romea - logo
25. března 2019 (pondělí)
svátek má Marián
Loading
rozšířené vyhledávaní

Literatura

Pavla Cicková: Vianoce domova

Zvolen (Slovensko), 30.12.2011 10:25, (ROMEA) Server Romea.cz přeje předem všem čtenářům veselé prožití Silvestra a šťastný vstup do nového roku! Ke zpříjemnění oslav přinášíme vánoční poezii romské básnířky Pavly Cickové.  celý článek

Irena Eliášová: Štědrý večer

Mimoň, 24.12.2011 9:47, (ROMEA) Celý rok uběhl tak nějak rychle a opět jsou tu Vánoce! Vánoce, na které se každý těší, hlavně děti! Vánoce, kdy se rodina sejde s přáním všeho dobrého a hlavně zdraví, aby se každého drželo co nejdéle. Pro mě už Vánoce nejsou tak kouzelné a krásné jako dřív, kdy ještě moji rodiče byli naživu. Tak nějak se ztratil ten pocit bezpečí, jež jsem měla, vytratily se nádherné příběhy po štědrovečerní večeři, které nám vyprávěla maminka, a my děti jsme poslouchaly s otevřenou pusou. Dnes je to jiné. Mé povídání má vnoučata vůbec nebaví. A to vám říkám, že já vyprávět umím a takové příběhy, že Harry Potter by se mohl schovat! Vnoučata už nebaví ani televize. Jejich hračkou jsou počítače!  celý článek

Irena Eliášová: Vražda ve vlaku

Praha, 20.12.2011 0:00, (Romano Voďi) To není možné, to není možné, řekla mi, že pojede tímhle vlakem.
Musím se podívat do jiného kupé. Zase nic. Není tu. Podívám se do třetího.  celý článek

Irena Eliášová: Co pod stromek?

Mimoň, 3.12.2011 23:51, (ROMEA) K druhé adventní neděli vám nadělujeme předvánoční povídku Ireny Eliášové s názvem Co pod stromek?.  celý článek

Emil Cina: Jedeme k dědovi

Praha, 22.10.2011 0:00, (Romano voďi) Řekl jsem si, že musím zavzpomínat na ty časy, kdy takové slovo, jako „romipen“ žilo mezi námi. Velká škoda, že už se ztrácí. No, radši začnu vyprávět.  celý článek

Spisovatelka Eliášová promluvila k situaci na severu Čech, v básni plné zoufalství.

Mimoň, 8.9.2011 11:18, (ROMEA) Situace na severu Čech dolehla bohužel i na romské rodiny, které s útočníky a následným rozhořčením mnohých obyvatel nemají nic společného - které jsou soběstačné, zaměstnané, stejně jako jejich odrostlé děti. Mezi těmi, kteří už stihli pocítit nespravedlivé odsudky okolí, je i Irena Eliášová, romská spisovatelka, mimo jiné autorka nebývale vlídné nostalgické knihy Naše osada: Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Své zoufalství a zároveň nelhostejný postoj vyjádřila v básni „Nechte nás být“.  celý článek

Je romská literatura dost dobrá?

ČR, 5.7.2011 10:54, (Romano Voďi) V posledním desetiletí své nenápadné, avšak vytrvalé existence se romská literární tvorba, reflektovaná dlouho především romisty či proromsky orientovanými nadšenci, stává předmětem zájmu též mezi kritiky a recenzenty literatury „an sich“. Jejich východiska se různí od co nejvstřícnějších až po „odvážně“ kritická. Za touto škálou přitom zhusta pozorujeme napětí mezi úsilím být maximálně otevřený vůči jinakosti a rozhodnutím nenechat se unést snahou o politickou korektnost.  celý článek

Karol Lazár: Hnedý Cigán, Čierny pes

Praha, 15.6.2011 0:00, (ROMEA) Rómovia vtedy žili v dávnej Indii. Nik ich nerozlišoval, Rómovia žili v jednom kmeni, živili sa kováčstvom a niektorí členovia kmeňa hudbou. Boli ako každý iný kmeň. V tých časoch žilo veľa čarodejov a mágov. Veštili ľuďom budúcnosť, šťastie, lásku. V tom čase žila aj jedna veľká panovníčka, volajme ju Ester. Obklopovala sa hvezdármi, kúzelníkmi, lebo verila, že raz jej pričarujú potomka. Ale roky ubiehali a ona bola stále sama. Mágovia neboli schopní jej pomôcť. Jeden krásny slnečný deň sa pani rozhodla, že sa pôjde pozrieť medzi ľud na trhovisko. Ako tak chodí hore dolu tržnicou, padla jej do oka stará žena sediaca v samom rohu tržnice. Mala oblečené krásne šaty, ktoré boli posiate samými pestro farebnými kvetmi, na hlave mala červenú šatku uviazanú vzadu do uzla, vlasy dlhé, biele sťa sneh jej padali na plecia.. Bolo jasné, že ju jej výzor očaril, stála tam ako soľný stĺp a nezmohla sa ani na slovo.
 celý článek

Již v pondělí: Vernisáž výstavy Lačho lav sar maro

Praha, 13.4.2011 18:57, (ROMEA) V pondělí 18. dubna proběhne v pražské kavárně Jericho vernisáž výstavy portrétů romských autorů z dílny Lukáše Houdka.  celý článek

Pavla Cicková: Dlhá noc

Praha, 31.1.2011 21:20, (ROMEA) Přinášíme vám dvě rozsáhlé básně romské autorky ze slovenského Zvolena Pavly Cickové.  celý článek

Medailon: Pavla Cicková

Praha, 31.1.2011 20:54, (ROMEA) Básnířka Pavla Cicková (1958) se narodila a žije ve Zvolenu. V současnosti při zaměstnání dokončuje magisterské studium oboru Sociální práce na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. Pracovala jako úřednice, v soukromém domově mládeže KARI, které při zvolenském gymnáziu provozuje občanské sdružení s názvem Krajská asociace romských iniciativ, pracuje jako vychovatelka a lektorka volnočasových aktivit, politicky se angažuje ve prospěch vzdělávání romských dětí.  celý článek

Iveta Kováčová: Jako dvě žvýkačky

Praha, 27.1.2011 9:26, (ROMEA) Prožitý příběh dívky Andy (24) a Petra (25) se vlastně na první pohled neliší od většiny ostatních milostných setkání, přesto nelze než konstatovat, že trochu jiný je.  celý článek

Iveta Kováčová: Cesta domů

Praha, 25.1.2011 12:36, (ROMEA) Od dětství jsem ohromně zvídavá a nasávací. Možná proto, že život, co tehdy protékal mnou i ten, co šel jen kolem, se do mě nesmazatelně vpíjel. Tohle píšu nejspíš proto, abych sebe přesvědčila, že mám ještě lidi ráda jako kdysi a také z neznámých důvodů chci, abyste věděli, jak moc miluju život, svoji rodinu a vás.  celý článek

Medailon: Iveta Kováčová

Praha, 25.1.2011 11:57, (ROMEA) Iveta Kováčová se narodila 1. května 1963 v severočeské Kadani. Rodiče a prarodiče pocházeli ze Zvolena a patřili mezi maďarské Romy. Matka byla v domácnosti a starala se o početnou rodinu, otec pracoval manuálně a jako řidič. Vystudovala střední pedagogickou školu v Litoměřicích se zaměřením na předškolní vzdělávání a logopedii. Šest let učila v mateřských školkách a věnovala se zpěvu.  celý článek

Jana Hejkrlíková: Krásné večery / Šukar raťora

Příbram, 21.1.2011 14:07, (ROMEA) Naše nejmladší dceruška ráda poslouchá pohádky o princeznách, které jí každý večer manžel čte. Je měsíc před Vánoci. Manžel odkládá knížku a říká mi: „Už spinká.“ Já vybaluji dláta a vše, co je zapotřebí k vyřezávání. Každý večer teď sedíme a vyřezáváme dcerce loutky. Manžel vyřezává a já je začišťuji a obšívám. Moc se těšíme, až je Janinka pod stromkem o Vánocích najde.  celý článek

Jana Hejkrlíková: Paskuda

Příbram, 19.1.2011 13:44, (ROMEA) Paskuda je moje sestřenice. Vychovávala ji babička, protože jí zemřeli rodiče. Jako mladé děvče se učila v Karlových Varech prodavačkou v textilu. Když šla po městě, chlapi si mohli krky vykroutit! Vlasy měla až do pasu, rty jako růži a oči jako černé uhlí. Pěkně se oblékala. Česká děvčata jí záviděla, protože chodila lépe oblékaná než ona.  celý článek

Jana Hejkrlíková: Jakou moudrost mi předala má babička

Příbram, 17.1.2011 16:45, (ROMEA) Mé babičce přezdívali Jurčaňa. Byla to silná a energická žena, i když postavou malá a drobná. Její chůze byla velmi rázná, sukně se jí pohybovaly ze strany na stranu, jako když rozhoupete zvony. Když mně bylo šest, tak jí už bylo sedmdesát tři let.  celý článek

Medailon: Jana Hejkrlíková

Praha, 17.1.2011 12:53, (ROMEA) Prozaička Jana Hejkrlíková se narodila 22. 1. 1959 v Toužimi (okres Karlovy Vary). Její předci pochází z Orlova, která se nachází u hranic východního Slovenska s Polskem a Ukrajinou. V době normalizace byla její rodina v rámci asimilačních opatření komunistického státu odstěhována od matčina příbuzenstva z Bochova do Nejdku a sociálními pracovníky nucena mluvit jen česky.  celý článek

Jan Horváth Döme: Světlo

Praha, 15.1.2011 0:34, (ROMEA) Jan Horváth Döme píše své básně v romštině, poté je volně překládá do češtiny. Pro pietní a slavnostní recitační proslovy své básně, zejména v českém překladu, často upravuje tak, aby reflektovaly danou situaci a adresně se vyjadřovaly k problematice, kterou v jejich romské verzi obvykle pojímá více metaforicky.  celý článek

Jan Horváth Döme: O mém tátovi

Brno, 11.1.2011 13:38, (ROMEA) Už na tomto světě není, a tak o něm chci napsat, jaký to byl člověk.
Narodil se v Ondriši – Nálepkovo. Jeho děda pocházel z Maďarska, přišel na Slovensko spolu se svými bratry. Je tomu už mnoho let, ještě před první válkou. Tam se také setkal s mou babičkou. I ona se narodila v Ondriši, ale její maminka, Maňa, byla z Počory.  celý článek

« | 1 | .. | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | »

PODPORUJÍ NÁS

romea - logo