Žalobce odložil trestní oznámení na Adama B. Bartoše. Jeho článek je prý nevkusný, nikoli však trestný

Policie se nebude zabývat trestním oznámením, které v únoru podal předseda
Strany zelených (SZ) Ondřej Liška na publicistu Adama B. Bartoše kvůli údajně
antisemitském článku o časopisu Kraus. Liška text označil za hluboce
antisemitský, rasistický a nenávistný. Žalobce dospěl k závěru, že článek je
sice nevkusný, ale nejde o trestný čin. Sdělila to šéfka Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 5 Hana Vrbová.

Bartoš ve svém textu označil časopis Kraus za "plný židovské nenávisti,
pravdoláskařské propagandy, výsměchu a urážek". Liška v trestním oznámení uvedl,
že článek podle něho obsahuje explicitní nenávistné formulace vůči jednotlivým
lidem i skupinám kvůli jejich židovskému původu. Poukázal mimo jiné na věty, z
nichž podle něho vyplývá, že Židé kradou víc než jiné národy.

"Židovská propaganda se nám snaží vsugerovat, že jsme jeden z nejhorších národů,
kde je zlodějem každý druhý, ne-li úplně každý. Zrovna od Židů taková kritika
ale sedne," stojí mimo jiné v Bartošově textu.

Státní zastupitelství však trestní oznámení takzvaně založilo, protože nedošlo k
závěru, že by Bartoš spáchal trestný čin. "Kolega píše panu Liškovi, že ten text
pana Bartoše je obhroublý, ne příliš duchaplný, prokazuje jeho animozitu vůči
židovské kultuře. Pak rozebírá, že úkolem orgánů činných v trestním řízení není
prosazovat dobrý vkus či inteligenci prostředky trestní represe," řekla Vrbová.

"Právě konzultuji další postup v této věci. Podle mne v tomto případě jde o
antisemitismus, proto zvažuji odvolání proti postupu státního zastupitelství,"
řekl Ondřej Liška serveru Romea.cz.

Na Bartošův článek o časopisu Kraus již dříve zareagoval například komentátor
Lidových novin Luboš Palata, který Bartoše v titulku svého textu označil za
"pohanu české novinařiny". Bartoš si v minulosti vysloužil pozornost i kritiku
kvůli tomu, že vytvořil takzvaný seznam "pravdoláskařů". Nechybí na něm Liška
ani Palata, poslední verze čítá na 400 jmen nejrůznějších osobností.

Novináři se opakovaně pozastavili i nad tím, jak Bartošovu tvorbu přijímá
prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro Lidové noviny, který byl zveřejněn v
prosinci 2010, totiž prezident označil jeden z Bartošových textů za geniální.

Evropský institut odkazu šoa (hebrejský výraz pro holokaust), a další
židovské organizace, se v únoru letošního roku pozastavily nad tím, že se Klaus
a jiní dosud nedistancovali od Bartošovy "protižidovské posedlosti". Klaus, jeho
spolupracovník Petr Hájek či zástupci konzervativního sdružení Mladá pravice
(jehož Bartoš byl členem – pozn. redakce) a další jsou vyfoceni s tímto mužem,
sdělil institut. Některá fota jsou
například na Bartošově webu.

Evropský institut odkazu šoa, Federace židovských obcí v ČR, Terezínská
iniciativa a Židovské muzeum v Praze současně vyjádřily  své pobouření nad
protižidovskými výroky Adama Bartoše, které šíří prostřednictvím svého blogu.

"Ti, jejichž blízkostí se Bartoš chlubí, asi nejsou dostatečně informováni,
byť je Bartošův blog probírán snad ve všech médiích. Ať je tomu jakkoli, mlčením
se v daném případě posunuje hranice tolerance vůči nebezpečnému a primitivnímu
extremistickému štvaní, a to bez ohledu na to, zda je jeho podtext národnostní,
rasový, náboženský, politický či jiný. Pokud má být toto mlčení projevem
respektu k občanským svobodám, je třeba též připomenout, kým a jak byly tyto
hodnoty v minulosti zneužity a s jakými následky," uvedl institut ve svém
prohlášení.