Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Syrští uprchlíci, postižení válkou, mohli dnes žít i v Červeném Újezdu

03. února 2015
Čtení na 3 minuty

V Červeném Újezdu na Teplicku mají podle starostky Jany Syslové problém. Do
bývalého uprchlického tábora prý jeho majitel Pavel Fousek stěhuje sociálně
slabé lidi včetně Romů a propuštěné vězně. A český stát má prý také problém:
nemůže přijmout vyšší počet syrských uprchlíků, jako jeden z důvodů uvádí, že
nemá dostatek ubytovacích kapacit.

Varování 

Areál bývalého uprchlického tábora kdysi sloužil jako kasárna, v roce 1990 se
změnil v uprchlický tábor, v němž žilo až 800 žadatelů o azyl z celého světa.
Pozemek obehnaný vysokou zdí se čtyřmi paneláky a řadou menších domů stát nabídl
v roce 2007 k prodeji. Za necelých osm milionů korun ho koupila firma, která zde
loni otevřela Domov na kopci pro seniory, nemocné a sociálně slabé.

Zde momentálně žije i sedm romských rodin, některé přijely z
Duchcova. Celkem tu je devadesát lidí. Podle starostky kvůli tomu v obci
narostla kriminalita, žádá proto o pomoc policii i vedení kraje. Jana Syslová
podle vlastních slov před takovou situací varovala již v momentě, kdy stát areál
tábora prodával.

ČR dříve přijímala více uprchlíků 

Počet zařízení v ČR, v nichž žili uprchlíci, postupně klesal, protože klesal i počet lidí, kteří u nás žádali o azyl. V roce 2013 u nás žádalo o azyl již jen 710 lidí. Stát má dnes pro uprchlíky dvě zařízení, namísto původních osmi. Některá prodal, jako například tábor v Červeném Újezdu, jiná pronajal, z tábora v Bělé je dnes "zařízení pro zajištění cizinců," jak se úřednickou mluvou označují vězení.

„Současná kapacita zařízení ministerstva vnitra, tedy uprchlických zařízení,
je 700 lidí,“ stěžoval si ministr vnitra Milan Chovanec v prosinci loňského roku
v odůvodnění, proč nelze přijmout vyšší počet syrských uprchlíků.

Jenže dřívější přístup České republiky k lidem, kteří prchali z míst válečných
konfliktů, vypovídá o něčem jiném. V době válek v bývalé Jugoslávii zde bylo
šestnáct uprchlických táborů a pobytových středisek a v nich 10 tisíc utečenců. Stát si v případě nutnosti
ubytovací kapacity pronajímal. I například během válek v Čečensku či
Afghánistánu ČR přijímala uprchlíky ve větším množství než dnes a přiznala jim některý z dočasných druhů pobytu.

"V minulosti jsme byli schopni bez problémů přijmout a ubytovat větší počet uprchlíků a
nikdo si toho příliš nevšímal," řekla serveru Romea.cz Magda Faltová, ředitelka
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI).

V roce 1998 žádalo v České republice o azyl 4 000 lidí, v roce 2003 přes 11
tisíc. V době čečenské vlny uprchlíků, v roce 2001, zde žilo 18 000 uprchlíků -naprostá většina z nich ve střediscích a táborech Správy uprchlických zařízení
MV.

"Když jsme v té době mohli vstřebat tolik lidí, mohli bychom to
udělat znovu. Jak známo, někteří Bosňáci, Kosováci,Čečenci a Afghánci byli také muslimové,"
dodává k tomu pro Romea.cz Věra Roubalová, která jako sociální pracovnice
Poradny pro uprchlíky (dnešní SIMI) jezdila do uprchlického tábora v Červeném Újezdu.

Připomíná navíc, že někteří muslimové, například Afghánci, utíkali ze své vlasti před islamistickými fanatiky z Talibanu. A mezi kosovskými uprchlíky byli i Romové.

ČR: Pomoc potřebují jen křesťané 

Česká republika se rozhodla pomoci asi 70 běžencům ze Sýrie, jde o děti,
které potřebují operaci a další lékařskou pomoc, a jejich rodiny. Potřebné děti
byly českou vládou vybrány podle náboženského klíče, jejich rodiny musely být
křesťanské.

Problém se současným stavem bývalého tábora v Červeném Újezdu i se syrskými uprchlíky se rozebíral i v souvislosti s návštěvou prezidenta Miloše Zemana v severočeském kraji. Server Romea.cz se Zemanovými a dalšími vyjádřeními k této problematice bude i nadále zabývat.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon