RomaReact: Volby do Evropského parlamentu se blíží: Uspějí romští kandidáti?

Kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu a stát se následně jeho členem
není pro Romy ničím novým. Prvním Romem, který se kdy členem
Evropského parlamentu stal, byl Juan de Dios Ramírez Heredia, a jeho
následovníky potom také Lívia Járóka nebo Viktória Mohácsi. S tím, jak se blíží
další volby do Evropského parlamentu, které mají proběhnout v roce 2014,
objevuje se čím dál tím více zpráv o zvyšujícím se počtu kandidátů hlásících se k romského
původu.

„Je čas zastavit diskriminaci Romů, je čas na politickou spoluúčast Romů na
evropské úrovni,“ říká Stefan Rostas, prezident Evropské agentury pro Romy
(AER), který oznámil, že Romové v příštích volbách do Evropského parlamentu
představí osm kandidátů. AER postaví kandidáty z Francie, Belgie, Německa a
Rumunska, které má z evropských zemí největší populaci Romů.

Dorin Cioaba (z Rumunska) v prosinci prohlásil, že se chystá založit romskou
politickou stranu a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Neplánuje
však kandidovat v Rumunsku, které je jeho rodnou zemí, ale „v některé jiné zemi
Evropy, kde jsou Romové více jednotní“.

Volby do Evropského parlamanetu se budou konat ve všech členských zemích
Evropské unie ve dnech 22. – 25. května 2014, jak o tom jednohlasně rozhodla Rada
evropské unie. Budou to osmé volby do Evropského parlamentu, které proběhnou na
celoevropské úrovni, od prvních přímých voleb v roce 1979. Oficiální předvolební
období pro letošní evropské volby začalo již v září minulého roku, kdy o volbách Evropský parlament začal šířit informační kampaň. Od počátku
ledna již většina stran dává dohromady své seznamy kandidátů, tým pro volební
kampaň, strategii pro evropské volby i národní politické cíle. Řádná volební
kampaň začne v únoru a celý cyklus voleb uzavře první plenární schůze nově
zvolených členů EP.

Letošní volby budou prvními, na které se vztahuje rozdělení křesel předurčené
programem Lisabonské smlouvy. Článek č. 14 této smlouvy ustanovuje, že „Evropský
parlament se bude skládat ze zástupců občanů Unie. Celkovým počtem nepřesáhnou
750 členů plus předseda. Zástupci občanů budou poměrně zastoupeni s minimem
šesti členů pro každý členský stát. Žádnému z členských států nebude přiděleno
více než devadesát šest křesel.“

Přidělování křesel každému z členských států vychází z principu poměrného
zastoupení, takže zatímco se bere v potaz velikost populace každé země, malé
státy si volí více členů do EP než odpovídá jejich populaci. Protože se na
základě jednání o smlouvě počet volených členů do EP každou zemí zvýšil,
neexistuje žádný přesný vzorec pro rozdělení křesel mezi jednotlivé evropské
země. Každý členský stát má jiná pravidla, která určují, kdo může do Evropského
parlamentu volit nebo kandidovat.

Jedním z podstatných témat pro volby do EP je boj politiků o
hlasy Romů. Například rumunská členka EP Elena Basescu vkládá do
hlasů romských obyvatel velkou naději. Tento rok se zúčastnila Mezinárodního
kongresu Romů a prohlásila, že na pořad evropského jednání prosadí politiku
vztahující se k podpoře romského obyvatelstva a řešení jejich problémů. S dalším
zajímavým pokusem, jak „si koupit“ hlasy Romů, přichází rumunský člen EP Vadim
Tudor, který je lídrem strany, již mnoho lidí nazývá „extremistickou“. Vadim sám
prohlásil, že podporuje „cikánské záležitosti“ a pokusí se najít řešení pro
zlepšení pracovních pozic Romů.

Každý občan EU, který má v některé z jejích zemí hlášený pobyt, ačkoli není
místní národnosti, má právo volit a kandidovat ve volbách do Evropského
parlamentu v zemi, v níž hlášený pobyt má, a to za stejných podmínek jako ti,
kdo k dané zemi přináleží svou státní příslušností – toto právo je zakotveno v
Článku 39 Listiny základních práv Evropské unie. Právo volit je navíc zahrnuto
také v Článcích 20(1) a 22(1) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Takto je tedy možné, aby některé osoby měli možnost volit ve více než jedné z
členských zemí EU. Například rumunský Rom, který studuje na universitě v
Nizozemí a mimo akademický rok má domov ve Velké Británii, má možnost ve volbách
do EP volit v Rumunsku, Nizozemí anebo Velké Británii. Ačkoli tento rumunský
občan splňuje v tomto scénáři podmínky pro to, aby mohl volit ve třech členských
zemích EU, smí vhodit pouze jeden hlas v jedné z členských zemí.

Doufáme, že v příštích volbách do Evropského parlamentu se na volebních kandidátkách objeví nezávislí kandidáti z řad Romů nebo představitelé romských
politických stran či nevládních organizací anebo alespoň kandidáti, kteří budou
zastupovat zájmy romských občanů v rámci příští evropské legislativy.
Důležitější ale je, že romští obyvatelé mají právo volit, a také to, aby
prokázali svou zodpovědnost a volili ty, o kterých jsou přesvědčeni, že budou
jejich zájmy reprezentovat co nejlépe.

Publikováno na RomaReact.org