romea - logo
26. července 2021 (pondělí)
svátek má Anna

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jak vidí Romové většinovou společnost? Na to odpovídá v diplomové práci Roman Koky z brněnské univerzity

17.6.2021 16:55
Roman Koky (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Roman Koky (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jak vidí Romové většinovou společnost? Mají k ní podobné antipatie, jakou majorita vykazuje vůči ní? Na tyto otázky se v diplomové práci zaměřil Roman Koky, student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ve spolupráci se Sylvií Graf z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR. Informoval o tom server Akademie věd ČR.

„Náš výzkum ukázal, že postoje Romů vůči ‚Neromům‘ jsou pozitivní a souvisejí s vnímanou frekvencí vzájemných kontaktů,“ uvádí autor studie.

Jinými slovy, čím častěji se Romové potkávali s neromskými spoluobyvateli a čím lepší byly jejich zkušenosti s nimi, tím pozitivnější postoje k většinové společnosti zaujímali.

„Postoje se v tomto typu výzkumu hodnotí na tzv. pocitovém teploměru na škále od jedničky do stovky, přičemž čím vyšší je hodnota, tím lepší nebo „vřelejší“ jsou postoje k dané skupině. Zjištěné postoje Romů k ‚Neromům‘ vykazovaly velmi pozitivní hodnotu – bezmála 70 stupňů,“ vysvětluje Koky.

Frekvence kontaktů mezi oběma skupinami nicméně není příliš vysoká. Proto se výzkum zaměřil také na tzv. nepřímý meziskupinový kontakt. Ten zjišťuje, jak oslovení lidé vnímají vztahy ostatních.

„Konkrétně jsme se romských respondentů ptali, jak často mají podle jejich názoru jiní Romové kontakt s ‚Neromy‘,“ doplňuje Roman Koky. Pokud účastníci výzkumu vnímali, že jejich známí mají dobré vztahy s majoritou, i oni se přikláněli k jejímu pozitivnímu vnímání.

„Tyto výsledky lze prakticky využít všude tam, kde se uplatňuje vliv ostatních osob na chování, například ve školském prostředí mohou učitelé zdůrazňovat důležitost meziskupinového kontaktu a jeho výhody, neboť právě děti jsou vůči vlivu ostatních velmi citlivé,“ dodává Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, která diplomovou práci Romana Kokyho vedla.

Jak je možné, že Romové vidí neromskou společnost kladně, zatímco ta se dle výše zmíněných průzkumů k Romům staví negativně? Jedním z důvodů nesouladu může být fakt, že nejde o souměřitelné výzkumy. Každý z nich se zaměřoval na jinou otázku a měl jiný okruh respondentů.

Psychologický výzkum o postojích Romů zahrnoval odpovědi celkem 226 respondentů ve věku od 11 do 77 let. Dotazníky vyplňovali Romové online nebo papírově, a to buď prostřednictvím facebookových skupin (např. Hlásíme se k romské národnosti v ČR nebo Romsko-české soužití), či v Kontaktním centru DROM.

„Jsme si vědomi skutečnosti, že náš vzorek není reprezentativní, a výsledky je tak nutné brát jako předběžné, s nutností dalšího ověřování. Ve výzkumu proto budeme dále pokračovat,“ upozorňuje Sylvie Graf.

Brněnská laboratoř meziskupinových procesů založily Sylvie Graf s Martinou Hřebíčkovou z Psychologického ústavu AV ČR v roce 2014. V současnosti spolupracují na několika výzkumných projektech zaměřených na menšiny (Romy, Vietnamce, migranty).

Závěry z výzkumu postojů romské populace představili Roman Koky a Sylvie Graf na mezinárodním semináři Anticikanismus a situace Romů v šesti evropských zemích v rámci aktivit Sekce interkulturní psychologie při Českomoravské psychologické společnosti, kterou Graf vede.

Přečteno: 1763x
 

Kam dál:

Štítky:  

studie, Romové, společnost, Výzkum, Věda



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo