Pravicově extremistická scéna

Trestní řízení proti pravicovým extremistům, započatá v roce 2009, ovlivňovala situaci na neonacistické scéně i ve druhém čtvrtletí roku 2010. Oproti předchozímu období došlo k útlumu projevů solidarity s vězněnými či stíhanými aktivisty. Pravicoví extremisté se obávali dalších policejních opatření a všeobecně své aktivity spíše omezovali.

Docházelo k interním sporům ohledně další strategie českého neonacistického hnutí, jejichž výsledkem byla nejednotnost a rozhádanost mezi aktivisty. To se například projevilo na 1. máje, kdy neonacisté nebyli schopni uspořádat žádnou samostatnou demonstraci. Pouze několik desítek z nich participovalo na akci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Praze. Ovšem i toto shromáždění bylo nevýznamné a celkově vyznělo spíše rozpačitým dojmem.

Pro DSSS byly nejvýznamnější událostí květnové volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Straně se sice nepodařilo překročit hranici potřebnou pro získání státního příspěvku, ale přesto nebyl pro její členy výsledek zklamáním. Zejména s výhledem na blížící se obecní volby pro ně byly některé lokální zisky povzbuzující. V mnoha obcích totiž strana překročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk míst v zastupitelstvech, v některých menších obcích získala i přes deset procent hlasů. Volební zisky DSSS naznačují, že navzdory zákazu Dělnické strany a přes trvalý celospolečenský negativní postoj k DSSS jejích voličů neubývá a strana může i v budoucnu počítat přibližně se stabilním jedním procentem voličů.

Nadále pokračuje atomizace neonacistické scény a vnikají nové nezávislé skupinky jejích příznivců. Ty nejsou nijak centrálně organizovány a primárně svou činnost zaměřují na lokální témata a problémy.

Propagandistickou platformou číslo jedna se pro extremisty stal Internet, přičemž významně narostly aktivity pravicových extremistů v prostředí internetových sociálních sítí, zejména na Facebooku. S ním je spojen i relativně nový fenomén, spočívající ve vytváření skupin, v nichž vedle extremistů vystupují i běžní občané, jejichž pohled na některé problémy je velmi blízký těm extremistickým. Dochází tak ke skryté popularizaci extremistických názorů a k jejich rozšiřování mezi veřejnost.

Levicově extremistická scéna

Levicově extremistická scéna nezaznamenala ve druhém čtvrtletí roku 2010 žádné podstatné změny. S výjimkou akcí na 1. máje se její představitelé nijak významně veřejně neprojevovali. Prvomájové demonstrace však mají mezi levicovými extremisty dlouholetou tradici a tudíž z jejich konání nelze vyvozovat jakékoli závěry o aktivizaci scény. Zvýšenou prezentaci levicových extremistů rovněž umožnilo téma voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Mimo uvedené vlastní akce se členové a příznivci levicově extremistických skupin s ohledem na svůj mobilizační potenciál nadále spíše účastnili akcí jiných podobně orientovaných subjektů.

Hlavním mobilizačním tématem celé krajně levicové scény nadále zůstávají boj s pravicovým extremismem a kritika kapitalismu. Nově byly zaznamenány snahy o založení nové krajně levicové politické strany.

Na konci dubna 2010 se osoby napojené na levicově extremistickou scénu pravděpodobně podílely na žhářském útoku na řeckou ambasádu v Praze. Tomu nasvědčoval především nápis Giannis (s anarchistickým symbolem „A v kruhu“ místo písmene „A“) na fasádě budovy ambasády, který odkazoval na vězněného řeckého anarchistu Giannise Dimitrakise.