"V každé společnosti a bohužel i v té naší romské se najde člověk, kterému nejde jen o dobro Romů, ale především o to, aby se sám zviditelnil a získal pro sebe jakýkoliv užitek či finance. To je případ i pana Koláře (za svobodna pana Kotlára), který se na svém webu cernybratr.cz nazývá cikánem. Velice by mě zajímalo, co paní Řápková panu Kolářovi slíbila za pomoc s její kampaní. Pokud si paní Řápková myslí, že jí tato kampaň pomůže, je na omylu. Protože pokud bych měl hovořit sám za sebe, mohl bych podobnou kampaň udělat také, jelikož na jednom prstu napočítám deset Čechů, kteří by mi mojí kampaň podpořili. Tudíž to není žádná výhra v loterii, ale prohra obou hráčů. O panu Kolářovi jsem slyšel pouze jednou a to když mu krachlo jeho sdružení Sblížení, které teď znovu založil, což nevypovídá zrovna v jeho prospěch,“ uvedl romský student David Tišer.

Kolář kritizuje také ministra pro lidská práva Michaela Kocába. "Z řešení romské otázky se stal pro vládní představitele dobrý byznys. Na ministra Kocába jsou napojeny různé neziskové organizace, které z dotací pěkně žijí, ale pro Romy nedělají vůbec nic. Kocáb navíc Romům škodí i svými výroky. Snažím se Romy přesvědčovat, aby pracovali. Co ale zmohu, když pak vystoupí v televizi Kocáb a začne mluvit o pozitivní diskriminaci," doplnil Kolář.

Řešení spočívá podle Koláře v důsledném trvání na dodržování zákonů, jak se o to snaží Řápková. "Sociální dávky se musejí tvrdě kontrolovat a dluhy okamžitě vymáhat, žádné ústupky ani výjimky. Zákony se musí nastavit tak, aby nemohlo docházet ke zneužívání sociálního systému, jako je tomu doteď. Exekuce dávek plně schvaluji, kdo má dluhy, musí je přeci uhradit," dodal.

Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb podobnou kampaň primátorky Řápkové očekával. „Myslím si, že paní Řápková se už bez mé osoby nehne a snaží se přes mé záda prosadit do Poslanecké sněmovny. Já jsem to očekával. Teď k tomu došlo. Doufám, že to občané, voliči rozlousknou," uvedl pro server Romea.cz Kocáb. "Pana Koláře osobně neznám, legitimní by bylo, kdybych se s ním setkával při rozhovorech, kde by mi namítal, že má jiný názor na řešení těchto záležitostí. Potom bych ho mohl brát jako oponenta, ovšem já jsem pana Koláře nikdy neviděl a nic o něm nikdy neslyšel. A najednou se vynořil jako v podstatě jeden z hráčů v kampani paní Řápkové. Co k tomu dodat? Chci říct, že jsem obklopen celou řadou romských aktivistů, intelektuálů, kteří podporují moje pojetí romské integrace a nikdy jsem tyto názory nezachytil. Považuji to pouze za předvolební trik,“ dodal Michael Kocáb.

"I přes to, že si uvědomujeme s jakými problémy se Romové potýkají, nelze podporovat represivní přístup některých českých starostů a starostek. Zde je nutné zdůraznit, že města a obce mají k dispozici integrační nástroje, které lze v prvé řadě využít k předcházení společenského vyloučení Romů. Příklady dobré praxe ukazují, že je to právě ochota a vůle místních politiků situaci řešit ve spolupráci s Romy, tak aby se nedostali do takové situace, kdy budou čelit velkému zadlužení a případným exekucím," uvedla pro server Romea.cz ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová.

Kolář na sebe upozornil již dříve sporem s vedením Královéhradeckého kraje. Kolář obvinil z diskriminace hejtman hradeckého kraje Lubomíra France (ČSSD) a poslankyni a předsedkyně královéhradecké ČSSD Hanu Orgoníkovou. Ta podle Koláře dříve slibovala, že pomůže Romům se sháněním práce, své sliby nedodržela a nyní chce sdružení zničit. "Narčení odmítám. Nevidím žádný důvod, proč bych měla chtít sdružení ničit," řekla poslankyně.

Podle kraje jsou však problémy sdružení především z důvodů nesplacených pohledávek vůči státu. Krajský radní Miroslav Uchytil zodpovědný za sociální oblast ČTK řekl, že kraj podal podnět ministerstvu práce a sociálních věcí, které by mohlo rozhodnout o odebrání licence sdružení. "Pan Kolář vloni přišel na kraj, že nevystačí se svým rozpočtem a žádal další půjčky, které jsme mu neposkytli. Následně nevyužil možnosti přihlásit se o dotace, ale kraj nemůže za to, že nesplácí své jisté povinnosti vůči státu. Jsou to z jeho strany účelové výklady," řekl Uchytil.

Za největší problém Romů Kolář označil nízkou vzdělanost a vysoké sociální dávky a státní příspěvky, jež je nemotivují k práci. "Někteří dokonce tvrdí, že je pro ně pracovat ponižující, z dávek se jim žije dobře. Bohužel lidé, kteří o Romech rozhodují, jako jsou Kocáb nebo dříve Petr Uhl, o nás nic nevědí. Oni plní tu funkci užitečných idiotů, ale v konečném důsledku Romy zatahují do většího bahna beznaděje," řekl.

Drtivá většina Romů má podle průzkumů pouze základní vzdělání, hlavní příčinou je podle Koláře nezájem rodičů posílat své děti do škol. "Mým řešením je jednoznačné zastavení výplaty dávek v případě nepřítomnosti dětí ve škole. Dokud nedonutíme rodiče, aby děti posílali do školy, nikdy se stav nezlepší," uvedl Kolář. Upozornil, že s nevzdělaností přímo souvisí míra nezaměstnanosti. U Romů podle něj dosahuje zhruba 80 procent, v některých místech až 90 procent.

Avšak podle zástupců třinácti neziskových organizací ve školství existuje diskriminace romských žáků, a proto vyzvali ministerstvo školství (MŠMT), aby zavedlo rychlá a jasná opatření proti diskriminaci. Podle průzkumu, který si projekt "neziskovek" Společně do školy vypracoval, totiž 27 procent všech romských dětí navštěvuje praktické, dříve zvláštní školy. Ministerstvo dostalo rozsudkem Evropského soudu už před dvěma lety za úkol tuto situaci řešit.