Pravomoci veřejného ochránce práv by se měly podle sněmovního petičního výboru rozšířit o možnost podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci a navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů. Výbor vládní novelu podpořil o jediný hlas. Chce do ní navíc vložit působnost ombudsmana ohledně diskriminace zdravotně postižených lidí.
Poslankyně TOP 09 a Starostů Markéta Adamová s návrhy na vypuštění pravomocí podávat ústavní žaloby a antidiskriminační žaloby ve výboru neuspěla. Ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) s jejími požadavky nesouhlasil. "Likvidují podstatné části vládního návrhu zákona," řekl.
Ministrův návrh na působnost veřejného ochránce práv v diskriminaci lidí se zdravotním postižením formálně prosadila předsedkyně výboru Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM). Podpořili ji všichni přítomní členové. Stejně dopadl návrh na změnu účinnosti normy, která měla původně být od července. Podle výboru má být účinná od prvního měsíce potom, co by vyšla ve sbírce zákonů.
Někteří poslanci poukazují na to, že ombudsman by se dostal u stížností Ústavnímu soudu prakticky naroveň prezidentovi. Dienstbier opět navrhl, aby měl veřejný ochránce práv povinnost předem projednat takovou žalobu s petičním výborem. "Byla by to další pojistka před neuváženým podáním, které ale neočekávám," uvedl ministr. Je pravděpodobné, že takový návrh ještě bude podán a poslanci o něm budou při závěrečném schvalování normy hlasovat.
Podání Ústavnímu soudu může dát taky 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.
