Většina lidí vnímá dění na Šluknovsku jako problém celé společnosti

Současné problémy Šluknovska považuje devět z deseti lidí za závažný problém
této oblasti, čtyři pětiny vyhrocenou situaci mezi většinovou společností a
romskou menšinou hodnotí také jako vážný problém celé české společnosti. Vyplývá
to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Necelá
třetina lidí nepokoje na severu Čech vnímá i jako osobní problém. Dotázaní
pozitivně hodnotili činnost policie, obcí a starostů, naopak záporně jednání
kraje, vlády, krajní pravice či sociálně vyloučených obyvatel.

Ve městech Šluknovského výběžku se od srpna konala řada demonstrací, které
reagovaly na problémy v soužití s romskou menšinou. V oblasti se zvýšila
kriminalita, místní se přestali cítit bezpečně a spojili tuto situaci s
příchodem nových Romů do regionu. Nepokojů ke svému zviditelnění využívají i
extremistická hnutí. Policie na konci srpna posílila svůj sbor v této oblasti o
50 členů pořádkových jednotek. Ministr vnitra Jan Kubice v úterý při návštěvě
Šluknovska ohlásil, že je za půl roku až rok vystřídají policisté nové pořádkové
jednotky, která vznikla 1. listopadu.

Celkem 91 % účastníků průzkumu situaci na Šluknovsku hodnotilo jako vážný
problém pro celou oblast, dvě třetiny označily problém za velmi vážný. Jako
problém celé české společnosti současný stav vnímá 83 % lidí.

Za osobní problém označila dění v regionu třetina dotázaných, častěji to byli
obyvatelé Libereckého, Ústeckého a Karlovarského kraje. Naopak pro pětinu lidí
nepokoje na Šluknovsku žádný osobní problém nepředstavují.

Z úřadů a institucí zapojených do dění v této oblasti účastníci průzkumu
pozitivně hodnotili zejména činnost policie, kterou ocenila polovina dotázaných,
s prací obcí a starostů bylo spokojeno 43 % lidí. Naopak polovina lidí uvedla,
že je nespokojena s činností krajů a krajských představitelů, dvě třetiny pak
vyjádřily nespokojenost s působením vlády.

Aktivity místních většinových obyvatel hodnotí kladně 58 % dotázaných, oproti
tomu 74 % vnímá negativně působení místních sociálně vyloučených obyvatel.
Nespokojenost s aktivitami krajně pravicových organizací vyjádřilo 48 %, více
než třetina však u této otázky uvedla, že to nedokáže posoudit.

Záporné hodnocení převládá také u činnosti zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Moniky Šimůnkové a Agentury pro sociální začleňování Romů, ale také zde je velký
podíl lidí, kteří přiznávají, že se k tomu neumějí vyjádřit. Téměř polovina
uvedla, že nedokáže posoudit působení neziskových organizací. Celkem 41 % je
nespokojeno s činností médií, 37 % ji naopak vnímá kladně.

Průzkumu, který se uskutečnil od 3. do 10. října, se zúčastnilo 1052 lidí.