Vzpomínky romských pamětníků nekončí jen v archivu. Věnuje se jim unikátní projekt organizace ROMEA
„My teď budeme tady hlídat, vy se posbírejte a poutíkejte do lesů, nebo jinak půjdete na mýdlo do Osvětimi,“ vzpomíná na slova lidí, kteří se v roce 1944 snažili pomoci Romům před transportem ve slovenských Giraltovcích pan Michal Čonka. V té době mu bylo devět let.
AUDIOVERZE ČLÁNKU
„V rámci projektu vzniká sbírka vzpomínek pamětníků v podobě videohovorů, které jsou archivovány v Muzeu romské kultury a na semináři romistiky Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze,“ přibližuje koordinátorka projektu Kristina Dienstbierová
Naslouchat hlasům paměti
Vzpomínky ale zdaleka nemíří jen do archivů. Kromě toho, že jsou dostupné na webu pametromu.cz, jak v audiovizuální, tak psané podobě, přibližují osudy pamětníků širší veřejnosti třeba prostřednictvím krátkých zpráv nejen na sociálních sítích, které doplňují pohled „zdola“ na rozličné události dějin.
„Především je však využíváme při tvorbě didaktických materiálů k výuce historie a dalších společenskovědních předmětů nebo je využíváme při workshopech ve školách, které připravujeme pro žáky 8. a 9. tříd a žáky středních škol v rámci našeho dalšího projektu – virtuální reality koncentračního tábora v Letech u Písku,“ říká Dienstbierová.
Didaktické materiály obsahují čtyři základní lekce, které odpovídají čtyřem obdobím československých a českých dějin: Život na východě Československa před druhou světovou válkou, Romové za druhé světové války, Socialismus ve vzpomínkách a Romové v české porevoluční společnosti.
„Všechny tyto lekce, které o příslušných obdobích pojednávají z pohledu samotných Romů, díky podpoře Nadačního fondu obětem holokaustu (NFOH) v současné době testujeme společně s pedagogy a do budoucna připravujeme další,“ přibližuje koordinátorka.
Méně známá historie
„Paměť Romů je mimořádná svým cílem. Snažíme se zachytit příběhy obyčejných lidí, nevyhledávat pouze hrdiny a univerzální společenské vzory,“ říká kameraman František Bikár, který je zároveň jednou z hlavních postav stojících za jedinečným projektem.
Přestože jeho myšlenka není nová – v roce 2008 vytvořily digitální pamětnický archiv sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů, Paměť Romů je jedním z mála projektů, který se zaměřil přímo na svědectví a vzpomínky romských pamětníků.
„Neexistuje nějaká zvláštní „romská historie“ – historie Romů je nedílnou součástí historie naší společnosti. Osobní příběhy jsou jedním z nejlepších způsobů, jak historii zprostředkovat. Kromě toho pomáhají bořit předsudky – příběhy konkrétních lidí mají větší moc zapůsobit na představivost a empatii než anonymní věty z učebnice,“ myslí si Dienstbierová.
Projekt Paměť Romů, který odstartoval v roce 2016, finančně podpořila i nadace Bader Philanthropies, Inc.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné si můžete objednat na webu časopisu.
