Projekt Saste Roma mění život ve vyloučených lokalitách, pomáhá lidem s rakovinou, obezitou i depresí. „Strach z diagnózy je přirozený, je ale důležité začít s léčbou včas,“ říká specialistka

Projekt trval tři roky a impulsem k jeho vzniku byla především skutečnost, že ve srovnání s většinovou populací je průměrný věk dožití obyvatel sociálně vyloučených lokalit o 18 let nižší – u mužů 57 a u žen 65 let. Důvodem tak značeného rozdílu je podle odborníků z projektu Saste Roma horší dostupnost zdravotní péče i nízká informovanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit o prevenci a příznacích nemocí.

To se snažil změnit tým zhruba 40 odborníků, který oslovoval po dobu trvání projektu lidi v těchto lokalitách a předával jim informace prostřednictvím vzdělávacích brožurek, součástí osvětové kampaně byl i e-learning, mobilní aplikace nebo hudební videoklipy, které se zaměřovaly na mladší generaci.  

Napříč Českou republikou současně působila skupina mediátorů, která docházela přímo za lidmi z vyloučených lokalit k nim domů – mediátoři pomáhali s vyhledáním lékařské péče, objednáním, některé pacienty k lékaři také doprovázeli nebo pomohli zajistit po dobu návštěvy lékaře hlídání dětí.

Příběhy z brožurek jsou také součástí výstavy na ulici Kobližná před obchodním domem Centrum v Brně, která potrvá do 29. března. Projekt Saste Roma byl realizován pod vedením Skupiny veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) a podíleli se na něm také odborníci z Masarykova onkologického ústavu, Fakultní nemocnice Brno, Státního zdravotního ústavu a další experti. Finančně ho podpořily Fondy EHP.

Na otázky v oblasti prevence a zdraví pro server Romea.cz v následujícím rozhovoru odpovídá specialistka v oblasti podpory zdraví projektu Saste Roma Marcela Ely:

Mnoho lidí, i když si uvědomují, jak je důležitá správná životospráva, těžko na ni ve svém každodenním programu hledá čas, například na přípravu zdravějších pokrmů nebo na cvičení (někdy opravdu, někdy to může být spíše výmluva) – jaké minimum může každý udělat pro své zdraví každý den?

V první řadě je důležité si uvědomit, že změna životního stylu je proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Aby změny byly dlouhodobě udržitelné, je důležité je zavádět postupně. Nejprve si stanovte malé snadno dosažitelné cíle a postupně zvyšujte jejich náročnost. I velice malé změny ve vašich každodenních návycích mohou mít pozitivní dopad na vaše celkové zdraví a psychickou pohodu.

Sdílení vašich cílů s rodinou nebo vašimi blízkými může posílit vaši motivaci a poskytnout vám podporu. Když ostatní vědí o vašich záměrech, můžete společně hledat způsoby, jak zařadit zdravější návyky do vašeho každodenního života a vzájemně se podpořit.

Zde jsou tři jednoduché kroky, kterými můžete začít: 1. procházka. Denní procházka na čerstvém vzduchu může zlepšit vaši náladu a zvýšit fyzickou aktivitu. I krátká procházka může mít pozitivní vliv na vaše zdraví. 2. Domácí jídlo – příprava domácích pokrmů vám umožní lepší kontrolu nad tím, co jíte. A za 3. dobrý spánek – kvalitní spánek je velice důležitý pro obnovu těla a mysli. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu a vytvořte si příjemné prostředí pro odpočinek.

Pamatujte, že i malé změny ve vašem denním režimu mohou vést k velkým výsledkům, pokud je provádíte pravidelně. Každý krok směrem ke zdravějšímu životnímu stylu se počítá, bez ohledu na to, jak malý se zdá.

„Chytré“ telefony nám běžně počítají počet kroků za den, pro někoho to může být vodítko, jak zařadit více pohybu – kolik asi kroků za den bychom měli ujít, abychom věděli, že jsme se alespoň minimálně hýbali?

Malý pohyb je lepší než žádný. Obecně však platí, že čím více se hýbeme, tím to je pro nás lepší. Je důležité si vybrat pohyb, který vás baví a který zvládáte. Pokud teprve začínáte s pohybem, chůze je skvělou volbou. Pravidelná rychlá chůze může pomoci snížit riziko nemocí srdce, obezity, cukrovky, vysokého tlaku a depresí.

Obecně se říká, že dospělí by měli denně ujít přibližně 10 000 kroků. Tento počet je odhadem, jak moc bychom se měli hýbat, abychom dosáhli doporučeného množství pohybu pro lepší zdraví a snížení rizika chronických nemocí. Pokud teprve začínáte zlepšovat svoji fyzickou kondici, je dobré začít s menším počtem kroků a postupně jej zvyšovat. Například začněte s cílem přidat každé dva týdny 1 000 kroků, dokud nedosáhnete 10 000 kroků denně.

Důležité není jen kolik kroků uděláte, ale také jak rozložíte pohyb během dne. Pokud většinu dne sedíte, například u počítače nebo televize, může to mít negativní vliv na vaše zdraví.

Snažte se být aktivní pravidelně během celého dne. Můžete například dělat pravidelné pauzy na pohyb: každou hodinu se zvedněte a trochu se hýbejte, třeba chůzí, protažením nebo 10 rychlými dřepy. To může zlepšit krevní oběh a snížit špatné účinky dlouhodobého sezení. Používejte schody místo výtahu, jděte na procházku během oběda nebo po večeři. Při cestování po městě můžete třeba vystoupit o zastávku dříve a dojít do cíle pěšky.

Když si stanovujete cíle pro počet kroků nebo jakoukoliv jinou fyzickou aktivitu, je důležité si najít něco, co vás bude bavit a co snadno zařadíte do svého každodenního života. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby se dospělí hýbali minimálně 30 minut denně, a to 5x týdně. K tomu by měli navíc přidat protahovací a posilovací cviky 2x týdně. Děti školního věku by se měly hýbat minimálně 60 minut denně.

Proč je tak důležitá prevence? Jaké alespoň nejdůležitější prohlídky bychom měli absolvovat pravidelně každý rok, i když zrovna nepociťujeme nějaké potíže?

Je důležité pečovat o své zdraví a nezapomínat na prevenci, protože vám to může zachránit život nebo výrazně zlepšit kvalitu vašeho života. Některé nemoci se na začátku neprojevují bolestí ani jinými příznaky. Pravidelné kontroly u lékaře mohou odhalit zdravotní problémy nebo nemoci dříve, než se zhorší a stanou se závažnými.f

Někteří lidé nemají důvěru v lékařský systém nebo si myslí, že lékařské kontroly nejsou potřebné. Zvláště mladí lidé se mohou cítit zdraví a mít pocit, že prevenci nepotřebují. Rozumím, že myšlenka na lékařské kontroly a možné odhalení zdravotního problému může vyvolávat úzkost. Strach z diagnózy je přirozený, ale je důležité si uvědomit, že čím dříve je problém nalezen, tím lépe a snáze se dá léčit.

Obavy z finančních nákladů na prevenci a následnou léčbu jsou také běžné. Mnoho zdravotních pojišťoven a veřejných zdravotních systémů však podporuje preventivní péči a pokrývá náklady na základní kontroly. Preventivní péče je závislá na vašem věku a pohlaví. Dětští lékaři často upozorňují rodiče na preventivní kontroly jejich děti, což je výhodné. Po dosažení 19 let věku si však musíme prevenci hlídat sami.

Zapamatovat si kompletní plán preventivní péče může být náročné. Proto tou nejdůležitější informací je, že byste měli navštívit svého praktického lékaře pro preventivní kontrolu minimálně jednou za dva roky. Tyto kontroly vám pomohou sledovat základní zdravotní ukazatele a včas zjistit rizika, jako je například vysoký krevní tlak nebo nadváha. Krevní testy mohou odhalit skryté problémy, jako je vysoký cholesterol nebo cukrovka, které by mohly vést k vážným nemocem, pokud se nezačnou léčit. Váš praktický lékař vám také poradí, jaké další preventivní prohlídky byste měli podstoupit dle vašeho věku a pohlaví, v případě potřeby vám na ně vypíše žádanky.

Překonání strachu a aktivní péče o své zdraví je důležitým krokem k lepšímu a zdravějšímu životu. Mějte na paměti, že lékaři jsou zde, aby vám pomohli a poskytli nejlepší možnou péči.

Často se také mluví o negativním vlivu stresu na naše zdraví – z různých důvodů ale není vždy snadné se „přestat stresovat“. Co je v takovém případě důležité zařadit do životosprávy, abychom se jeho dopady alespoň trochu pokusili mírnit?

Stres má bezpochyby vliv na naše zdraví, a to jak fyzické, tak psychické. Pokud ho zažíváme dlouhodobě, může vést k řadě zdravotních problémů, včetně srdečních onemocnění, obezity, cukrovky, depresí a úzkostných poruch. 

Každý prožívá stres trochu jinak. Některé běžné příznaky zahrnují podrážděnost, únavu, obtíže se soustředěním, změny v chuti k jídlu, nespavost nebo naopak nadměrné spaní, bolesti hlavy nebo žaludku, zvýšení krevního tlaku a další. 

I když se stresu nemůžeme vždy úplně vyhnout, existují způsoby, jak jeho negativní dopady zmírnit a lépe se s ním vyrovnat. Jedná se o aktivity, které můžete zvládnout sami:

1. Fyzická aktivita: Pravidelná fyzická aktivita je vynikající způsob, jak snížit stres. Zajděte si na procházku nebo si zacvičte. Pohyb pomáhá uvolnit napětí v těle a uvolňuje takzvané “hormony štěstí”, jako jsou serotoniny a endorfiny. 2. Dostatek spánku: Již výše jsem zmínila, že kvalitní spánek je zásadní pro obnovu těla a mysli. Navíc, pokud jsme dobře odpočatí, jsme schopni lépe ovládat své pocity a efektivněji využívat techniky zvládání stresu.

3. Zdravá strava: Vyvážená strava může pomoci posílit vaši odolnost vůči stresu. 4.  Pravidelný odpočinek a koníčky: Je důležité si najít čas na pravidelný odpočinek a koníčky. Najděte si činnosti, které vás baví a jsou pro vás odpočinkové. Pusťte si hudbu a zatančete si, přečtěte si knihu nebo vyrazte do přírody, pomůže vám to uvolnit mysl od stresu. 5.  Sociální opora: Mluvit o svých pocitech s rodinou, s přáteli nebo profesionálem může pomoci snížit pocit stresu a nabídnout nový pohled na problémy.

Jóga, meditace, hluboké dýchání nebo technika všímavosti vám mohou pomoci snížit úroveň stresu a zlepšit vaši psychickou pohodu. Tyto techniky relaxace však mohou být již trochu náročnější na zvládnutí bez profesionální pomoci.

Pokud stres dlouhodobě zasahuje do vašeho každodenního života, brání vám v práci nebo ve vztazích, nebo pokud máte pocit, že už ho nemůžete zvládat sami, je důležité vyhledat pomoc. Můžete navštívit praktického lékaře, který vás vyšetří a poradí vám, jak dál. Profesionální poradce nebo psychoterapeut vám může nabídnout strategie zvládání stresu přizpůsobené vašim individuálním potřebám. Důležité je rozpoznat varovné signály a včas zareagovat. Efektivní zvládání stresu zahrnuje práci s tělem, myslí i sociálním okolím. Začleněním těchto strategií do vašeho života můžete lépe zvládat stres a zlepšit své celkové zdraví a duševní pohodu.

Na zdraví mají devastující vliv i závislosti jako kouření nebo alkohol. Málokdo se jich ale dokáže zbavit sám – může s tím pomoci i praktický lékař?

Ano, praktický lékař vám určitě může pomoci s odvykáním kouření a alkoholu. Jeho role je v tomto směru nezastupitelná, a to hned z několika důvodů. Především je to jeho dostupnost, neboť je často prvním a nejčastějším kontaktem v systému zdravotní péče. Praktický lékař vás vyšetří a poskytne vám informace o zdravotních rizicích spojených s těmito závislostmi. Má také důležitou roli v koordinaci péče pacienta, včetně referování na specializovaná vyšetření a konzultace se specialisty, které vám v případě potřeby zajistí. Důležité také je, že má přehled o vašem zdravotním stavu a osobních okolnostech, což mu umožňuje přizpůsobit doporučení, léčbu a strategie pro odvykání vašim individuálním potřebám. Může vám zprostředkovat odbornou podporu při odvykání, například v Centru pro závislé na tabáku nebo v adiktologické ambulanci. Navíc, vzhledem k tomu, že praktický lékař průběžně monitoruje zdravotní stav pacientů, může lépe sledovat váš pokrok v procesu odvykání, identifikovat a řešit případné komplikace nebo recidivy a přizpůsobit plán léčby tak, aby maximálně vyhovoval vašim potřebám.

Je důležité nebrat roli praktického lékaře na lehkou váhu. Pravidelné návštěvy a kontroly u něj nejen zvyšují šanci na úspěšné odvykání, ale také pomáhají vytvořit silný vztah a vzájemnou důvěru mezi vámi a vaším lékařem. Když svému lékaři důvěřujete, je pravděpodobnější, že mu otevřeně řeknete o svých problémech, budete následovat jeho rady a budete aktivně zapojeni do léčby. Dobrý vztah s vaším praktickým lékařem je tedy klíčem k lepšímu zdraví a spokojenosti se zdravotní péčí.

Další informace o projektu Saste Roma neleznete na jeho webových stránkách.