Víc než čtyři desítky uprchlíků z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku údajně zahájily hladovku. Tvrdí, že jsou v zařízení vězněni, a obávají se deportace do zemí svého původu. ČTK to řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. K protestu se měli připojit Iráčané a jeden Somálec. V drahonickém zařízení pro uprchlíky bylo dnes obsazeno podle statistik ministerstva vnitra 144 míst.
V prohlášení podepsaném iniciálami dvou uprchlíků, které Vymětal poskytl ČTK, běženci uvedli, že utíkají z rozvrácených a zničených zemí. Podle Vymětala se k hladovce připojilo 44 lidí. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho. "Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," píšou uprchlíci z Drahonic.
Strach uprchlíků pramení podle Vymětala z toho, že někteří z nich dostali rozhodnutí o deportaci a obávají se návratu do země původu. Většinou jde o Iráčany. "Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde," píšou v prohlášení uprchlíci. Vymětal a zástupci iniciativ jsou s uprchlíky v dlouhodobém kontaktu už z doby, kdy byli v zařízení v Bělé – Jezové. "Jeden z nich se ze strachu vážně zranil, pořezal si ruce. Mají strach se vrátit. Tvrdí, že raději zemřou," řekl ČTK Vymětal, který dneškem zahájil i řetězovou hladovku.
Tisková mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková potvrdila, že uprchlíci zahájili hladovku z obav, že je Česká republika deportuje do země, odkud přišli. Podle ní dnes na snídani nepřišlo 40 lidí, počat zadržovaných, kteří zahájili systematickou hladovku však zatím jasný není.
Kapacita detenčního zařízení v Drahonicích, které vzniklo z areálu bývalé věznice, je 240 lidí, určené je výhradně pro muže. V sobotu Drahonice navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a uvedl, že je s podmínkami běženců v zařízení spokojen.
Podmínky, ve kterých jsou v ČR ubytováni uprchlíci, kritizují některé nevládní organizace. ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Ke kritice se dříve připojil také vládní výbor pro práva cizinců. Za oprávněné ale považují některé výtky i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a europoslanec za ANO Pavel Telička. Dienstbier tvrdí, že vybírat od uprchlíků poplatky za ubytování a stravu právní řád nedovoluje.
Zařízení pro zajištění cizinců fungují také v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Další rezervní areál vzniká v Balkové v Plzeňském kraji. Od Drahonic je Balková vzdálena jen několik kilometrů.
Prohlášení protestujících uprchlíků
„Utekli jsme z rozvrácené a zničené země. Na útěku před smrtí a válkou v našich zemích jsme překonali cestou z Turecka do Řecka největší nebezpečí.
Utekli jsme do Evropy – země svobody. To, s čím jsme se setkali v České republice je opakem naší představy o Evropě. Naší cestou po Evropě nás policie v některých zemích doprovázela, v některých nás přepravovala autobusy. V Čechách nás zadrželi, s policejními psy nás prohlíželi a uvěznili.
Náš protest hladověním je proti našemu věznění. Nemáme problém s policejní kontrolou, ale už nechceme být vězněni.
Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme.
Prcháme před válkou, vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra. Nemáme již sílu vydržet toto vězení. Je to náš čas, který zde ztrácíme.
Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde.“
