romea - logo
18. května 2021 (úterý)
svátek má Nataša

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zeď v Matiční na výstavě v OSN o postavení Romů a o holokaustu

New York, 30.1.2007 0:01, (ČTK)

Proslulá zeď v Matiční ulici v Ústí nad Labem poutá ode dneška pozornost návštěvníků haly budovy OSN v New Yorku. Snímky plotu, který v roce 1999 nechala kolem romských bytů vystavět a po protestech mezinárodní veřejnosti opět zbourat místní radnice, mají spolu s dalšími fotografiemi dokumentovat současnou situaci Romů v Evropě.

Informační panely jsou součástí širší výstavy o holokaustu evropských Romů a Sintů za nacistické nadvlády. Výstava uspořádaná u příležitosti mezinárodního Dne holokaustu doprovází úsilí evropských romských organizací, aby se OSN více zasazovala o ochranu lidských práv romské menšiny a aby zřídila úřad zvláštního představitele pro otázky Romů a Sintů.

Výzvu k těmto krokům dnes předala skupina představitelů romských organizací, včetně zástupců z České republiky a Slovenska, generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi. Upozornili, že 12 milionů evropských Romů je nejpočetnější národnostní menšinou celého kontinentu. Za druhé světové války jich v koncentračních táborech nacisté umučili na půl milionu.

"I dnes, více než 60 let po holokaustu se Romové a Sintové stávají takřka každý den oběťmi rasistických útoků ze strany neonacistů nebo státních policejních sil. Často jsou vystěhováni a nuceni žít v místech připomínajících ghetta," uvádí výzva.

Evropští Romové poukazují na své životní podmínky - děti jsou vykazovány do speciálních škol, naprostá většina dospělých je bez práce, zaostalé romské čtvrtě a osady jsou běžně bez elektřiny, pitné vody či kanalizace.

Od OSN čekají ochranu před rasismem a diskriminací, které se nevyhýbají ani Romům ve vyspělých zemích. Výstava například připomíná bombový útok z roku 1995 v Rakousku, při němž přišli o život čtyři obyvatelé romské osady v Oberwartu. Na tiskové konferenci v OSN uvedla představitelka nizozemských Romů Lalla Weissová, že i tam Romové potíže se vzděláním, nezaměstnaností i s přístupem ze strany většinové populace.

Největší problémy jsou ale ve střední a východní Evropě poznamenané dědictvím komunismu, připomněli představitelé romských organizací. Výstava přináší mezi jinými snímek z policejní razie ve slovenském Trebišově po romských nepokojích vyvolaných rozsáhlými vládními škrty v sociálních podporách. Další dokumenty o násilí na Romech ať ze strany rasistů a neonacistů nebo úřadů jsou z České republiky, Ukrajiny, Kosova a dalších míst. Řada skutků zůstává nepotrestána, uvádějí Romové.

Česká vláda "v současné době mechanismus, kterým by účinně bránila sociálnímu a kulturnímu vylučování Romů na lokální úrovni, bohužel nemá a jak se ukazuje, dlouho mít nebude," prohlásil na půdě OSN Čeněk Růžička z českého Výboru pro odškodnění romského holokaustu.

Naopak slovenští Romové se podle vyjádření jejich představitele Ladislava Richtera nyní mohou těšit z větší pozornosti, kterou jim slibuje socialistická vláda premiéra Roberta Fica. Předcházejícímu konzervativnímu kabinetu Mikuláše Dzurindy, který podle něho situaci Romů zhoršil, vytkl mimo jiné, že romskou problematiku měla na starosti politická strana jiné národnostní menšiny - slovenských Maďarů.

Nejvíce Romové potřebují vzdělání, shodují se jejich zástupci. "Je třeba, aby instituce jako je OSN nebo Evropský parlament řekly vládám, že prapříčina neúspěchu Romů je ve vzdělání, a aby státy donutily věnovat více pozornosti vzdělávání romských dětí," řekl ČTK Růžička. "Romové také musejí přehodnotit způsob života a přijmout hodnoty většinové společnosti," připustil Ladislav Richter.

Naléhání na vlády by měl být jeden z hlavních úkolů navrhovaného úřadu představitele OSN pro Romy, domnívá se Růžička. Politici, kteří se věnují romské problematice, podle něho "ztrácejí voličské body". "Potřebujeme tyto vážené instituce k pomoci, aby se vlády rozhodovaly razantněji a častěji řešit romské problémy - samozřejmě ve spolupráci s romskými organizacemi," řekl.

Český velvyslanec při OSN Martin Palouš souhlasí s tím, že by Romové měli být na mezinárodní scéně viditelnější. "Pokud tomu navrhovaný úřad prospěje, není důvod se jeho zřízení bránit," řekl ČTK. Otázkou podle něho je, zda je romský problém jedinečný a zda nejsou ve světě i jiné skupiny, které by si podobnou pozornost zasloužily. "Zda to není otázka pro instituce na ochranu lidských práv," poznamenal.

Přečteno: 1024x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo