Během pražské návštěvy mluvil dalajlama o odkazu Václava Havla i významu Evropské unie
Jednadvacáté století musí být podle tibetského duchovního vůdce dalajlamy stoletím soucitu a dialogu, který je třeba navazovat se všemi včetně těch, kdo bojují a zabíjejí druhé lidi. Věří, že změna ve vnímání a prožívání světa přijde s příští generací, která bude víc než dočasné uspokojení akcentovat vnitřní hodnoty člověka a respekt jednoho k druhému. Uvedl to dnes v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.
Nejznámější exulant světa také řekl, že mu nevadí, pokud ho dnes západní lídři odmítají přijmout kvůli obavám o obchod s Čínou. “To pro mě není důležité, důležité je setkat se s lidmi, s veřejností. Vlády se čas od času mění, jejich politiky také, ale národy jsou stále tvořeny lidmi,” řekl. “Svět patří sedmi miliardám lidí, každá země patří lidem, ne lídrům, ne králům a královnám, ani spirituálním lídrům. (…) Sen o tom, aby svět byl více soucitný a mírový, záleží na lidech, to nemůžou udělat vlády,” řekl.
Dalajlama přijel do Prahy na konferenci Forum 2000, zčásti věnované také odkazu Václava Havla, ze Slovenska, kde se setkal s prezidentem Andrejem Kiskou. Z české politické reprezentace se s tibetským duchovním setkali ministři Herman a Bělobrádek. “Je pro nás velkou ctí setkat se osobně s vámi a jednat o spirituálních hodnotách, které reprezentujete,” přivítal dalajlamu ministr kultury. U dlouhého stolu v Kulečníkovém sále Nostického paláce zasedli také místopředseda lidovců a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalá europoslankyně Zuzana Roithová a senátor Petr Šilar (oba KDU-ČSL).
Během prvního dne návštěvy, který byl zasvěcen právě památce prvního polistopadového prezidenta dalajlama zmínil, že Havlovy ideje nezmizely s jeho fyzickým odchodem. Jeho senzitivní a z vřelého srdce pocházející ideje přetrvají staletí, míní. “Nyní máme my odpovědnost udržovat a předávat jeho hluboké hodnoty, jsem o tom přesvědčen a také o tom, že Češi svého někdejšího lídra stále milují… Nikoli jen jeho jméno, ale jeho idea, jeho koncept musí dál žít,” řekl. Idea soucítění se všemi bytostmi a snaha o řešení konfliktů nenásilnou cestou, jíž tibetský duchovní vůdce jako představitel jedné z větví buddhismu prosazuje, mu přinesla letos na jaře kritiku. Zmínil tehdy, že dialog jako jedinou cestu je možné uplatňovat i v případě takzvaného Islámského státu, tedy organizace, která tyranizuje, mučí a zabíjí ty, jež považuje za své nepřátele.
“Nemůžeme myslet na naše příští životy, zda se ocitneme v nebi či pekle. Tohle je náš domov, tento svět, jsme lidské bytosti,” řekl. “Když jste velmi naštvaní a někoho zabijete, dojdete jistého uspokojení, ale bez toho naštvání, s klidnou myslí, zjistíte, že to je špatná cesta, špatná metoda, krátkozraká,” soudí muž, který je v západních zemích symbolem obrany lidských práv i jejich nedělitelnosti kdekoli na světě. Kontroverzi před časem vyvolala také dalajlamova slova o tom, že omezení počtu uprchlíků přicházejících do Německa je legitimní, neboť se nemůže stát arabskou zemí. Je to báječné, je třeba je přijmout a zabránit humanitární katastrofě, zachránit jim životy, uvedl dnes.
Západní vlády by ale zejména dětem měly umožnit vzdělání, včetně výuky evropských jazyků, aby až se vrátí do svých vlastí, mohly pomoci je znovu vybudovat. “Mám sen o tom, že podobně jako Evropská unie bude moci jednou vzniknout Africká unie, Latinskoamerická unie, Asijská unie a pak unie všech sedmi miliard lidí,” uvedl ke svým úvahám o lidstvu, v jehož lepší budoucnost věří.
Dalajlama je obdivovatelem smyslu Evropské unie, před měsícem popáté vystoupil v Evropském parlamentu. Jak dnes řekl jeho spolupracovník, při pohledu na Havlovu tamní bustu ji pozdravil jako svého přítele a přehodil jí kolem krku bílou šálu, v buddhismu symbol přátelství.
“Když jsem zmínil, že 21. století musí být stoletím soucitu, dialogu, neměl jsem na mysli teď hned, příští týden, příští rok nebo v současné dekádě. To je těžké. Ale nemůžeme říkat: to je nemožné. Musíme rozvíjet optimismus, vize, musíme se o to pokoušet,” řekl dnes. Musíme se snažit a klást důraz na vzdělání, uvedl. To podle něj musí být nezávislé na náboženství, musí vycházet ze společného vnímání, společných zkušeností a vyzdvihovat vnitřní hodnoty člověka. “Po dvou dekádách, v roce 2030, 2035, vyroste nová generace, vzdělaná více holisticky,” věří.
