romea - logo
25. července 2016 (pondělí)
svátek má Jakub
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Za Ethnic Friendly zaměstnavateli s Mirkem Kudrnou: 2. Díl - Třídění minulosti velkoměsta

Praha, 15.7.2011 13:00, (ROMEA)
ilustrační foto

Těsně před prázdninami jsem se vydal do srdce pražské dělnické čtvrti Žižkov, abych si Ethnic Friendly posvítil na malou firmu Martina Sysla zabývající se tříděním odpadu. Podnikatel Sysel má cit mezi věcmi, které jiný vyhodil, vidět užitečné a krásné kousky a dát jim další šanci. Podobnou (s jistým nadhledem) dává i svým zaměstnancům, kteří za sebou často nemají lehký osud.

Cesta do industriálna

„Nákladové nádraží Žižkov,“ rozléhá se z reproduktoru tramvaje číslo 16. „Musíte obejít hlavní budovu zprava, žádné cedule s názvem naší firmy po cestě nejsou, běžte až nakonec, a pak zavolejte,“ vysvětluje šéf stejnojmenné firmy Martin Sysel. Oprýskané šedivé zdi kdysi mocného nákladového nádraží, jež do 60. let minulého století přepravovalo většinu potravin pro Pražany, jsou dnes jedinými tichými pamětníky jeho zašlé slávy. Ruce dělníků (i když v nesrovnatelně menším počtu) v jeho útrobách ale stále pracují.


Třeba najdeme Cézanne (zaměstnanci firmy Martin Sysel - třídění odpadu při práci).

Pětice zaměstnanců včetně jejich šéfa Martina Sysla tu denně třídí minulost velkoměsta. V suti domu, místo kterého bude brzy stát moderní novostavba, přežil porcelánový šálek. Obraz moře tříštícího se o skaliska nemající už pro koho bouřit. Hromada odpadových desek – z podobných si sbil s pomocí místních bezdomovců Sysel kancelář. A samozřejmě plasty, plasty, plasty – materiál vládnoucí naší době.

„Když máte vyklízecí firmu, najde se hodně pokladů, třeba hrnečky. Káva z nich má pak nostalgickou příchuť všech těch předešlých, v nich uvařených,“ začíná zvolna rozhovor Sysel a můj pohled klouže z jednoho pokladu s příběhem na druhý. Obrazy proměnlivé kvality, žánrů i témat, hodiny a plakáty rozvěšené po stěnách, trojlístek moderních křesílek pro návštěvy, jednoduchý stůl pro šéfa a ve zděném přístěnku nutná kamna. Vše přivezla firemní auta jako odpad.

„Myslíte, že to, co děláte, má smysl?“ ptá se a já se dostávám nečekaně do role dotazovaného. Je mi jasné, že pokud mu má odpověď nepřijde věrohodná, z šetření nic nebude, zvlášť proto, že je od počátku k Ethnic Friendly značce skeptický – jeho firma je prý příliš mála a svérázná. „Samozřejmě. Nic uměle projektem nevytváříme, naopak chceme upozornit na opomíjená fakta – v Česku existují pracující Romové a zaměstnavatelé, kteří nemají problém je zaměstnat,“ odpovídám.


"Kdo maká, nemá problém," říká Ladislav Kováč, Rom zaměstnaný ve firmě Martina Sysla.

Zjevně jsem prošel a testovat teď můžu začít já. „Jakým způsobem přijímáte nové zaměstnance?“ pokládám první otázku. „Tak třeba Láďa přišel s tím, že četl inzerát a rád by u nás pracoval, a než jsem stačil zareagovat, povídá, koukám, máte tu kupu dřeva, co kdybych ji srovnal. Tak ji srovnej, řekl jsem, a už zůstal,“ dostává se mi odpovědi o přijetí jediného romského zaměstnance, na kterou formulář se svými okénky a tabulkami jaksi není připraven. Podobné je to podle slov Sysla se stížnostmi. V tak malé firmě všichni ví, že mají s problémem přijít rovnou za ním. Dotazník je vyplněn, příště jsou na řadě zaměstnanci.

Přímo a pohoda

„Třicet devět let jsem pracoval u Železničních staveb, pokládal koleje v Německu, Maďarsku, stavěl koridor v Česku, s přibývajícími roky už to, ale nebylo pro mě,“ vypráví dvaašedesátiletý Ladislav Kováč, který před chvíli se svým parťákem složil další fůru odpadu. Kováč je jediným zaměstnancem firmy z řad viditelných menšin, na jejichž zaměstnávání se projekt soustředí, a tak je čas položit otázky dotýkající se rovného přístupu šéfa. „Martin má stejný metr na všechny. Kdo maká, nemá s ním problém,“ říká bez dlouhého přemýšlení, „jsem tady tři roky a pokaždý, když se mi něco nezdá, jdu za ním a vyříkáme si to.“ Podle Kováče více než na barvě kůže záleží na tom, jak se člověk u lidí zapíše.


"Nejvíc si tady cením přátelské atmosféry a toho, že jsem dostal další šanci," vyjmenovává Petr Dvořák, druhý ze čtyř zaměstnanců firmy.

Jeho kolega, třicátník Petr Dvořák měl právě díky několika mladickým nerozvážnostem poněkud pošramocený zápis. „U Martina dělám tři čtvrtě roku a jsem za tento nový start vděčný. Pracoval jsem v barech a hospodách, a pak se dostal do osobních problémů. Teď začínám znovu,“ popisuje Petr, který ve firmě nejvíce oceňuje přátelskou a přímou atmosféru.

Co dodat? Snad jen: „Vítáme Martina Sysla a jeho firmu v klubu Ethnic Friendly zaměstnavatelů!“

 

KAM DÁL?
Za Ethnic Friendly zaměstnavateli s Mirkem Kudrnou: Mamacoffee - káva s příběhem
Za Ethnic Friendly zaměstnavateli s Mirkem Kudrnou: Café Rozmar - rozmanitost nejen na talíři
Za Ethnic Friendly zaměstnavateli s Mirkem Kudrnou: Trutnovská zeleň
Ve Frutaně Gold pracuje více než 50% Romů a Romek
Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel předán dalším 11 firmám a představen nový reklamní spot „Neviditelní“
Režisér Vít Karas natočil reklamní spot pro projekt Ethnic Friendly zaměstnavatel

VIDEO
Záznam slavnostní certifikace 11 nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů
Exkluzivní rozhovor ROMEA TV: Katarína Klamková o projektu Ethnic Friendly zaměstnavatel
Neviditelní - Romové pracují a chtějí pracovat (spot)
Ve Frutaně Gold pracuje více jak 50% Romů a Romek

 

 

Mirek Kudrna
Přečteno: 1305x

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Ethnic Friendly zaměstnavatel, Zaměstnanost, Putování s Miroslavem Kudrnou



HLAVNÍ ZPRÁVY

V ulici V. Volfa na českobudějovickém sídlišti Máj se 6. 7. 2013 kolem poledne shromáždilo několik desítek lidí, převážně Romů.

Jan Potměšil: Mýty kolem novely shromažďovacího zákona

22.7.2016 14:49
V nedávné době média informovala o novele shromažďovacího zákona a novinkách, které přináší. Například prý „nově“ bude moci rozpustit shromáždění „i policie“. Zazněla silná slova o omezování základního ústavního práva a nové nesvobodě. Jak je to ale doopravdy?
 celý článek

Emilie Sulejman Žigová

Emílie Žigová: Rétorika etnologa Zeleného v Lidových novinách připomíná nacistickou éru

22.7.2016 13:41
Před nedávnem jsem si v Lidových novinách přečetla článek Je na řadě genocida bělochů v Evropě? od etnologa Mnislava Zeleného. Text se zpočátku pokouší popsat pocity obyčejného člověka, který má strach a zároveň je naštvaný, že politici lidem neříkají pravdu a že narůstá nebezpečí teroristických útoků.
 celý článek

Dostupné na adrese: https://www.online.muni.cz/udalosti/7852-romove-potrebuji-vzory-a-ty-vyrostou-ve-skolach?utm_source=fb_muni&utm_medium=link&utm_campaign=facebook. Digitální knihovny fotografií MU pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode

Jana Balážová: Romové potřebují vzory. A ty vyrostou ve školách

22.7.2016 10:30
Společné vzdělávání a začleňování dětí se znevýhodněním do normálních škol je dnes jedním z hlavních témat politických diskusí. Učitelé i politici poukazují na nepřipravenost koncepce i českého školství. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity reaguje na inkluzi novou formou vzdělávání učitelů, které by je mělo na nové poměry připravit. Ale co ti, kteří jsou objektem inkluze?
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo