Moravskoslezský kraj je v počtu romských ghett na špici mezi regiony. Se zhruba třemi desítkami chudinských romských lokalit zaujímá druhé místo v zemi. Ke vzniku čtvrtí, v nichž se lidé dostávají až na samé sociální dno, přispívá hlavně vysoká nezaměstnanost a také nízká vzdělanost Romů, řekla ČTK koordinátorka pro národnostní menšiny z krajského úřadu Helena Balabánová, která se problematice romské komunity věnuje více než 15 let.

Elektronická mapa romských ghett v ČR
Výzkum: Přibývá Romů, kteří končí v chudinských domech a čtvrtích

Podle Balabánové tak vzniká uzavřený kruh, kdy Romové s nízkým vzděláním nemohou najít uplatnění na trhu práce a žijí pouze ze sociálních dávek. Takový způsob života pak v lidech z majoritní společnosti často vyvolává negativní pohled na romskou komunitu. "Situace je vážná a nedá se zlehčovat," zdůraznila Balabánová.

Dodala, že k projednání v krajském zastupitelstvu je již nyní připraven strategický dokument zaměřený na integraci Romů žijících v kraji. Jedním z navrhovaných strategických cílů je zajištění peněz z Evropské unie, které budou určeny na řešení konkrétních integračních projektů jednotlivých měst a obcí regionu.

Balabánová se domnívá, že největší problém ghett tkví v tom, že se v nich lidé velmi snadno ocitnou, ale i když mají zájem svůj život změnit, velmi těžko se z těchto lokalit dostávají ven. Chudinské čtvrti se tak stávají jakýmsi uzavřeným prostorem, který se neustále rozšiřuje. "To by se mělo změnit. Systém by měl být prostupný. Lidé, kteří se tam dostali a jsou schopni žít mezi jinými lidmi a jsou schopni integrace, mají mít šanci," míní Balbánová. Právě takovou pomoc by měly nabízet i radnice.

Balabánová se domnívá, že přístup samospráv se v posledních letech zlepšuje. Zářným příkladem je podle ní například Bruntál, kde působí romský poradce Jozef Baláž, který je rovněž zakladatelem občanského sdružení Liga. V Bruntále díky němu už několik let funguje projekt, v jehož rámci Romové pomáhali například s odklízením sněhu, opravou chodníků a nyní se podílejí i na stavebních pracích.

Baláž se domnívá, že vztahy mezi romskou komunitou a lidmi z majoritní společnosti projekt určitě pomohl zlepšit. "Tenhle ten projekt určitě mínění některých občanů změnil. Ukázal, že Romové jsou schopni pracovat pro veřejnost a vytvářet nějaké hodnoty. V Bruntále máme taky vyloučenou lokalitu a tenhle projekt je jakoby jedna vlaštovka," míní. Domnívá se, že k odstranění těchto lokalit je potřeba souhrn různých sociálních opatření zaměřených nejen na zaměstnávání Romů, ale i vzdělávání či bydlení. "Jsem si jistý, že je potřeba nenechat všechno pouze na obcích, ale řadu věcí musí udělat stát," míní Baláž. Tvrdí, že zaměstnání změnilo i Romy a posílilo jejich sebedůvěru, změnilo jim žebříček hodnot a pomohlo jim k větší zodpovědnosti. "Člověk potřebuje pracovat stejně jako jíst nebo spát," doplnil Baláž. Romové, kteří jsou zaměstnaní, navíc podle něj motivují své děti.

Soužití romské minority s lidmi z většinové společnosti v kraji stále vyvolává řadu problémů. K posledním patřil například střet Romů a skinů v Orlové na Karvinsku nebo kauza hotelového domu v Bohumíně na Karvinsku. Z něho město kvůli rekonstrukci na byty několik měsíců stěhovalo jeho nájemníky, kteří po městě požadovali náhradní bydlení, což město odmítalo. Sporem se zabýval nejen soud, ale byl i terčem kritiky řady neziskových organizací. Starosta Petr Vícha (ČSSD) však odmítá, že by město vytvářelo ghetta. "Město v žádném případě ghetta nevytváří, naopak se je snaží odstraňovat. Paradoxní ale je, že právě nepřizpůsobiví lidé, kteří nedodržují zákony, dělají z dobrých lokalit ghetta," uvedl Vícha. Právě bohumínský hotelový dům označil za mediálně nejznámější ghetto.

Dodal, že lidé, kteří nedodržují právní předpisy, neplatí nájem, nadměrně hlučí a vyhazují z oken odpadky, nebudou v městských bytech bydlet. Podle starosty město romskou komunitu podporuje. Ve městě fungují nulté ročníky, které mají děti připravit na vstup do školy. V Bohumíně jsou i komunitní centra. "Snažíme se i domy udržovat nemalými finančními prostředky a adekvátní by měla být i reakce našich nájemníků. Když je nám ale odměnou za nová okna neplacení nájemného, nebudeme v opravách pokračovat. I preventivní programy bez ohledu na barvu pleti musejí jít ruku v ruce s patřičnou odezvou a výsledkem," uzavřel Vícha.

ČTK