Zdá se, že pomalu dochází na slova bývalého ministra vnitra Martina Peciny. Ten po svém nástupu do funkce v loňském květnu slíbil tvrdý úder na domácí „extremisty“. Policie pak skutečně vypátrala údajné pachatele žhářského útoku ve Vítkově, kteří dnes stojí před soudem v Ostravě. Za co ale stíhat špičky neonacistické scény, když se už léta neúčastní násilných akcí anebo je policie při nich nedokázala odhalit? To byla základní otázka, kterou si kladl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), když se koncem roku 2008 pustil do práce. Po několika raziích a „nadstandardním“ vyšetřování pražská státní zástupkyně Zdeňka Gálková v polovině června nakonec obžalovala alespoň některé údajné hlavy neonacistického hnutí v České republice z propagace nacismu. Podle deníku Lidové noviny soudní řízení začne v polovině července u Obvodního soudu Praha 1.

Ve spise, který má více něž dvaapůltisíce stran, jsou i rozsudky Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu o rozpuštění Dělnické strany. Třicetistránkovou obžalobu pověsil začátkem července na svůj web publicista Tomáš Pecina, přičemž ji nazval „Obžalobu jako za Husáka“. Žalobkyni vyčítá stíhání obžalovaných za pouhé vylepování samolepek anebo zorganizování veřejného shromáždění a formulace typu „společenská závadovost“, což vyčetl ze znaleckého posudku politologa Iva Svobody, který rovněž zveřejnil, včetně fotodokumentace zabaveného propagandistického materiálu. Jak se k dokumentům dostal, Pecina nepíše. U zveřejněných dokumentů ponechal místo skutečných jmen obžalovaných a svědků jen jejich iniciály - s výjimkou dvou rakouských občanů. Znalci scény však snadno odhadnou, o koho konkrétně jde.

Osm lidí je obžalováno z trestného činu podpory a propagace nacismu v rámci organizované skupiny, za což jím hrozí až osm let vězení. Mezi „zasloužilými třicátníky“ je vícekrát odsouzený účetní F.V., údajný zakladatel Nejvyšším soudem v roce 2006 zakázané i když nikdy neregistrované organizace Národní odpor a bývalí přední funkcionáři soudem rozpuštěné politické strany DS. Jako například dlouhodobá jednička pražské kandidátky student P.V., který už devátý měsíc tráví ve vazbě, či pracovník administrativy M.H., donedávna lídr DS na Vysočině. Další „celebritou“ je dispečer P.F. z Prahy, známý z kauzy „Modrá hvězda“ - restaurace v Českých Budějovicích, kde koncem roku 1999 tvrdé jádro právě založeného Národního odporu spolu se zhruba 30 mladými neonacisty brutálně napadlo nic zlého netušící účastníky romské zábavy. Poté rozzuřená smečka táhla po městě a napadla i hosty klubu, kde se scházela levicově orientována mládež. Po dlouholetých soudních tahanicích bylo více než dvacet mladíků nakonec odsouzeno, jen někteří z nich však k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Nejmladší z obžalovaných v případu Národního odporu je vedoucí prodejny M.D., představitelka jeho ženského odnože z názvem Resistance Women Unity (Odbojová ženská jednota). Jen jeden z obžalovaných už byl ve vězení - soud mu za trestný čin spáchaný v podmínce proměnil dřívější trest na celých šest týdnů natvrdo.

Nález z domovních prohlídek u možných členů Národního odporu, kteří od poloviny července stojí v Praze před soudem. Zdroj: znalecký posudek Iva Svobody ke případu

Utajená reakce státu na „bitvu o Janov“

V případu stíhání údajné elity neonacistické scény jde celkem o čtyři činy z období od listopadu 2008 do června 2009. Významná část vyšetřování případu se odehrála už za doby úřadování ministra vnitra Ivana Langra, konkrétně hned po známé druhé „bitvě o Janov“. K výročí listopadové revoluce Dělnická strana tehdy uspořádala politickou manifestaci na Náměstí míru v severočeském Litvínově. Odtamtud se stovky „zastánců zákona a pořádků“ vydaly v doprovodu policie do litvínovské čtvrti Janov. Následkem ostrých střetů s tisícovkou policistů byly desítky zraněných jak na straně policie, tak i mezi demonstranty a přihlížejícími místními občany. Téměř nikdo z násilníků nebyl trestně stihán, což povzbudilo účastníky bitvy k dalším násilným akcím. Podle policie se například i obžalovaní ze žhářského útoku ve Vítkově z dubna 2009 janovské bitvy zúčastnili. Klárá Kalibová, odbornice na extremismus ze sdružení In Iustitia, řekla CNN, že prvotním cílem bitvy v Litvínově nebylo ani napadení policistů, ale tam žijících Romů, které policie několik hodin nevídanou urputností chránila.

Po „bitvě“ Langer pochválil policisty za „obětavý boj“, později některé z nich i vyznamenal. Zároveň však čelil tvrdé kritice organizací pro lidská práva, podle nichž policie musela předem vědět, že neonacisté veřejně vyzvali k ozbrojenému boji. Měla tak dostatečný důkaz a tudíž i důvod pro rozpuštění celé akce a pozatýkání jejích účastníků v prvopočátku. Dlouho se zdálo, že vnitro ani po Janově proti neonacistům nic nepodnikne. Začátkem dubna 2009 totiž došlo k podobným uličním střetům v moravském Přerově, které policejní složky tvrdě rozehnaly. I zde byl trestně stíhán jen zlomek celkového počtu násilníků - za pouhé výtržnictví. Následoval největší rasistický zločin v novodobých dějinách země - noční útok na romskou rodinu ve slezském Vítkově zápalnými láhvemi. O dva měsíce později pak zatykání tzv. „středního managementu“ - hnutí vydavatelů a prodejců skladeb neonacistických kapel, z jejichž prodeje celé hnutí dlouhá léta žilo, organizovalo násilné demonstrace platilo drahé právníky.

Klukoviny anebo pokus o obnovení Třetí říše?

Díky publicistovi Pecinovi se dnes veřejnost dozvídá, že policie po druhé bitvě o Janov přece jen začala konat. Koncem listopadu 2008 - tedy hned po Janově - nasadila odposlechy u české části tuzemské špičky neonacistů a sledovala jejich přípravu „ostré akce“ - vylepování propagandistických materiálů v předvečer shromáždění „Antifašistické akce“ proti rasismu, které se odehrálo v polovině prosince stejného roku na pražském Těsnově. Když se antifašisté vydali na pochod po pražském Starém městě, doprovázely je čerstvě vylepené plakáty s odkazem na web Národního odporu, které údajně vylepili obžalovaní. Advokáta P.V. Roberta Cholenského citovala média slovy „tohle není trestný čin.“ Cholenský dříve pracoval pro Ligu lidských práv a zastupoval úspěšně například i policisty napadené Romy anebo účastníky CzechTek. Od loňska obhajuje i jednoho ze zadržených z akce Power I. Obžalování buď odmítli vypovídat anebo tvrdili, že na místě činu byli náhodou a vůbec nic tam nevylepovali.

Někteří z obžalovaných jsou stíháni i za organizaci „pietního aktu“ v Jihlavě, kde začátkem června 2009 mj. pět z obžalovaných údajně chtělo spolu s předními neonacisty z Rakouska uctívat oběti druhé světové války z řad zde pochovaných německých vojáků. Mezi pozvanými hosty byl 50-letý Gottfried Küssel, v roce 1993 ve Vídni odsouzen za trestný čin pokus o obnovení nacistického státu k deseti letům vězení, ze kterých si odseděl šest. Do Jihlavy dorazil i 85-letý publicista Herbert Schweiger, bývalý člen vojenské jednotky SS Leibstandarte Adolfa Hitlera. Její složky se za druhé světové války podílely na válečných zločinech. Schweigera za stejný paragraf Vrchní zemský soud v rakouském Grazu v letošním dubnu odsoudil k sedmiměsíčnímu odnětí svobody. Plánovaná akce v Jihlavě byla magistrátem rozpuštěna, protože se odchýlila z plánovaného účelu. Její účastníci se pak vydali na protestní pochod po městě. Další den byly připravené věnce přece jen k hrobům položeny. Podle Cholenského není možné žalovat někoho za organizovaní veřejného shromáždění. Obžalováni znovu odmítli vypovídat, někteří pouze řekli, že šlo o legálně nahlášenou akci. Na její organizaci se údajně nepodíleli ani svou účastí na akci prý nechtěli překročit zákonné hranice.

Hlavní obžalovaná - dvacetiletá M.D. z Prahy - se měla podílet na všech čtyřech žalovaných činech. Jako jediná je obžalována i za vytvoření a zprovoznění neonacistického webu RWU, ženského odnože Národního odporu. Zde vystoupí jako klíčový svědek známá spoluzakladatelka Ligy proti antisemitismu V. T. z Plzni. Na její žádost ho americký server, který web hostil, zrušil. Údajně byl totiž veden pod jejím jménem avšak bez jejího souhlasu. Tvůrci webu pak převedli jeho obsah na jiný web a pokračovali ve své činnosti až do doby, kdy M.D. byla vzata do vazby. Podle obžaloby web provozovala sama. Před policií odmítla vypovídat. Také jako jedinou z obžalovaných ji žalobkyně obviňuje z organizace, zajištění a uspořádaní koncertu s názvem „White Power Music“ v Srbech u Kladna, kde 2. února 2009 neonacistické kapely propagovaly nenávist vůči „Židům, Romům a přistěhovalcům jiných než bílé pleti“. Podle spisu má na podbřišku vytetováno motto používané SS: Mojí ctí je věrnost. V němčině. Narodila se v roce československé listopadové revoluce.