VIDEO A FOTO: V Praze si lidé připomněli tragédii romského holokaustu. Osobnosti četly jména obětí
Praha 3 ve spolupráci s organizací Ara Art uspořádaly ve středu 2. srpna vzpomínkový večer na oběti romského holokaustu. Již tradiční akce se konala pod názvem „Leperiben – My nezapomínáme“ a probíhala pod širým nebem na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad.
Program vzpomínkového večera zahrnoval scénické vyprávění příběhů pamětníků, živou hudbu a čtení jmen obětí romského holokaustu.
“Romové jsou naši sousedé, spolupracovníci, spolužáci. Často se potýkají s předsudky, nerovným přístupem ke vzdělání či bydlení, aniž by to mělo větší společenský ohlas. Stejně tak víme jen málo o romské historii a kultuře, která je bohatá a inspirativní. Věřím, že vzájemné sbližování romské komunity s majoritou postupně odstraní či alespoň zmírní mnohá nepochopení. Akce jako Leperiben tomu mohou napomoci,“ přečetla vzkaz starosty Prahy 3 Michala Vronského a začátku akce Jarmila Balážová, která společně s Tomášem Bystrým vzpomínkový večer moderovala.
Moderátoři připomněli i nynější protiromské výroky některých politiků a ocenili naopak ty, které neprobodají populismu.
VIDEO
Úvod akce patřil scénickému vyprávění příběhů pamětníků, kterého se ujali Pavlína Matiová a Michal Žolták. O živý hudební doprovod se postarala kapela Josefa Šenkiho spolu se zpěvačkami Natálii Kuchárovou, Sárou Marcinovou, Petrou Gelbart, Marií Olahovou a pěveckým sborem Romano Balvaj.
Na závěr programu proběhlo čtení jmen obětí romského holokaustu, jehož se zúčastnili romské i neromské osobnosti veřejného života. Například vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková, senátorka Adéla Šípová, ústecký zastupitel a předseda Československé romské unie Karel Karika, romský aktivista Jozef Miker, ředitel organizace RomanoNet Michal Miko, ředitel organizace Ara Art David Tišer, umělkyně Věra Horváthová a další.
Památný den romského holokaustu si 2. srpna připomínají mnohé země. V tento den v roce 1944 v plynových komorách koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau bylo zavražděno 4 300 Romů a Sintů, mužů, žen a dětí.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
FOTOGALERIE
VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE
