Antisemita a neonacista, který útočil na synagogu, vzal rukojmí ve věznici, kde si odpykává doživotí. Dostal "dalších" 7 let
Německý soud dnes uložil pravicovému radikálovi a na doživotí odsouzenému strůjci útoku na synagogu v Halle Stephanu Ballietovi sedm let vězení za braní rukojmí. Těch se extremista zmocnil předloni ve věznici, kde si odpykává doživotní trest za napadení synagogy ze října 2019. Balliet tehdy do budovy nepronikl, venku ale zabil dva lidi.
Nyní 32letý Balliet se v prosinci 2022 pokusil utéct z káznice v Burgu nedaleko sasko-anhaltského hlavního města Magdeburku. Zhruba hodinu tehdy zadržoval dva členy ostrahy, nakonec ho ale ostatní dozorci přemohli. Případ tehdy vyvolal velkou pozornost médií, protože Balliet vzhledem k útoku v Halle a ke svým antisemitským a rasistickým postojům patří k nejznámějším vězňům v Německu.
Balliet v říjnu 2019 zaútočil na synagogu, kde tehdy věřící oslavovali významný židovský svátek jom kippur. Dovnitř se ale díky masivním dveřím nedostal. Následně zastřelil náhodnou kolemjdoucí a později ještě jednoho mladého muže v nedalekém rychlém občerstvení. Několik dalších lidí přitom zranil.
Balliet přiznal, že jeho motivem byly antisemitské a rasistické spiklenecké teorie. Vypověděl, že chtěl útočit původně na muslimy, ale nakonec si zvolil Židy, které prý jako nespokojený bílý muž pokládal “za větší problém”. Soud mu za to v roce 2020 uložil doživotí s následnou ochrannou vazbou.
Soudní psychiatr při procesu v případu útoky na synagogu poukázal na to, že Balliet trpí složitou poruchou osobnosti se známkami paranoie a autismu, zároveň ale zdůraznil, že to k omezení jeho příčetnosti a schopnosti rozeznat protiprávní jednání nevedlo. Zdůvodnil to tím, že útočník nejednal náhle, ale na rozdíl od pacientů trpících klamnými představami a bludy čin podrobně plánoval a vyčkával na nejlepší okamžik.
Zmíněná ochranná vazba není v Německu považována za trest, ale za preventivní opatření k ochraně veřejnosti před mimořádně nebezpečnými zločinci. V kombinaci s doživotním trestem vězení slouží jako pojistka pro případ, kdy by se odsouzený mohl například díky milosti dostat na svobodu.
