VIDEO z dronu: Jak nyní vypadá nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku z ptačí perspektivy? Podívejte se na unikátní záběry ROMEA TV

Na záběrech jsou vidět i nedávno vysazené stromy, které budou součástí památníku. “Nově vysazený les bude symbolizovat ztracené romské komunity. Právě tento les je symbolicky nahradí, a jak bude dorůstat, věříme, že i v naší zemi se zlepší soužití majority s romskou menšinou, která byla opomenutá a jejíž genocida z doby druhé světové války byla zcela vytěsněna z dějin naší země,” řekla během slavnostního vysazování v listopadu ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Vybudována byla také cesta propojující místo nového památníku s původní Kulturní památkou Lety, kde je kamenný pomník Zdeňka Hůly při nouzovém pohřebišti, replika táborových baráků a pietní amfiteátr. V prosinci tam proběhlo za přítomnosti faráře Jozefa Gumenického požehnání nově postaveného kříže.

“Když žehnáme kříž, uvědomujeme si spíš, že je to znamení bolesti a utrpení, ale také naděje. Bolesti těch lidí, kteří zde prožívali těžké válečné časy, kteří zde přišli o život, kteří jsou zde na tomto místě pohřbeni, ale zároveň naděje, že z jejich utrpení a bolesti se rodí něco nového a krásného a že na ně nezapomínáme,” uvedl tehdy Gumenický.

VIDEO

Místo bývalého tzv. cikánského tábora a následně velkokapacitního vepřína již od srpna 2022 nabývá zcela jiných podob. Zásadní milník, výkup a demolice vepřína, byl pokořen a nyní intenzivně pokračuje budování Památníku, který bude mít jak vnitřní, tak venkovní expozici.

V táboře byly vězněny celé rodiny včetně malých dětí a starých lidí a pod dohledem ozbrojených dozorců zde museli snášet nehumánní životní podmínky. Podle posledních výsledků historického bádání prošlo letským táborem 1295 osob, z nichž nejméně 336 zde zahynulo. Převážná část obětí je pohřbena v provizorním pohřebišti v blízkosti tábora. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny.

Od 70. let 20 století zde fungoval velkokapacitní vepřín. Ten zabral prakticky celou plochu bývalého tábora a stál v blízkosti nouzového pohřebiště. Vepřín se postupem času stal symbolem pro přehlížení dějinných událostí, připomínkou absence respektu k lidem, kteří v táboře trpěli a zemřeli.

V květnu 1995 na místě předpokládaných hrobů odhalil tehdejší prezident Václav Havel pomník obětem tábora. 

Teprve v roce 2018, po dvaceti letech apelů ze stran jednotlivců i mezinárodních organizací český stát vepřín vykoupil. Správcem areálu se ve stejném roce stalo Muzeum romské kultury.

Výběr událostí spojených s budovaným romským památníkem v Letech (Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku otevře 3. února 2024):

13. května 1995 – Prezident Václav Havel odhalil v Letech na Písecku na místě bývalého vězeňského hřbitova pomník romským obětem druhé světové války. Pomník byl vybudován nedaleko areálu vepřína v místech, kde byl za druhé světové války internační a koncentrační tábor pro Romy.

12. května 1997 – Ministři Jan Ruml a Pavel Bratinka oznámili při pietní akci k uctění památky romských obětí holokaustu, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patřil, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za “přiměřenou náhradu”.

– Od té doby se problém odsouval: k jeho řešení se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.

28. dubna 2005 – Evropský parlament schválil rezoluci odsuzující diskriminaci Romů. Text vyzval instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Od Česka zvlášť žádal zrušení vepřína v Letech.

14. května 2005 – Pozornost vyvolal tehdejší prezident Václav Klaus, který v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že tábor nebyl “koncentrační tábor v tom slova smyslu”, s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale “pro ty, kteří odmítli pracovat”. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i některých politiků.

6. dubna 2007 – Tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína v Letech nebude mít vláda peníze. Podobně se vyjádřili premiéři Petr Nečas (ODS) v roce 2012 a Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2014, který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.

18. června 2010 – Veřejnosti se oficiálně zpřístupnilo pietní místo, vybudované poblíž bývalého romského tábora. Během čtyř měsíců tu vznikl přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun.

25. července 2013 – Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby uzavřela vepřín.

13. května 2016 – Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr nevzešel. Začátkem srpna téhož roku ale tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.

6. září 2016 – Kvůli svým slovům o táboře se stal terčem kritiky tehdejší ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval. Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.

7. listopadu 2016 – Vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků pod vepřínem v Letech, aby je stát mohl odkoupit.

13. července 2017 – Zástupci vlády a společnosti AGPI si předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje.

21. srpna 2017 – Vláda schválila odkup vepřína.

23. listopadu 2017 – Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech na jeho odkoupení za 450,8 milionu korun včetně daně. Kupní smlouvu v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

3. dubna 2018 – Firma AGPI předala vepřín zástupcům státu. Areál převzali zástupci Muzea romské kultury. V té době se hovořilo o jeho zbourání do konce roku, práce ale začaly později.

9. června 2020 – Vítězem soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík.

22. července 2022 – V Letech začala symbolicky demolice bývalého vepřína.

20. prosince 2022 – Skončilo bourání bývalého vepřína. Náklady na demolici vepřína odhadl stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyšlo jen na deset milionů.

31. ledna 2023 – Vítězem tendru na stavbu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stala firma Protom Strakonice, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu Kč. Vznikne návštěvnické centrum, další peníze bude stát expozice, náklady na tu vnitřní budou 10,5 milionu. Vnitřní expozici pokryjí peníze z norských fondů, na venkovní přislíbilo německé velvyslanectví 2,6 milionu korun.

13. listopadu 2023 – Zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará, oznámili, že Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku otevře 3. února 2024. Politici i další lidé na místě symbolicky zasadili stromy. Většinu sazenic darovalo Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenbergů.

12. prosince 2023 – Za přítomnosti faráře Jozefa Gumenického bylo požehnáno nově postaveného kříže na Kulturní památce Lety.