romea - logo
25. října 2020 (neděle)
svátek má Beáta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zpráva o soužití Poláků a Romů na jihu země

Varšava , 13.2.2007 11:11, (ČTK)

Romská osada Koszary neleží na konci světa. Od blízkého městečka Limanowa ji nedělí ani žádné záseky. Přesto skoro stovka lidí z nejchudší romské kasty Bergitka tu živoří jakoby za neviditelnou zdí, napsal polský časopis Przekrój.

Romských ghett, které Poláci nechtějí vidět, je v Malopolsku víc. Jsou tu lokality jako Czarna Góra, kde úřady a sousedé pomáhají svým Romům, ale u Krośnic jsou romské slumy vyhloubeny v díře pod silnicí a v Maszkowicích se negramotnost snoubí s alkoholismem a děti rodí děti.

Zeď nechuti, která dělí Koszary od Poláků, je mimořádně silná. Občas ji přeletí kámen, nadávky, výhružka vypálením. Jen vzácně ji přeleze státní úředník, aby bezradně přešlapoval v blátě beznaděje a aby nakonec bezmocně ponechal svému osudu toto místo zápachu, chudoby a nemocí.

"Tam zdraví lidé nežijí," připouští kněz Stanislaw Opocki. Nebojí se nahlas říci, že romská menšina, přinejmenším v některých osadách, byla vytlačena na okraj společnosti.

Ewa a Marek Szczerbovi s trojicí dětí žijí v Koszarech v načerno postaveném domku. Úředně jsou hlášeni v sousedním paneláku. Jejich sousedé nemají žádnou adresu.

"V občanských průkazech většiny Romů je napsáno 'nepřihlášeni'," vysvětluje farář. "Vlastně neexistují. Nejenže nemají šanci se zaměstnat, ale nemají ani nárok na stálou sociální pomoc. Ta je jen pro přihlášené k pobytu."

V posledních letech z vládního programu pro romskou menšinu putovalo na stavbu vodovodu v osadě na 200.000 zlotých. Vyhozené peníze. Připojení romských obydlí k vodovodu závisí na samosprávě a voda v Koszarech dodnes neteče. "Úřady v Limanowé rozhodly, že nebudou připojovat trubky k načerno postaveným domům. Prý by nikdo z nás za vodu neplatil," říká Marek Szczerba. "Jak to vědí, když jsme vodu dosud neměli?"

Voda nedotekla ani do legální bytovky, kterou Romům v 70. letech postavila v Koszarech obec Limanowa, aby se jich zbavila. Kupodivu tehdy ještě Romové pracovali, protože Bergitkové na rozdíl od kmene Polska Roma nepovažovali práci za zlo. "Pracovali v potu tváře, dělali to nejhorší, třeba rozbíjeli kameny při stavbě cest, ale měli z čeho žít," říká Adam Bartosz, ředitel etnografického muzea v Tarnowu.

Tarnowský expert smutně připouští, že k Romům se osud odvrátil až po pádu komunismu: "Se zánikem pracovní povinnosti přišli Romové o jakékoli možnosti výdělku. Ve svobodném Polsku odsoudil svobodný trh nevzdělaného cikána k neexistenci a zapomenutí."

"Nejhůře je na venkově," říká mladá Romka z Krakova Izabela Jaśkowiaková, která díky polským a evropským programům začala studovat. Stejný názor má Krystyna Gilová, která v Krakově vytvořila za unijní peníze družstvo pro nezaměstnané Romky, aby se mohly odrazit ode dna. "Na takových místech jako Koszary dno není. Jen temná propast," dodává.

Bytovka v Koszarech se hodí pouze k demolici. Nedávno se jedné těhotné Romce zřítil na hlavu kus stropu. V 70. letech tu každá romská rodina s dětmi dostala byt. Zapomnělo se však na to, že Romové podle tradice musejí mít spoustu dětí a ty jednou budou taky někde bydlet. Zapomnělo se i na vzdělání, zdraví, dokonce i na vodovod. Dodnes si tu většina Romů bere kalnou vodu z jedné díry. Možná proto se tady rodí postižené děti.

"Vodu v Koszarech snad nikdo pořádně nezkoumal," připouští zmocněnec malopolského vojvody pro Romy Krzysztof Nowakowski. Po první návštěvě Limanowé, během poutě romských věřících z celého Polska, dvě noci nespal. Nemohl se vzpamatovat z toho, jak polské číšnice odmítali obsloužit Romy, polské prodavačky nechtěly prodat zmrzlinu romským dětem. A místní starosta Wladyslaw Pazdan nechuť k Romům ani neskrývá.

V Koszarech ve vyřazeném železničním vagonu ještě nedávno žilo pět lidí, ale místní Romové jim postavili chatku poté, co Edyta Matusiková viděla krysy v dětských postýlkách. Kdo ví, zda doopravdy. Po pokusu o sebevraždu strávila pár týdnů v nemocnici. Nebyla sama. Ewa Szczerbová se také z celého romského neštěstí pokusila zabít. Stále se krmí prášky.

Agnieszce Dagiové lékaři zjistili vzácnou svalovou chorobu, kvůli které možná jednou ani neotevře oči. Otvírala je doširoka, když do bytu rodičů v Limanowé vtrhli mladí Poláci s noži - pak rodina utekla do Koszar. Oči kulila taky na příkaz stavebního úřadu rozebrat načerno postavený dům a zaplatit pokutu 20.000 zlotých (cca 146.000 Kč). Celá rodina žije z jejího důchodu 400 zlotých měsíčně (2911 Kč).

Příkaz odstranit černou stavbu dostaly i další rodiny. Počátkem zimy se díky přímluvě u vojvody podařilo exekuci pozdržet. Co bude dál se neví. Pozemky patří obci Limanowa a starosta Pazdan připomíná úředníkům, že nejsou určeny k bytové zástavbě, ale pro obchod, restaurace a kulturu.

Přečteno: 1013x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Polsko, EU



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nenávistná hesla Sdružení Mostečané Mostu, říjen 2018 (koláž: Romea.cz)

Ústecký soud vyzval k ukončení politické činnosti spolek Mostečané Most. Chtěli „zřídit vesnici pro lůzu“

22.10.2020 11:03
Krajský soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí, jímž upozornil spolek Sdružení Mostečané Mostu, že vyvíjí protiprávně činnost politické strany. Pokud toho spolek do 1 roku nezanechá, soud ho rozpustí. 
 celý článek

Gyulla Banga

Hudebník Gyulla Banga: Také jsem psal, že COVID-19 je podvod. Potom, co jsem měl čtyřicítky horečky a nemohl vstát z postele, už mluvím jinak

21.10.2020 20:25
Pořád na Facebooku čtu, jak je onemocnění COVID-19 podvod, jak je ta nemoc smyšlená, že je to jen horší verze chřipky, nic jiného. Bohužel, musím vás zklamat. Ten virus existuje a opravdu je mnohem zákeřnější než běžná chřipka.
 celý článek

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se 13. 10. 2020 setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. (FOTO: Veřejný ochránce práv)

Sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta podpořila návrh na jejich odškodnění

21.10.2020 16:40
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se minulý týden setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. Tématem schůzky bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen v návaznosti na návrh zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací, který v Poslanecké sněmovně čeká na své projednání téměř rok.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo