romea - logo
27. července 2021 (úterý)
svátek má Věroslav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

30 let Muzea romské kultury. Čím si prošlo a co ho ještě čeká?

7.4.2021 11:16
26. 7. 2019, Gejza Horváth jako speciální host při koncertu Zdenka Lázoka a VIP Bandu (Zdeněk Lázok, Miroslav Lázok, Milan Kroka, Jan Polyak, Josef Bagár) v rámci Summer stage Muzea romské kultury. Foto: Adam Holubovský.
26. 7. 2019, Gejza Horváth jako speciální host při koncertu Zdenka Lázoka a VIP Bandu (Zdeněk Lázok, Miroslav Lázok, Milan Kroka, Jan Polyak, Josef Bagár) v rámci Summer stage Muzea romské kultury. Foto: Adam Holubovský.

Muzeum romské kultury slaví v letošním roce 30 let od svého založení, ale nebylo to vůbec poprvé, kdy se o to někdo pokoušel. Myšlenka vzniku romského muzea zde byla již v 60. letech minulého století.

Především díky snaze promovaného historika Bartoloměje Daniela v rámci první romské organizace Svaz Cikánů-Romů (1969–1973) začalo toto úsilí nabývat konkrétních podob – na počátku 70. let 20. století proběhly první terénní výzkumy na Slovensku zaměřené na dokumentaci života v romských osadách, tradičních řemesel, především pak kovářství.

Díky jeho péči vznikl i improvizovaný depozitář několika desítek až stovek předmětů s historickou i etnografickou hodnotou; v Brně byla uspořádána první výstava o romském kovářství. Muzeum romské kultury bylo oficiálně založeno na jaře roku 1991. Realizace se ujala brněnská romská inteligence (mezi nimi zejména Karel Holomek a Jana Holomková, později provdaná Horváthová), kteří oslovili ke spolupráci historika Bartoloměje Daniela a etnografku a teoretičku umění Evu Davidovou. Začátky muzea byly velmi skromné, do roku 1998 působilo v několika nedostačujících pronajatých kancelářích. Od počátku se muzeum zabývalo sbírkotvornou, dokumentační a výzkumnou činností, díky které se zachovávají doklady o duchovní i materiální kultuře Romů a Sintů nejen z území bývalého Československa, ale pokud možno celé Evropy. Muzeum je i proto dodnes naprosto unikátní světovou institucí.

Září 1996, stěhování depozitáře v Muzeu romské kultury. První zleva tehdejší ředitelka Ilona Lázníčková, dále Renata Chramostová. Foto: Jana Horváthová. 

Jak šel čas

V dalších letech se muzeum díky finanční pomoci státu, který zafinancoval opravu jednoho z totálně vybydlených domů brněnské romské čtvrti, mohlo v prosinci roku 2000 stěhovat do první skutečně muzejní budovy ve své historii – budovy s několika specializovanými depozitáři a prostorem pro stálou expozici i přechodnou výstavu. Zlom ve vývoji muzea přišel v roce 2005, kdy se stalo státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Tomu předcházela skoro dvouroční vyjednávání. Díky nabyté státní podpoře se mohlo muzeum rozvíjet personálně, v tuto dobu v muzeu pracovalo 23 lidí, tak i prostorově, například rozšířením o recepci a kavárnu.

Důležitým bodem byla i geneze stálé expozice pro veřejnost. Jako první byly zpřístupněny sály ukazující poválečný vývoj až do současnosti a expozice věnovaná genocidě Romů za druhé světové války. Vybudování těchto částí expozic bylo velkým dílem podpořeno ze zahraničí. V srpnu roku 2011 byly dokončeny tři sály, které vypovídají o historii a kultuře Romů od jejich počátků v Indii až do roku 1939. Celá stálá expozice pod názvem Příběh Romů byla veřejnosti zpřístupněna v prosinci roku 2011. Dnes je muzeum institucí, která mimo brněnské sídlo spravuje dva památníky, buduje Centrum Romů a Sintů v Praze a čítá 35 pracovních úvazků.

24. 10. 2018, Freskový sál Staré radnice v Brně, událost Romové a stát – debata na téma společenská angažovanost Romů od první republiky po současnost.
Na fotografii ombudsmanka Anna Šabatová a křest odborné publikace „Aby bylo s námi počítáno“. První zleva  Milada Závodská, jedna z autorek knihy. Akce byla součástí oslav výročí vzniku republiky 1918 – 2018. Foto: Adam Holubovský.

Rozšiřování muzea a jeho nová pracoviště

Muzeum se s přibývajícími roky stále rozšiřuje – od roku 2018 převzalo správu dvou areálů někdejších protektorátních tzv. cikánských táborů, míst utrpení a hromadných pohřebišť obětí holokaustu Romů a Sintů. V Letech u Písku je aktuálně volně přístupná Kulturní památka Lety (pomník Zdeňka Hůly s přilehlým areálem včetně amfiteátru a tří replik vězeňských baráků) a navazující naučná stezka, která se dějinám tábora věnuje. V minulém roce se uskutečnila mezinárodní krajinářsko-architektonická soutěž o budoucí podobu památníku nazvaného Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který budou moci návštěvníci navštívit od května 2023.

Od letošního roku bude přístupná stálá expozice v dalším objektu muzea, a to v Hodoníně u Kunštátu. Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě, kde vyrostl v letech 2012–2016 pod správou Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského Památník Hodonín u Kunštátu, které také expozici lvím dílem připravilo.

Posledním pracovištěm muzea je Centrum Romů a Sintů v Praze, které by se veřejnosti mělo otevřít v březnu 2023. Půjde o první paměťovou instituci věnující se Romům a Sintům v hlavním městě. Kromě toho, že bude prezentovat duchovní i materiální kulturu Romů, stane se i společenským a komunitním centrem otevřeným široké veřejnosti.

3. 4. 2018, oficiální předání areálu vepřína firmy AGPI, a. s. Muzeu romské kultury, ředitelka muzea Jana Horváthová podepisuje smlouvu s Janem Čechem,  členem představenstva firmy AGPI, a. s. Foto: Adam Holubovský.

Na co se veřejnost může těšit v tomto roce?

Připravujeme novou výstavu, pokračujeme v publikační činnosti a na říjen jsme měli v plánu Galaples. Součástí oslav bude také otevření stálé expozice v památníku v Hodoníně u Kunštátu.

V únoru se muzeum derniérou rozloučilo s dvouletou úspěšnou výstavou Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní. Součástí derniéry byla například komentovaná prohlídka jednoho z kurátorů výstavy Zbyňka Andrše nebo koncert Davida Krause and Gipsy Brothers, které můžete stále zhlédnout na našem Youtube kanálu. „V online verzi proběhne i březnový pietní akt k připomínce prvního transportu Romů a Sintů z Brna do KT Auschwitz II-Birkenau, který připadá na 7. března,“ dodává ředitelka. Hned v dubnu zahajuje muzeum novou výstavu uznávaných fotografů, manželů Carretových z Francie, kteří fotografují Romy, Sinty či Manuše v Evropě již 30 let.

Muzeum neustává ani ve své odborné a publikační činnosti, na tento rok je naplánované vydání dokonce tří nových knih. „Vydáváme druhý díl publikace Amendar: Pohled do světa romských osobností, knihu, jejíž první vydání získalo ocenění v prestižní muzejní soutěži Gloria musaealis, v kategorii nejlepší muzejní publikace roku 2018. Kromě toho také publikaci ‚pokladů‘ ze sbírek muzea,“ přibližuje Horváthová. Vrcholem pak bude vydání obsáhlé publikace Jany Horváthové a kolektivu autorů, …to jsou těžké vzpomínky, která završuje vzpomínkový triptych paměti holokaustu Romů a Sintů.

Výročí muzea připadá na 7. dubna a připomínkové akce a oslavy se linou celým rokem – vrcholem je pak podzimní ples s udílením každoroční Ceny MRK, na který se za příznivé situace můžete těšit 23. října. Také na podzim je plánována demolice vepřína v Letech u Písku, na niž je navázána výstavba zmiňovaného Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v místě bývalého tzv. cikánského tábora. „Dne 6. ledna letošního roku byla podepsána v Praze smlouva o dílo na projektovou dokumentaci s vítězi mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže o návrh památníku v Letech, na jehož přípravě intenzivně pracujeme,“ říká Horváthová.

„Čeká nás další velmi náročný rok, ale výročí, jehož oslavy nás v nepříznivé době covidu čekají, připomínají naši cestu od malé neziskové organizace až k velké paměťové instituci, ale i fakt, že léta důsledné, mravenčí a neutuchající práce mají smysl. Věřím, že se budeme na akcích muzea v dohledné době opět potkávat a velmi se na to těším,“ dodává Horváthová.

O Muzeumos pal e romaňi kultura has phundrado anglo tranda berš. So savoro kampľa te kerel, u so les mek užarel?

18. 5. 2019, Brněnská muzejní noc v Muzeu romské kultury, komentovaná prohlídka ve stálé expozici s názvem Příběh Romů. (FOTO: Adam Holubovský)


Hin oleske tranda berš, kana has phundrado o Muzeumos pal e romaňi kultura. Imar anglal oda, sar has phundrado, kamenas buter romane manuša kajso muzeumos.

Imar andro 60. berša andre oka šel berša has ajsi inicijativa.  Bari zor delas andre kaja aktivita promovano historikos o Bartoloměj Danielos, savo has sar dženo andre organizacija Svaz Cikánů-Romů (1969–1973). Pro agor andro 70. berša andro 20. šel berša has kerde perše terenne avrirodkeribena pre Slovensko, save kamenas te kerel e dokumentacija pal o dživipen andro romane gava, pal tradična vastengere buťa, anglunes pal e charťiko buťi.

O B. Danielos pal kada but bajinelas the akor has kerdo improvizimen depozitaris, kaj has vaj buterval deš či buterval šel artefakta le historicko the etnograficko barvaľipnaha; Bernate has phundraďi perši vistava/avrithoviben pal romaňi charťiko buťi.

O Muzeumos pal e romaňi kultura has čačes sar oficijalno kerdo pre jara andro berš 1991. E realizacija kerelas bernakeri romaňi inteligencija (has maškar lende o Karel Holomek the e Jana Holomkovo, paľis iľa vera sar e Horváthovo), save phučle, kaj lenca te keren jekhetane o B. Danielos the e etnografka the teoretička andro artos e Eva Davidovo. Pro agor na has o muzeumos but barvalo, na has les jekh lačho than. Andro berš 1998 has andro buter kancelariji, vaš save kampelas te poťinel. Le agorestar o muzeumos kidelas upre o artikli, kerelas avrirodkeribena the e dokumentacija u vašoda hin o ľila pal voďakeri the materijalno Romengeri the Sintengeri kultura na ča khatar e Československo, te oda džanenas te kerel, ta khatar calo Europa. O muzeumos hin vašoda dži adaďives unikatno lumakeri inštitucija.

Sar džanas o berša

Andro aver berša diňa o štatos o love te hin prikerdo jekh purano kher andro kotor, kaj bešenas o Roma. U novembriste 2000 has o muzeumos phundrado peršes andre historija andro čačo muzejno kher – has odoj buter khera, kaj has specijalizimen depozitara the o than pre buter beršengeri ekspozicija, aľe the o than  perdal o ekspoziciji  pro vajkeci čhona. Nevipen andre muzeumoskeri historija has andro berš 2005, kana lestar ačhiľa „statno příspěkovo organizacija“ – e institucija, so hin predal savore manuša u has thoďi tel o miňisterstvos predal e kultura. Anglal kada kampelas duj berš te rodel o dothoviben. Sar chudľa o muzeumos le štatostar o love, ta paľis imar šaj lelas the aver personalos. Akor odoj kerenas 23 manuša, paľis šaj kerde the e recepcija the e kavarňa.

But angluno has, hoj has kerďi e ekspozicija predal savore manuša. Sar perše has phundrade o zala, kaj has sikhado sar o Roma dživenas pal o dujto baro mariben dži andre aktualna ďivesa, u e ekspozicija, savi sikhavelas, s´oda has e genocida, savi has mujal o Roma andro dujto baro mariben.

Pre kala duj ekspoziciji dine buter love aver thema. Augustoste 2011 has kisne trin zala, kaj o manuša šaj dikhen e historija the e romengeri kultura, le dživipnastar andre Indija dži andro berš 1939. Calo ekspozicija has vičimen Vakeriben pal o Roma u has predal o manuša phundraďi novembriste 2011. Adaďives hin o muzeumos e inštitucija, savi paš o muzeumos Bernate mek bajinel pal o duj Ma bister! - leperibneskere thana, ačhavel o Centros le Romengero the Sintengero Prahate u keren odoj buťi 35 manuša.

Bareder muzeumos u leskere neve thana

O muzeumos sar džan o berša hin bareder the bareder – le beršestar 2018 tel leste peren tiš duj areala, kaj has andro protektoratos, sar phenenas „cikanska tabori“, o thana bare dukhenca u thanenca, kaj parunde but romane the sintengere manušen pro jekh than. Andro Leti paš o Piskos hin akana phundraďi Kultruno pamjatňikos Leti (Ma bister!, so kerďa o Zdeněk Hůla, the o phundrado arealos the o amfiteatros u trin repliki le kherendar, kaj has o manuša phandle, sar has odoj sar andre bertena), paľis odoj hin mek o drom, pre savo o manuša šaj dikhen the genen pal e historija andro taboris. Oka berš has kerďi e maškarthemutňi architektornicko-thaneskeri suťaža, sar dičhola o leperibneskero than andro Leti paš o Piskos /Leperibnaskero than perdal o holokaustos le Romengero the Sintengero pro Čechi, kaj o manuša šaj avena andro majos andro berš 2023.

Kada berš ela phundraďi e ekspozicija, savi ačhela pro jekh than andro aver objektos, savo perel tel o muzeumos u hin oda andro Hodoňinos paš o Kunštatos. O Leperibnaskero than perdal o holokaustos le Romengero pre Morava /Ma bister! Odoj andro berša 2012-2016 tel o Nacijonalno pedagogicko muzeumos the genďengeri vičimen pal o Jan Amos Komensko has kerdo leperibnaskero than Památník Hodonín u Kunštátu. Andre kada tiš kerde bari buťi.

Agorutno than, kaj kerel buťi o Muzeumos pal romaňi kultura, hin o Centros le Romengero the Sintengero Prahate, savo avla phundrado marcoste andro berš 2023. Džala pal perši leperibnaskeri inštitucija pal o Roma the o Sinti andro angluno foros. Paš oda, hoj prezentinela voďakeri the materijalno romengeri kultura, kamel te lestar hin than predal savore manuša, te hin olestar komunitno centrumos vaš sako jekh manuš.

So šaj o manuša užaren kada berš?

Kisitinas nevi vistava, dureder keras o publikaciji u oktobriste kamahas te kerel o Galaplesos. Paš e paťiv kijo jubileum avla tiš phundraďi e ekspozicija andro Leperibnaskero than andro Hodoňinos paš o Kunštatos.

Februariste has andro muzeumos dernijera la vistavake Lavutara. Le dromenca , so gejle romane lavutara the lengere giľa. Jekhetanes la dernijeraha o Zbyňek Andrš, jekh kuratoris la vistavatar, delas duma pal kadi ekspozicija, the o koncertos, savo bašade o Gipsy Brothers the o David Krausos, šaj len mek dikhen pre amaro Youtube kanalos. „Andre on-line verzija džala tiš o pijetno aktos marcoste u leperela peršo transportos le Romenca the le Sintenca andro KT Auschwitz II-Birkenau, savo perel pro 7. marcos,“ phenel kija e rjaďiteľka. Maj apriliste kerla o muzeumos nevi ekspozicija le fotografijenca ašunde fotografendar, le rajestar the la raňatar Carretovcandar khatar e Francija. So duj džene odlen le Romen, le Sinten the le Manušen andre Europa imar tranda berš.

O muzeumos dureder irinel o publikaciji, kada berš kamel te kerel u te del avri maj trin neve gende. „Das avri dujto kotor la publikacijatar Amendar: Sar dživen romane ašunde manuša, e genďi, so lakero peršo koter chudľa o ašariben andre prestižno muzejno kheľiben/suťaža Gloria musaealis, andre kategorija nekhfeder muzejno publikacija andro berš 2018.

Paš oda mek e genďi le ‚barvaľipnaha‘ le uprekidle artefaktendar andro muzeumos,“ phenel e Horváthovo. Nekhbareder genďi ela bari publikacija, so irinde e Jana Horváthovo the o kolektivos buter autorendar, so pes vičinel ...oda hin pharo leperiben, savi hin trito, agorutno kotor kijo leperiben pal o holokaustos, savo džalas mujal o Roma the o Sinti.

Baro ďives kana has phundrado o muzeumos, perel pro 7. aprilis u o akciji kije paťiv džana calo berš – andro agor avla pro jesos o plesos, kaj del o muzeumos e Cena MRK, te dela o Del, ta o plesos ela 23. oktobriste.

Pro jesos tiš kampel te čhivel tele le baľičhengeri stajňa andro Leti paš o Piskos, kaj kampel paľis te avel o Leperibnaskero than perdal o holokaustos le Romengero the Sintengero pro Čechi, pro than, kaj terďolas – sar pes phenelas - „cikansko taboris.“

„Kada berš 6. januariste has tele čhinďi Prahate e zmluva pre buťi, pre projektovo dokumentacija, savi khelďa avri e krajinársko-architektonicko suťaža pal oda, sar dičhola o than andro Leti, but kamas, te oda hin mišto kerdo,“ phenel e Horváthovo.

„Užarel amen but pharo berš, no o jubileum, savo kamas mišto te oslavinel the te hin akana e bibacht le nasvaľipnaha covid, leperel amaro drom cikňa na rajipnaskera organizacijatar dži kije bari leperibnaskeri inštitucija. Tiš oda, hoj te den o manuša bari zor andre buťi, šaj olestar avel vareso lačho. Paťav, kaj amen pro akciji, save kerela o muzeumos, pale amen dikhaha, u olestar man ela bari loš,“ phenel e Horváthovo.  
 

Článek vyšel v časopise Romano voďi - objednejte si pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Kolektiv autorů MRK, překlad do romského jazyka Eva Danišová
Přečteno: 459x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi 2021, Romano voďi, RV 1-2/2021, Muzeum romské kultury, Výročí



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo