Romano voďi

Právě vyšlo nové číslo Romano voďi: Pojďte si zařídit lepší život než vaši rodiče, říká dětem z Čhavorenge Ida Kelarová

17.5.2018 16:35 „Hodně lidí řekne: Oni si jen tancujou a zpívají. Nevidí, kolik je za tím práce,“ povzdechla si Ida Kelarová.  celý článek

Michal Mižigár: Aby se neztrácely romské dějiny

17.4.2018 12:52 Michal rád pracuje s dětmi a snaží se jim ukázat, čeho mohou v životě dosáhnout, když budou chtít. Vidět je také po boku známé zpěvačky Idy Kelarové a jejího dětského sboru Čhavorenge. Sám úspěšně vystudoval střední i vysokou školu, libuje si v lingvistice, lektoroval nespočet přednášek o romské kultuře, pracoval na Americké ambasádě. Na tom všem by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby Michal nebyl nedoslýchavý. Jeho potíže se sluchem, kvůli kterým je pro něj mnoho věcí obtížnějších než pro druhé, navíc vznikly úplně zbytečně.  celý článek

Jedinečný román o romském holokaustu: Kniha Jákobovy barvy vypráví o tíze zla a útěku před nacisty

10.4.2018 11:16 Kniha Jákobovy barvy nám předestírá nacistickou genocidu Romů v mikroskopické perspektivě, zpracované velmi citlivě, protkané nenápadným symbolismem, který v závěru vyvrcholí v syrový realismus s dlouhou a hlubokou resonancí. Seznamujeme se postupně se třemi generacemi jedné rodiny, kterých životní dráhy nám autorka dávkuje téměř všechny najednou, v rozmezí sedmnácti let, až by čtenář mohl na chvíli ztratit půdu pod nohama. Osciluje mezi třemi zeměmi: Rakouskem, Švýcarskem a Anglií a představuje osudy Jákobových rodičů z naprosto odlišných společenských vrstev a etnických skupin, ze kterých se nenápadně prodírají do příběhu paralely, jež se v jeden moment protnou.  celý článek

Lukáš Kováč: Být dobrým učitelem se nedá naučit

6.4.2018 14:15 Odjakživa se chtěl stát učitelem v oboru hotelnictví a gastronomie. To se mu taky před dvanácti lety splnilo. Pedagogickou kariéru odstartoval Lukáš Kováč na jedné z pražských středních škol, po ukončení pedagogického minima na Západočeské univerzitě, dnes působí na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb Litoměřice, kde vyučuje odborné předměty týkající se ekonomie, gastronomie a výživy.
 celý článek

První letošní číslo Romano voďi: Pedagog Lukáš Kováč, reportáž z Větřní nebo Lety u Písku - jak bude vypadat památník?

6.4.2018 10:37 Když jsme se vloni na podzim domlouvali s emeritním profesorem Masarykovy univerzity, historikem a průkopníkem bádání o romském holokaustu Ctiborem Nečasem na jeho článku pro speciální listopadové vydání Romano voďi zaměřené právě na holokaust, netušili jsme, že jde o jeho poslední článek, který otiskneme.  celý článek

videoVyprávění Květy Tůmové Tomášové pro Paměť Romů: Rodiče utekli ze sběrného tábora

9.2.2018 10:00 Zveřejňujeme další díl seriálu zaměřující se na romské pamětníky, jež se rozhodli podělit se o své životní příběhy. Jako první představujeme tři ženy pocházející z rodin slovenských Romů, které se po druhé světové válce přestěhovaly do Čech. Jejich vyprávění pomáhá vyobrazit podmínky, ve kterých Romové žili na Slovensku a které jsou pro mnohé z nás zcela nepředstavitelné, a zároveň dokresluje mozaiku moderní historie o život Romů před rokem 1989.  celý článek

videoVyprávění Ilony Ferkové pro Paměť Romů: Takhle se píše romský příběh

2.2.2018 22:25 Následující článek je dalším dílem seriálu zaměřující se na romské pamětníky, jež se rozhodli podělit se o své životní příběhy. Jako první představujeme tři ženy pocházející z rodin slovenských Romů, které se po druhé světové válce přestěhovaly do Čech. Jejich vyprávění pomáhá vyobrazit podmínky, ve kterých Romové žili na Slovensku a které jsou pro mnohé z nás zcela nepředstavitelné, a zároveň dokresluje mozaiku moderní historie o život Romů před rokem 1989. Druhou ženou je paní Ilona Ferková, známá především jako jednu z předních romských spisovatelek u nás. Ilona má kromě psaní na kontě mnoho dalších zásluh a i její osobní život byl bohatý na neobyčejné události.  celý článek

videoVyprávění Margity Hlaváčové pro Paměť Romů: Z hliněného domu na Slovensku až do Varnsdorfu

1.2.2018 13:30 Následující článek otevírá seriál zaměřující se na romské pamětníky, jež se rozhodli podělit se o své životní příběhy. Jako první představíme tři ženy pocházející z rodin slovenských Romů, které se po druhé světové válce přestěhovaly do Čech. Jejich vyprávění pomáhá vyobrazit podmínky, ve kterých Romové žili na Slovensku a které jsou pro mnohé z nás zcela nepředstavitelné, a zároveň dokresluje mozaiku moderní historie o život Romů před rokem 1989. První ženou je paní Margita Hlaváčová, která se narodila na Slovensku a stěhování do Čech tak zažila jako dítě na vlastní kůži.  celý článek

Unikátní projekt Paměť Romů: Udržet vzpomínky naživu aneb jak se natáčí vyprávění romských pamětníků

1.2.2018 13:20 U šálku kávy ve svém rokycanském bytě vzpomíná na příběhy své rodiny, která má kořeny na východoslovenském Šariši, sedmašedesátiletá Květa Tůmová Tomášová. Vypráví o pracovních táborech, partyzánech, o druhé světové válce, poválečné migraci, o svém dětství v Rokycanech, o školní třídě, kde se svým bratrem Mírákem byly jediné romské děti.  celý článek

Jen talent nestačí. Rozhovor s Yvettou Blanarovičovou

24.12.2017 11:00 „Do projektu mnohdy nastupují děti, které v sobě mají chaos, nevědí, jak se učit, nemají cíle, mají jenom talent. Pak je na nás, abychom jim dali směr a vyzvedli v nich to, co je v nich ojedinělé,“ říká Yvetta Blanarovičová o pomoci nadaným dětem, které nemohou podporovat jejich rodiny.  celý článek

Ježíš se narodil pro všechny. Vánoční rozhovor s otcem Vojtěchem Vágaiem

22.12.2017 15:22 Narodil se v Českém Krumlově jako nejstarší syn katolického jáhna Vojtěcha Vágaie. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sv. Anežky České (obor pozemní stavitelství) a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. V červnu 2011 byl v Českých Budějovicích vysvěcen jako první kněz s romskými kořeny. Působil jako farní vikář v Bechyni nebo Pelhřimově, dnes je také ředitel Diecézního centra života mládeže Ktiš a ředitel Diecézního centra mládeže a moderátor pastorace mládeže.
 celý článek

Prosincové Romano voďi představuje Yvettu Blanarovičovou, romského kněze i Vánoce u Romů

22.12.2017 14:58  „To ten rok zase utekl,“ říkáme si často o Vánocích. Nebo „jak ten čas letí“. A je to pravda a není… Jako by to bylo včera, co jsme připravovali poslední prosincové číslo – a přitom od té doby urazila Země svou cestu okolo Slunce a vystřídalo se 365 dní. A každý z těch dnů měl stejný počet hodin a uběhl stejně rychle (nebo pomalu).  celý článek

videoMezi osvobozením a "sametem". Z poválečné historie tábora v Letech u Písku

21.12.2017 11:20 Hovoří se a částečně také spekuluje o tom, co se v takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku dělo během druhé světové války. Několik posledních let se řeší otázka velkokapacitní výkrmny vepřů, ale jak se na historii místa romského holocaustu nahlíželo v období mezi osvobozením a sametovou revolucí? Bohužel ne tak, jak by si zasluhovalo, ale i tom bychom měli mluvit a připomínat si, že jsme na nějakou dobu zapomněli.  celý článek

Kriminalista Jan Kudry: Od kapsářů k drogovému podsvětí

15.12.2017 15:28 V patnácti letech se rozhodl, že se stane policistou. Začínal v Praze v takzvaném kapsa týmu, poté se postupně vypracoval na vyšetřovatele Služby kriminální policie a vyšetřování na protidrogové linii v Berouně. Aktivně se zapojuje do řešení věcí veřejných a uplatňuje při tom znalosti z pedagogiky, kterou vystudoval také v doktorském programu. Dalo by se říct, že JAN KUDRY nedokáže nečinně přihlížet špatnostem kolem nás.  celý článek

Jana Horváthová: Dnes už společnost vnímá likvidaci vepřína za potřebnou

12.12.2017 15:36 Z více než tisícovky letských vězňů se domů po válce vrátila jen hrstka. Politici celé roky nejevili téměř žádný zájem o fakt, že na místě památky romského holokaustu stojí velkokapacitní vepřín. Letos se vládní představitelé konečně usnesli na jeho odkupu a zpietnění celého místa. Požádali jsme o rozhovor JANU HORVÁTHOVOU, ředitelku Muzea romské kultury v Brně, které dostane toto místo v Letech u Písku do své správy.  celý článek

Právě vyšlo listopadové číslo Romano voďi: Speciální vydání k romskému holokaustu (nejen) o Letech u Písku

28.11.2017 15:56 Přestože se tématu romského holocaustu věnovalo v článcích různých žánrů téměř každé letošní číslo Romano voďi, rozhodli jsme se mu zasvětit i většinu listopadového vydání.  celý článek

Grafik a fotograf Ondřej Kači: Žiju a tvořím tady a teď

13.11.2017 11:42 „Začínal jsem grafikou. Koncem 90. let jsem viděl pracovat jednoho grafika na počítači a velice mě to okouzlilo. Začal mě učit základy, tenkrát ještě ve vektorovém editoru CorelDraw,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý Ondřej Kači na chvíle, které zásadním způsobem nasměrovaly jeho kroky při výběru profese. Po základní škole se tak bez váhání vydal na Střední odborné učiliště polygrafické v Rumburku, kde absolvoval obor reprodukční grafik.  celý článek

Nejnovější číslo Romano voďi: Kriminalista Jan Kudry, zóny bez doplatků na bydlení nebo „dušičkově“ o mulech

2.11.2017 16:24 Podzimní deště, několik hřejivých ostrůvků babího léta a ranní mlhy nám pomalu, ale jistě přivály dušičkový čas. Sychravé, zkracující se dny, lákají do tepla – a třeba právě ke čtení. V říjnovém čísle Romano voďi jsme pro vás připravili rozhovor s vyšetřovatelem kriminální policie Janem Kudrym.  celý článek

Amaro records: Podnik, který prodává i pomáhá

18.10.2017 10:51 Projekty sociálního bydlení a podnikání nejsou dnes už bohudík neznámým pojmem ani v České republice. Podnik, který by zároveň směřoval podpůrnou činnost dovnitř romské komunity a propojoval ji pomocí své „nízkoprahovosti“ a univerzalitě provozované umělecké činnosti se spřízněnými dušemi bez ohledu na etnickou příslušnost, je však dosud spíše ojedinělý. Pojďme si představit Amaro records: nahrávací studio a hudební kavárnu v Brně, kde si na své přijde jak hudební profesionál, tak začínající muzikanti toužící po hvězdné kariéře.  celý článek

Ctibor Nečas pro Romano voďi: Romští partyzáni a hnutí odporu

16.10.2017 10:49 Počátkem 40. let minulého století žilo v Protektorátu Čechy a Morava a v říšskoněmecké župě Sudety několik tisíc Romů a Sintů. Pro tyto podle nacistické terminologie „cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku“ se připravovala nucená táborová koncentrace, která cíleně vedla k postupnému strádání a ke konečnému vyhlazení, záhubě internovaných. Na protektorátním území byly takovéto tábory nedaleko obcí Lety (okr. Písek) a Hodonín (okr. Blansko); stejné tábory existovaly rovněž v Liberci – administrativním centru sudetské župy, o jejichž převážně sintských vězních se ale nedochovaly žádné úřední prameny ani jiné zdroje informací.  celý článek