romea - logo
25. března 2019 (pondělí)
svátek má Marián
Loading
rozšířené vyhledávaní

Žít v domě v Údolní ulici v Blansku...

Blansko, 21.12.2007 10:57, (Převzato: Blanenský deník)

Narodila jsem se v roce 1990 a pocházím ze smíšeného, na půl romského manželství. Spolu s maminkou a sourozenci žijeme v Blansku. Ze tří sourozenců jsem nejstarší. Než jsme se přestěhovali do jednopokojového bytu v ulici Údolní, bydleli jsme v ulici 9. května.

Nebyla to pro nás snadná situace, protože v době mých šesti let se naši rodiče rozváděli a s maminkou jsme se přestěhovali z finančních důvodů do menšího bytu. A právě o domě, kde bydlím, bych ráda něco napsala.

Bydlíme v jednopokojovém státním bytě, který je součástí třípatrového domu. Život tu probíhal v prvních letech bez problémů. Společné prostory a prostory kolem domu byly velmi dobře udržované v čistotě. V domě bydlelo i více rodin s dětmi, starší lidé, a tak snahou bylo i dodržovat domovní řád. Tento klidný život trval asi do mých jedenácti let. Posléze se stával náš dům vyhledávanou lokalitou pro sociálně slabší spoluobčany, protože zde byly nižší náklady na bydlení. Brzy zde však vznikaly menší či větší konflikty, které dle mého názoru vyplynuly především kvůli nepřizpůsobivosti některých sousedů, dále kvůli neplatičům a častým návštěvám cizích osob, které v domě neměly co dělat. Problémy byly i s udržováním čistoty společných prostor, respekt ke starším lidem nebyl žádný, a tak bylo jasné, že někteří naši dobří sousedé se postupně odstěhovali. Mohu říct, že během šesti let se situace v domě velmi zhoršila a v současné době patří náš dům k těm horším lokalitám Blanska. Již delší dobu dochází ke krádežím a dalším zakázaným činnostem. Častěji zde najdete volně se po zemi povalující použité injekční stříkačky ve sklepech, na chodbách i okolo domu. Několikrát do měsíce sem zavítají příslušníci městské policie kvůli porušování doby nočního klidu. Můžete zde vidět nedopalky cigaret pohozených na schodech, a tudíž i lhostejnost k úklidu. Varujícími signály jsou i další negativní jevy - v tomto případě výroba a prodej zakázaných drog. A to si myslím, je v současnosti největší problém, protože zde bydlí malé a dospívající děti. Nepořádek a pohozené použité injekční stříkačky jsou tak dobré akorát pro vypuknutí žloutenky a dalších nemocí. I když se alespoň někteří z nás snaží udržet čistotu v domě i okolo něj, během několika dnů to vypadá, že tu nikdo neuklízí. Život se tu stává čím dál častěji deprimující a nejlepší by bylo odtud doslova utéct. Jenomže pokud člověk nemá dost prostředků k tomu, aby došlo k takovému kroku, musí zůstat a stává se stejně lhostejným.

Jak tuhletu situaci řešit? Určitě NE způsobem, že se budeme obracet k tomu všemu zády a jen tiše přihlížet. Možná by stálo za to, kdyby se přišel přesvědčit někdo ze zastupitelů města o tom, jaká je realita, a nespoléhal se jen na informace, které mohou být zreslené. I když je mi jasné, že pořádek v domě za nás nikdo nevyřeší, to musíme především iniciativně řešit my - obyvatelé domu. Co se však týče kriminality a drog, zde by měly zasáhnout organizace a instituce, u nichž je tato problematika předmětem činnosti, a na základě zmapování situace by pak v praxi uplatnily preventivní řešení. Rezervy se určitě najdou i v terénní sociální práci, která v Blansku dle mého názoru nefunguje tak, jak by si právem zasloužila. Vždyť tato a podobné lokality k tomu přímo vybízejí, a pokud se situace nezlepší, stávají se z těchto míst tzv. ghetta, sociálně vyloučené lokality nebo čtvrtě, kudy člověk po setmění nepůjde.

Nechci a nemám v úmyslu negativně hovořit o práci nevládních neziskových organizací, protože jejich působení po celé České republice je nezbytné. Jejich práce a výsledků si cením. Uvítala bych však vstřícnější přístup i od organizací a úřadů státních. Doufám, že nezůstane jen u slov a volání o pomoc a přejde se k aktivním krokům. Byla by skutečně škoda, kdyby náš dům, jenž je součástí ulice, kde je krásná zeleň, pískoviště pro děti a není tu velký provoz aut, byl nadále jen místem se špatnou nálepkou.

Monika Vdolečková
Přečteno: 1503x

 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Rokycanech se 23. 3. 2019 v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí. (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: 2000 lidí se v Rokycanech rozloučilo s královnou romské hudby Věrou Bílou

22.3.2019 20:51, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)
V Rokycanech se dnes v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí, většinou Romů. Obřad v kostele na náměstí začal v 11:00, poté šly a jely stovky lidí na hřbitov na okraji města. Cestou se lidé zastavili u obchodního střediska Žďár, kde zpěvačka sedávala na lavičce a kde chtějí příbuzní a známí vytvořit pietní místo. Na hřbitově hrála desítky minut čtyřčlenná kapela synovce Bílé a houslisty Jiřího Gini. Na závěr uvedl její oblíbené písně včetně moravské Dobrú noc a sladké sny. Zpěv ale podle regulí romských pohřbů nezazněl ani k jedné melodii.
 celý článek

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo