Další zaostávání severozápadu Čech: nejchudší, nejméně vzdělaný a nejvíce ohrožený region

Pravidelná hodnotící zpráva o Česku, která je podkladem pro doporučení k národním reformám, nevyznívá pro severozápadní Čechy lichotivě.

Na 88 stranách dokument vypočítává dílčí statistické údaje různého stáří, převážně pocházející z doby po roce 2020. Karlovarský a Ústecký kraj, které společně tvoří evropský celek Severozápad, jsou ve všech klíčových parametrech na posledních příčkách datových žebříčků.

Jde o fakta známá roky, k nim se ale nyní přičítá i dopad epidemie koronaviru. Ten třeba v oblasti poklesu HDP významně postihl regiony nejrozvinutější (Praha -6,4 %, Střední Čechy -7,1 %), tak ty nejchudší (Severozápad -6,4 %).

Severozápadní Čechy tak zůstávají regionem nejchudším, s nejnižší přidanou hodnotou na zaměstnance, nejvíce zatíženým emisemi, nejvíce ohroženým chudobou, nezaměstnaností a exekucemi a s nejméně vzdělaným obyvatelstvem, které je nejvíce ohroženo předčasným ukončením vzdělávání.

K jednotlivým oblastem, zpráva Evropské komise z května letošního roku k severozápadním Čechám uvádí:

Trh práce

Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je jeden z nejnižších v EU, přestože u konkrétních skupin (např. Romů, žen starších 65 let) a regionů (např. Severozápad) zůstává vysoký.

Rozdíly v regionech a odvětvích přetrvávají. Systém vzdělávání a odborné přípravy se potýká s výzvami, jak snížit socioekonomické nerovnosti, které ovlivňují výsledky vzdělávání, zejména u romských žáků.

Účast dospělých na vzdělávání je výrazně pod průměrem EU i národním cílem do roku 2030. Přestože 60 % obyvatel Česka má alespoň základní digitální dovednosti, existuje značný prostor pro dosažení národního cíle v oblasti dovedností (80 %) do roku 2030. Úroveň terciárního vzdělání patří k nejnižším v EU.

Potenciál osob vysídlených z Ukrajiny na trhu práce je stále nedostatečně využitý, neboť 80 % pracovníků narozených na Ukrajině zastává zaměstnání s nízkou kvalifikací.

Vyrovnávání rozdílů

Region Severozápad jako jediný nekonverguje k průměrnému HDP v EU (v roce 2020 byl tento ukazatel stále nižší než 65 %), ukazuje, že nízká absorpční kapacita přispívá k narůstajícím rozdílům mezi Severozápadem a ostatními regiony.

Regionální rozdíly v Česku zůstávají stabilní, avšak jsou i nadále výrazné. Země má vysoce rozvinuté hlavní město, kde HDP na obyvatele v roce 2020 dosahoval 203 % průměru EU-27.

Ve zbytku země je šest mírně rozvinutých regionů, kde se HDP na obyvatele pohybuje v rozmezí 73 až 85 % (jedná se o regiony NUTS 2 Moravskoslezsko, Střední Morava, Střední Čechy, Jihovýchod, Severovýchod a Jihozápad), a chudší region (Severozápad), kde HDP na obyvatele odpovídá 61 % průměru EU.

České regiony dohánějí průměr EU a přibližují se k němu, i když různou rychlostí. Jasnou výjimkou je však region Severozápad, který trvale zaostává. HDP na obyvatele zde v roce 2021 byl 61 % průměru EU, ve srovnání s 63 % v roce 2010.

Tento rozdíl se odráží rovněž v hodnotách
indexu regionální konkurenceschopnosti (RCI). Severozápad má RCI 86,6, zatímco v regionu hlavního města Praha je RCI 114,3.

V důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících opatření proti šíření nákazy došlo v letech 2019–2020 k poklesu HDP na obyvatele ve všech českých regionech.

Největší propad byl zaznamenán nejen v méně rozvinutém regionu Severozápad (–6,4 %), ale také v rozvinutějších regionech, jako jsou Střední Čechy (–7,1 %) nebo Praha (–6,4 %). Nejméně postiženy byly mírně rozvinuté regiony Jihovýchod (–2,5 %) a Severovýchod (–2,0 %). V důsledku toho se mírně snížily regionální rozdíly v rámci země.

Lidský kapitál

Investice do lidského kapitálu a výzkumu a vývoje jsou výrazně vyšší v regionu hlavního města. Na opačném konci spektra se nachází méně rozvinutý region Severozápad.

Zatímco v regionu hlavního města má 64,7 % obyvatel vyšší vzdělání, v Severozápadu je to pouze 20,1 %. V regionu hlavního města bylo v roce 2020 zaměstnáno 10,4 % pracovníků v odvětvích vysoce vyspělých technologií, ale v regionu Severozápad to bylo pouze 2,1 %.

Stěhování a chudoba

Obyvatelstvo má zjevnou tendenci soustřeďovat se v nejbohatších regionech. V období 2011–2020 vzrostl počet obyvatel ve všech regionech s výjimkou tří, které mají nejnižší HDP na obyvatele v zemi.

Počet obyvatel se snížil o 1,5 % v regionu Střední Morava, 2 % v regionu Severozápad a 3,4 % v regionu Moravskoslezsko. Navýšení počtu obyvatel v regionech Praha a Střední Čechy však v témže období činilo 7,9 % a 10 %, což jsou hodnoty výrazně převyšující národní průměr (2 %) i průměr EU (2 %).

Stejný vzorec regionálních rozdílů mezi méně rozvinutými regiony a ostatními regiony je patrný i v podílu obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením.

Je však třeba zdůraznit, že tento podíl je v Česku obecně nízký (v roce 2021 se jedná o 10,7 %). V méně rozvinutých regionech byl tento podíl mnohem vyšší, v Moravskoslezsku činil 14,3 % a v regionu Severozápad dosáhl 17,8 % (nejvyšší zaznamenaný podíl v Česku), ale i v těchto regionech zůstal pod průměrem EU.

Obyvatelé Severozápadu jsou také do značné míry postiženi exekucemi a osobními bankroty. V roce 2020 bylo v regionu Severozápad více než 15 % osob v exekuci, což je téměř dvojnásobek celostátního průměru (8 %).

Vzdělávání

U žáků z domácností, které se potýkají s problémy s dostupností bydlení a exekucemi, existuje výrazně vyšší riziko opakování ročníku a předčasného ukončení školní docházky. Jedná se zejména o Karlovarský a Ústecký kraj.