romea - logo
24. června 2021 (čtvrtek)
svátek má Jan

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Vojtěch Lavička: Nikdo soudný si nemůže myslet, že ghetta zmizí z České republiky, to je dáno existencí chudoby

7.5.2021 17:20
Vojtěch Lavička
Vojtěch Lavička

Bezdoplatkové zóny, tedy „špatné“ adresy, na nichž noví nájemníci nebudou pobírat příspěvek na bydlení, jsou jak médii, tak politiky často prezentovány jako účinný nástroj boje proti obchodu s chudobou.

Těžko říct, na základě čeho bychom s tímto tvrzením měli souhlasit. Počet sociálně vyloučených lokalit dle kvalifikovaných odhadů rozhodně neklesá, naopak vznikají nové sociálně vyloučené lokality, popř. se ty velké „drolí“ na několik menších.

Pokud se podíváme do znění paragrafů, jež stanovují podmínky, za kterých může být vyhláška obecné povahy o bezdoplatkových zónách vydána, velmi rychle pochopíme, že tu nejde ani tak o obchod s chudobou, jako spíše o možnost města plošně postihnout místa, kde dochází k výskytu sociálně nežádoucích jevů.

„§ 33d Oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (1) Obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, může požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (dále jen „opatření obecné povahy“). Žádost musí obsahovat: a) identifikaci míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy a b) odůvodnění, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů; za sociálně nežádoucí jevy se považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek apod. výkonu svobody pobytu, nemohou být ospravedlněna tím, že fakticky prohlubují sociální vyloučení a přesouvají jeho problém na jiné místo, kde může nadále kumulovat.“

Město vaším nastěhováním do bezdoplatkové zóny predikuje vaše asociální chování, a tak vám nepřizná příspěvek na bydlení, ačkoliv vy splňujete všechny podmínky a máte na něj dle zákona nárok. Město to dělá jen na základě vašeho výběru „špatné“ adresy.

Jak jasně ze znění výše uvedeného paragrafu vyplývá, od začátku jde spíše o postihnutí „špatných“ a „problémových“ občanů, než o znemožnění čachrů spekulantů s byty a ubytovnami… Něco takového je jistě pro politiky velmi lákavé, neboť tímto vychází vstříc „spořádaným“ občanům a jsou to lehce získané politické body.

Nárůst sociálně vyloučených lokalit dokazuje jeden fakt – vyhláška o zřízení bezdoplatkové zóny v místě existence ghetta pouze přesouvá problém na jiné místo, ať už v rámci jednoho města, nebo migrací zoufalých obyvatel do města jiného, kde bezdoplatkové ještě nemají. Ostatně totéž mohou činit spekulanti s bydlením.

Nikdo soudný si nemůže myslet, že ghetta zmizí z České republiky, to je dáno existencí chudoby, která do jistý míry předurčuje vaše chování… Pokud chudého obyvatele sankcionujete, ztížíte mu přístup k existencionálně nezbytným prostředkům na život, nebo je dokonce znemožníte, problém nezmizí. Jen se přesune někam jinam, kde dočasně není vidět.

Mimo jiné tento jev podporuje i nežádoucí práci na černo, popř. rozvoj trestné činnosti. Chudí obyvatelé si prostředky na bydlení někde opatřit musí…

Dalším stěžejním tématem bezdoplatkových zón je diskriminace, která předpokládá vaše společensky nežádoucí chování.

Jednoduchý příklad. Jste pětičlenná romská rodina žijící v Přerově, která se musí stěhovat. Jste chudí, nemáte práce a v aktuálním bydlišti jste pobírali – v souladu se zákonem – státní příspěvek na bydlení. Pro vás, jako romskou rodinu je velmi obtížné sehnat bydlení v Přerově v některé z „bezproblémových“ lokalit, nikde vás nechtějí. Můžete se nastěhovat poblíž nádraží, kde je hned několik bezdoplatkových zón – tam tedy ovšem nebudete pobírat příspěvek na bydlení, a ekonomicky to nezvládnete. Stěhovat do jiného města se nechcete – máte tady příbuzné, vaše tři děti chodí do školy…. Nakonec se tedy nastěhujete do bezdoplatkové zóny a budete doufat, že si finance někde opatříte.

Podle mého laického názoru jde o jasnou diskriminaci. Město vaším nastěhováním do bezdoplatkové zóny predikuje vaše asociální chování, a tak vám nepřizná příspěvek na bydlení, ačkoliv vy splňujete všechny podmínky a máte na něj dle zákona nárok. Město to dělá jen na základě vašeho výběru „špatné“ adresy.

Zástupci města nechtějí pochopit, že nešlo o váš výběr, nýbrž o jediné možné řešení. Jinak byste skončili s dětmi na ulici. Neměli byste kde bydlet!

Bezdoplatkové zóny tedy v žádném případě nejsou řešením obchodu s chudobou. V potravním řetězci problému se ti chudí a potřební ocitají úplně nejníže. Efekt zón je tedy zcela opačný – chudých a potřebných přibývá, neboť jsou životem - a městem – přitlačeni ke zdi. A to je nepřijatelné.

Doufám, že Ústavní soud nakonec shledá tuto právní normu v rozporu se Základní listinou práv a svobod, a tedy právní normu zruší. I když poslední roky mě spíš vedou ke skepticismu. Uvidíme. Třeba budeme příjemně překvapeni.

Přečteno: 1003x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Komentář, Chudoba, zákon, Bydlení, Sociálně vyloučené lokality



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo