V diskuzích na stránkách zpravodajského serveru Romea (www.romea.cz)
se při různých příležitostech debaty mezi romskými a proromskými aktivisty často
vrací k tématu legitimity – kdo vlastně může a má „vystupovat za Romy“ nebo
„reprezentovat Romy“? Šéfredaktor Romano hangos Pavel Pečínka proto oslovil
okruh přispěvatelů s otázkami, které můžeme shrnout do jedné základní
Kdo může vystupovat „za Romy?“ Server Romea.cz
postupně přinese odpovědi vybraných autorů. Jako první přinášíme odpověď
Alice Herákové.
Když hledáme odpověď na otázku,
kdo jsou reprezentanti Romů, podívejme
se pro příklad jinam – nemusíme
moc daleko. Kdo jsou reprezentanti
České republiky vůči zahraničí?
A sdílejí stejné názory? Je to premiér
Petr Nečas a prezident Václav
Klaus s otevřeně protievropským postojem?
Nebo je to ministr zahraničí
Karel Schwarzenberg s opačným
názorem? Nebo jsou to čeští poslanci
v evropském parlamentu zastupující
různé strany a tudíž různé přístupy
a názory? Ano. Jsou to oni všichni.
A chtít po nich názorovou jednotnost
je idea téměř totalitní.
Jako druhou si musíme položit
otázku, zda hledáme reprezentanty
vůči majoritě nebo vůči sobě navzájem.
Pro majoritu jsme totiž reprezentanti
všichni. Každý, kdo
mluví v médiích, ať už je to host
v Událostech, komentářích, respondent
ankety na ulici nebo obžalovaný
z trestného činu.
Stálo by za pokus touto optikou
vnímat naši současnou „diskuzi.“
Tedy – kdo je reprezentant Romů
a kdo ne, kdo může mluvit za všechny
Romy a kdo jim naopak svými
výstupy škodí?
Z tohoto pohledu si totiž velmi
škodíme sami. Tím, že se snažíme
potírat názorovou pluralitu. Tím, že
toho, kdo náš názor nesdílí, napadáme
(viz diskuse na serveru Romea.cz) a urážíme.
To je ve skutečnosti náš největší
problém. Ne neschopnost najít konsensus,
ale kultivovaně a promyšleně
ho hledat a být schopni diskuze.
V tomto kontextu bývají skloňována
jména Patrika Bangy či Radka
Horvátha. Není nutné s jejich názory
souhlasit. Ale stejně tak není
nutné agresivně a vulgárně je napadat
jen proto, že vystupují jinak než
bychom si to představovali. Odlišné
názory plodí diskuzi. Diskuze
plodí schopnost naslouchat druhému
a tříbit si vlastní názor. Diskuze
plodí občanskou společnost.
Velmi úzce s tím souvisí otázka,
zda by měly být podle tradice vždy
respektovány názory starších. Tradice
jsou potřebné, ale i mezi Romy
jako v každé jiné společnosti existují
konzervativci a liberálové. Proto
– ano, mějme respekt k autoritám.
Ale ne slepou poslušnost. Ne
strach.
Vždyť schopnost kritického myšlení
a vůle ji projevit stojí v základu
demokracie, evropské demokracie.
Té stejné evropské kultury,
k jejímuž odkazu se jako romský
národ hrdě hlásíme.
Publikováno se souhlasem autorky,
vyšlo v RH číslo 17
