Z menšinových jazyků v ČR trpí podle Rady Evropy hlavně romština

Rada Evropy hodnotí celkově kladně ochranu regionálních a menšinových jazyků
v Česku. Poukazuje ale i na některé dílčí nedostatky, především ve vztahu k
romštině, ale i němčině. Vyplynulo to ze zprávy, kterou dnes zveřejnilo
štrasburské sídlo Rady Evropy a která má pro ČR váhu doporučení.

ČR zavedla dobrý systém mluvčích regionálních a menšinových jazyků pomocí výborů
menšin na ústřední, regionální a místní úrovni. Paradoxně však tento systém
někdy narušuje zlepšování postavení jazyka na místní úrovni, soudí autoři této
první zprávy RE k dodržování Evropské charty pro regionální a menšinové jazyky v
ČR.

Kromě polštiny mají ostatní menšinové jazyky své mluvčí velmi rozptýlené, což
ztěžuje ochranu těchto jazyků. Pokud tyto jazyky mají zůstat v ČR živými jazyky,
je třeba bezodkladně přijmout konkrétní a rázné kroky. Přes dobrou zákonnou
ochranu a dobré mechanismy například neexistuje v ČR žádná strukturovaná
jazyková politika pro němčinu a romštinu.

Nejhůře je na tom romština, která zůstává ovlivněna historickým sociálním
odmítáním Romů. Jejich jazyk má malou prestiž a negativní prezentaci v médiích.
Romština je poměrně málo zastoupena v televizi, rozhlase i veřejném životě.
Tento jazyk prakticky chybí v jeslích a školkách. To vše je podle RE v rozporu s
chartou.

Je pochopitelné, že výuka romských dětí se zaměřuje na sociální integraci, ale
nemělo by se tak dít na úkor jejich vzdělávání v romštině. V ČR se zdůrazňuje
asimilace romských dětí, ale bez skutečného ohledu na jejich kulturní, etnickou
a jazykovou minulost a bez zhodnocení jejich vzdělání. "Byly hlášeny i školy,
které zakazují dětem mluvit romsky. To vede k situaci, kdy romské děti trpí
malým sebevědomím a odcizením, což může jen škodit jejich sociální integraci,"
tvrdí zpráva.

Německy mluvící obyvatelé jsou na velké části území ČR, ale v malých počtech.
Mnoho Čechů stále spojuje němčinu s německou okupací za druhé světové války a
tento jazyk tak může těžko najít své místo ve veřejném životě. Německá menšina
stárne a předávání z generace na generaci slábne. Němčina je vyučována jako cizí
jazyk, ale jeho výuka coby mateřštiny je sporadická. RE vyzývá ČR k rychlému
jednání, pokud se má němčina zachovat v zemi jako živý jazyk.

Situaci polštiny a slovenštiny v Česku hodnotí zpráva dobře. U slovenštiny by
však autoři uvítali, kdyby se slovenština v případě poptávky nabízela ve školách
alespoň jako vyučovaný předmět.

Zpráva nezávislých expertů RE se také domnívá, že je potřeba prohloubit u
většinového česky mluvícího obyvatelstva vědomí, že regionální a menšinové
jazyky jsou nedílnou součástí kulturního dědictví České republiky. "Je proto
nutné soustředěnější úsilí o zlepšení image regionálních a menšinových jazyků v
médiích a o informování obyvatelstva o těchto jazycích, aby se vytvořila
atmosféra vzájemné úcty, tolerance a porozumění," nabádá zpráva české úřady.