romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Vzpomínka obětem holocaustu a XI. ročník Tábora paměti Romů

Tarnov/Osvětim, 28.8.2010 15:32, (Romano voďi)

Ještě před Památným dnem romského holocaustu připadajícím na 2. srpna se už pojedenácté vydala na čtyřdenní pouť romská karavana z jihopolského Tarnówa. Nápad putovat po městech a vesnicích regionu, v němž byly zabity a do hromadných hrobů pohozeny stovky Romů, se zrodil v hlavách ředitele Okresního muzea v Tarnówě Adama Bartosze a předsedy místního Sdružení Romů Adama Andrasze v roce 1996. Poprvé sice vyjely jen dva vozy (jinak součást stálé výstavy o Romech v Etnografickém muzeu v Tarnówě), cíl však byl jasný – uctít památku vyhlazení 93 Romů v nedaleké Szczurowé.

Postupně se přidávali další Romové z ostatních regionů Polska i zahraničí, čímž krystalizoval i záměr akce do konečné podoby pěti bodů: připomenutí romského holocaustu, integrace Romů, historické a kulturní vzdělávání dětí a romské mládeže, využití pozitivního stereotypu o Romech jako pestře oděných kočovnících ke změně pohledu většinové polské společnosti na ně a propagace romských oficiálních symbolů – vlajky a hymny.

Ve čtvrtek 22. července vyrazila početná karavana vozů i aut obsazených romskými rodinami ze všech koutů Evropy z Etnografického muzea v Tarnówě, kde byla před dvaceti lety otevřena první stálá expozice o romské kultuře a historii v Evropě (sbírka vznikala už od roku 1979), na své čtyřdenní putování.

Její první zastávkou bylo stejně jako každý rok tarnówské náměstí s pamětní tabulí upomínající na vyvraždění místních Židů v roce 1942. Poté se karavana vydala k Pomníku obětem Osvětimi, připomínajícím první transport polských vězňů do tohoto koncentračního tábora, a na hřbitov vzpomenout na své blízké. Po poledni vjela do městečka Żabno, na jehož hřbitově leží ve společném hrobě 49 Sintů a 12 maďarských Romů. Osazenstvo karavany se společně s představiteli krajů pomodlilo nad hrobem Romů, jež postříleli nacisti. Večer karavana rozbila tábor a hudbou a tancem oslavila život.

Druhý den účastníci karavany začali ve Szczurowé společnou modlitbu za 93 zastřelených romských mužů, žen a dětí z původní stohlavé komunity této obce. „Brzy ráno, přibližně mezi třetí a čtvrtou hodinou, byly obklíčeny všechny domy místních Romů, takže nikdo neměl šanci uniknout. Odvedli nás všechny na most, kde už stála auta, aby nás odvezla na hřbitov. Tam se to stalo,“ vzpomíná jediná žijící pamětnice, dvaaosmdesátiletá Krystyna Gilová (za svobodna Ciurońová) na tragédii z 3. července 1943.

Odpoledne bylo věnováno společné mši, křtům i svatým přijímáním v lese u vesnice Borzęcyn Dolny, kde byly po válce exhumovány ostatky 28 zastřelených Romů. Večer pak karavana zahájila vernisáž výstavy Romové jedou… na místním stadionu.

Třetí den karavana uctila památku hromadného vraždění Romů u Biedaczu a na hřbitově v Bielczi, kde leží 28 Romů postřílených nacisty. Večer pak zahrála kapela Alojze Pompy Romani Lavuta ze Slovenska. Poslední den patřil už jen návratu do Tarnówa.

Karavana každoročně ujede asi osmdesátikilometrový okruh, jenž je udáván především pamětními místy, ale zároveň kopíruje i oblast, která bývala polským Romům po generace vlastní. Právě proto se podle historiků nacisté často rozhodli pro rychlou a nečekanou akci vůči Romům – postřílet a zakopat do hromadných hrobů. Měli totiž strach, aby jim neutekli do místních borovicových lesů, které tak dobře znali.

Další polští Romové i Sintové byli v květnu 1940 hromadně deportováni z celého Polska do tzv. Generálního gouvernementu (centra moci německých okupantů), na jehož území leží i oblast Tarnówska, a zde byli popravováni nebo umisťováni do ghett společně s Židy. Dodnes není možné určit přesný počet obětí, které většinou končily v hromadných hrobech.

S deportací Romů do koncentračních táborů začali nacisté až o několik měsíců později, a to především do Chełmna, Treblinky, Majdanku, Sobibóru, Bełżcu a Osvětimi-Březinky.. V posledním jmenovaném došlo 2. srpna 1944 k hromadnému zplynování 3000 Romů a Sintů. Dnes je toto datum oficiální vzpomínkou na hrůzy romského holocaustu. Letos byla právě tam před zraky přeživších a vysoce postavených politiků odhalena pamětní tabule obětem holokaustu v Osvětimi-Březince. Piety za zavražděné se zúčastnil i Romani Rose, předseda sdružení německých Romů a Sintů, Georg Rosenthal ze Sdružení za demokracii a toleranci a Jan Sechter, český velvyslanec v Polsku.

Přečteno: 2630x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Polsko, EU, RV 7,8/2010



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo