Zástupci evropského sdružení Justitia et Pax se při svém výročním zasedání ve dnech 6. až 8.3.2009 setkali s romskou komunitou v Lysé nad Labem a Milovicích, odsouhlasili vydání společného dokumentu k volbám do Evropského parlamentu a navštívili také Arcibiskupský palác.

Film El Paso na motivy skutečného příběhu romské rodiny z Českých Budějovic dnes mohli českobudějovičtí diváci zhlédnout v předpremiéře jako první. Na projekci přišla i Valérie Pužová se svými devíti dětmi, jejíž osud režiséra Zdeňka Tyce k natočení snímku inspiroval. Filmový příběh se ale od skutečného liší mimo jiné počtem dětí, který režisér "zredukoval" na sedm.

Okresní soud v Chomutově zamítl ve třech případech návrh na částečné zastavení exekucí dávek s argumentem, že dlužníci nejsou oprávněni tento návrh podat. Dle reakcí statutárních měst a dalších politiků na různých úrovních se zdá, že chtějí tento postup použít i v řadě dalších měst. Chci poukázat na možná rizika, které mohou v této souvislosti vyvstat.

Stamiliony jdou na romské integrační programy. Lidí v ghettech však přibývá. Co zmůže rada vlády?

Otevřela jsem esemesku s prosbou, abych zavolala, že jde o rasovou diskriminaci na pracovišti. Z autorkou textovky jsme si daly sraz. Přišla elegantní energická paní. Představila se jako Marie Legová. Začala povídat: „Do svých čtyřiceti devíti let jsem pracovala patnáct let u vojáků, z toho 11let ve vojenském archivu v Karlíně, pak jsem přešla na Vítkov, do objektu vojenského muzea.“ Až do dnešní doby s její prací, to znamená uklízením objektu, byla velká spokojenost.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity dlouhodobě selhává v zabezpečování součinnosti resortů v souvislosti se záležitostmi romské komunity. Myslí si to ředitel plzeňské pobočky společnosti Člověk v tísni Tomáš Hirt "Důsledkem je celá řada navzájem nesouladných koncepcí vytvářených na různých ministerstvech a úřadech. Tyto dokumenty navíc typicky končí v šuplíku hned poté, co jsou s velkou slávou představeny. Nevím o žádné koncepci vztahující se k situaci Romů, která by byla systematicky a koordinovaně naplňována," uvedl Hirt v rozhovoru pro MF DNES.

Ceija Stojka je rakouská Romka, která napsala knihu o holocaustu. Nad její prózou Žijeme ve skrytu sotva můžeme mávnout rukou, že „takových přece bylo“.
Kniha je podstatná právě tím, že nebylo: Stojka (narozená 1933 v malé vsi ve Štýrsku) je první svého etnika, a k tomu žena, která si troufla vystoupit z tradice orální kultury a své vzpomínky na roky prožité v koncentračních táborech Osvětim, Ravensbrück a Bergen-Belsen svěřila papíru. Její próza vyšla poprvé v roce 1988, před několika týdny se objevila v českém převodu.