.

Náklady na pořízení domů, do kterých bylo šest rodin přestěhováno, dosáhly výše zhruba 2,5 milionu korun. Město dále hradilo náklady na dopravu, kterou byli lidé v nočních hodinách bez předchozího upozornění přemisťováni do vybraných obcí.

Většina nemovitostí byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. K jednomu z objektů bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Nezbytné opravy výrazně zatěžují rozpočty chudých a zadlužených domácností.

„Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu. Argument starosty Čunka o ´postavení rodin na vlastní nohy´ se ukázal jako absurdní,“ dodává Šimáček. Třem rodinám navíc byla okamžitě po nastěhování nařízena exekuce nemovitostí, a to v souvislosti s dluhy, které si přenesly z původního bydliště ve Vsetíně.

Značné náklady vznikly Olomouckému kraji i obcím při řešení krizových situací. Krajská koordinátorka romských poradců Olomouckého kraje Renata Köttnerová koordinovala činnost neziskových organizací, obcí a krajů s mimořádným úsilím po několik let. V malých obcích došlo k významné zátěži starostek a starostů, kteří nemají na svých úřadech žádné pracovníky, kteří by se sociální oblasti mohli věnovat. Neziskové organizace začaly žádat o dotace na zajištění sociálních služeb, které v obcích do té doby nefungovaly.

Prudké zhoršení bytové a ekonomické situace rodin vedlo k riziku odebíraní dětí do ústavní péče. To se nakonec stalo v případě pěti dětí. „V tomto případně vzniky náklady na státní rozpočet převyšující jeden milion korun ročně,“ vypočítává Šimáček.

Špatnou ekonomickou a sociální situaci rodin navíc nadále zhoršovalo i dojíždění za úřady do Vsetína. Důležitým faktorem je i ztráta sociálních kontaktů a vazeb na širší rodinu a přátele. Nové sociální vazby se rodiny vytváří obtížně, v obcích jsou dosud vnímáni ´jako ti ze Vsetína´. „V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné,“ konstatuje Šimáček.

Čunek v rozhovoru České televizi řekl, že závěry zprávy nezná. Zopakoval však, že přestěhování nešlo udělat jinak. "Dům padal, my jsme byli nuceni lidi vystěhovat a neměli kam. Podle rozhodnutí soudu jsme je mohli vystěhovat na ulici," uvedl senátor s tím, že tento krok by vládní agentura určitě nekomentovala kladně.

Místostarostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) dnes ČTK řekla, že radnice si závěry zprávy probere. "Některé jsou inspirativní. Tehdy jsme dělali rozhodnutí v nějakém čase a za nějakých okolností. V dané chvíli to bylo řešení, které umožnilo rodinám, jež neměly nárok na náhradní bydlení, mít střechu nad hlavou," uvedla. Radnice podle ní obsah zprávy zná. "Vezmeme si z toho do budoucna poučení pro další úvahy o integraci sociálně znevýhodněných či méně vzdělaných obyvatel," dodala Othová.

Podle Čunka rodiny dostaly bezúročnou půjčku až do půl milionu korun se splátkovým kalendářem na 20 let. Město jim pak s jejich souhlasem vybralo dům, který se dal za tyto peníze pořídit. "Řekněte mi, která jiná rodina, neromská či neproblémová, takové dary od města může získat. Nikdo je nezíská," zdůraznil senátor.

Zjištění agentury potvrdil starosta Čech pod Kosířem na Prostějovsku Milan Kiebel. Podle něj vsetínští Romové sice mají v obci trvalé bydliště, do obce se ale příliš nezačlenili. "Je to špatné, do vesnice nezapadli. Byli vytrženi z prostředí, které znali, nechtěli sem. Děti nechodí moc do školy, v domě, kde jich je nahlášeno 11, přebývá někdy 20 až 30 lidí. Podle toho to vypadá," uvedl. Problémy jsou i ve Vidnavě na Jesenicku, kde v jednom domě původně bydlely dvě rodiny vsetínských Romů. "Jsou s nimi problémy, jsou nepřizpůsobiví. Neplatí za odpady či za vodu, narušují pořádek. Navíc jich neustále přibývá, jezdí k nim jejich rodiny. Určitě to nebyl šťastný krok," řekla starostka Vidnavy Eva Pavličíková.

Čunek v souvislosti s přestěhováním rodin do jiných obci uvedl, že město nemohlo udělat nic jiného. "Ve Vsetíně to už nešlo a vyhodit na ulici jsme je nechtěli, tak nezbylo, než jim najít bydlení v jiných obcích," dodal.

Vystěhování rodin se uskutečnilo v pátek 13. října 2006. Zhruba 70 osob bylo i přes svůj nesouhlas v nočních hodinách rozvezeno autobusy a nákladními automobily do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. O několik dní později byly vystěhovány dvě rodiny do obcí Dřevnovice a Čechy pod Kosířem na Prostějovsku a dále jedna rodina do obce Mistřice na Uherskohradištsku. Toto vystěhování bylo spojené bouráním pavlačového domu č. p. 1336 ve Vsetíně, část jeho obyvatel byla přestěhována do tzv. „kontejnerových“ budov v oblasti Poschla na okraji města.

Na pochybení městského úřadu ve Vsetíně poukázal v roce 2007 i tehdejší ombudsman Otakar Motejl, který toto rozhodnutí označil za „nekoncepční a neúčinné“.

DOKUMENT
Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“

Přečteno: 1550x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Deportace Romů ze Vsetína



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo