Ciprian Necula pro Al Jazeera: Proč Evropa potřebuje Romy jako hnací sílu své ekonomiky?

Je stárnutí evropské populace tikající časovanou bombou? Kvůli nízké porodnosti a stárnutí pracovní síly čelí kontinent demografické krizi, která by mohla mít dopad na jeho hospodářskou konkurenceschopnost a veřejné finance.

Počet lidí v produktivním věku, tedy ve věku 20 až 64 let, dosáhl v Evropě svého maxima v roce 2010. V roce 2035 bude v Evropě přibližně o 50 milionů lidí v produktivním věku méně než v roce 2010. Z demografického hlediska se tak Evropa stane nejstarším kontinentem planety.

Evropská unie právě vyhlásila rok 2023 Evropským rokem dovedností (EYS), aby tak dodala nový impuls k dosažení sociálních cílů EU do roku 2030, jimiž jsou každoroční podíl alespoň 60 % dospělých na odborné přípravě a alespoň 78 % na zaměstnanosti. Může toho však EU skutečně dosáhnout, aniž by využila potenciál největší menšiny na kontinentu?

Ve 27 zemích EU žije přibližně 6 milionů Romů a další miliony žijí v kandidátských zemích EU. Na rozdíl od stárnoucí populace v regionu je demografický potenciál Romů obrovský a v mnoha případech je připraven zaplnit prázdná místa.

Například v Severní Makedonii je podíl Romů mladších 30 let téměř dvojnásobný ve srovnání s většinovou populací. V Rumunsku je 59,9 % Romů mladších 30 let, zatímco u většinové populace je to jen 32,8 %.

Evropští politici musí v rámci svých záměrů v oblasti EYS využít potenciál těchto často velmi schopných, více jazyky mluvících a podnikavých občanů. To by přineslo společnosti řadu výhod a nabídlo ekonomické záchranné lano menšině v Evropě, která žije pod hranicí chudoby. Zabránilo by to také zvýšené poptávce po pracovní síle migrantů z jiných částí světa.

Podle rozsáhlé studie Světové banky zveřejněné v roce 2019 zvyšuje vyčleňování romských komunit náklady státní pokladny. Začlenění Romů není jen morálním imperativem, ale díky demografickému stárnutí v Evropě také chytrým ekonomickým řešením. Přínosy začleňování Romů jsou nemalé a obsahují zvýšení produktivity spojené s vyšší mírou zaměstnanosti a výdělků za vykonanou práci a také fiskální přínosy díky vyšším daňovým příjmům a nižším výdajům na sociální dávky.

Studie také ukázala, že “u Romů s dokončeným středoškolským vzděláním jsou průměrné výdělky mnohem vyšší než u Romů s dokončeným základním vzděláním: o 83 % vyšší v Bulharsku, o 110 % vyšší v České republice, o 144 % vyšší v Rumunsku a o 52 % vyšší v Srbsku.”

K využití potenciálu této skupiny v oblasti zaměstnanosti budou muset vedoucí představitelé EU překonat řadu domácích problémů.

Nejprve budou muset vyřešit předsudky a zabránit politickým stranám v předvolebních kampaních používat populistickou a protiromskou rétoriku. Demokracie je přece o rovných právech. Pro velkou část z asi šesti milionů Romů v EU však tato práva nejsou plně zajištěna. Romové v Evropě stále čelí urážkám a nadávkám na ulicích, v médiích i v politickém diskurzu.

Za druhé, členské státy budou muset investovat do vzdělání a zaměstnanosti romské komunity, což by pomohlo snížit nezaměstnanost a chudobu v těchto komunitách, a zajistit tolik potřebné dovednosti a schopnosti na místním i vnitrostátním trhu práce.

Za třetí, k financování programů potřebujeme přístup založený na principu “zdola nahoru”. Jedním z důvodů neúspěchu některých programů fondů EU je uplatňování přístupu shora dolů, který nebere v úvahu realitu a hlasy Romů na nejnižší úrovni a je spojen s velkou administrativní zátěží. Stále chybí reálné a systémové konzultace a zapojení zástupců Romů při plánování, provádění a monitorování integračních opatření. Účast se omezuje na formální veřejné konzultace v poslední fázi. Mnohé z nedostatků, které zjistil Evropský účetní dvůr ve své zvláštní auditní zprávě za rok 2016, jsou stále aktuální.

Kromě toho musí politici podporovat iniciativy v oblasti odborné přípravy, aby Romové nezůstávali na špatně placených pracovních místech, kde jsou vystaveni vykořisťování.

Romský vzdělávací fond (REF) pomohl více než šesti tisícům lidí získat práci v různých odvětvích od stavebnictví, truhlářství až po pečovatelství, kadeřnictví, programování a práci na finančním úřadě. REF se o to zasloužil tím, že jim poskytl kvalifikaci a dovednosti v profesích, které vyplňují mezeru na trhu práce. Velký význam měly měkké dovednosti, jako je psaní životopisů, pomoc s přípravou na pracovní pohovor, orientace v procesu podávání žádostí o zaměstnání a zlepšení počítačové gramotnosti. Úspěch tohoto pětiletého programu ukazuje, že se správnou podporou mohou Romové překonat společenské a ekonomické překážky v přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Bez podpory se jejich cílem stává přežití, a ne nutně rozvoj.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý měsíc v projevu během Romského týdne 2023 uvedla, že Romové v EU mají stále problémy při hledání zaměstnání a bydlení. Má pravdu. To se musí změnit. Podle zprávy Agentury pro základní práva z roku 2022 se míra chudoby Romů od roku 2016 nezměnila. Čtyři z pěti Romů jsou ohroženi chudobou. Pouze dva z pěti Romů ve věku 20 až 64 let mají placenou práci, včetně částečných úvazků, ad hoc zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo příležitostné práce. Zaměstnání je mnohem vzácnější u mladých Romů a žen. Ačkoli v oblasti bydlení došlo oproti roku 2016 k určitému zlepšení, polovina evropských Romů stále žije ve stavu bytové nouze – ve vlhkých a tmavých obydlích nebo v obydlích bez řádného hygienického zázemí. Každá pátá romská domácnost nemá ve svém obydlí přístup k pitné vodě z veřejného vodovodu.

Proto je iniciativa Evropský rok dovedností, která byla zahájena při příležitosti Dne Evropy 9. května, skvělou příležitostí pro vlády členských států, aby do svých programů zahrnuly opatření pro vzdělávání a odbornou přípravu Romů – například rozšíření předškolního vzdělávání romských dětí, poskytování stipendií a mentorské podpory, nabídku programů pro doučování nebo iniciativ pro návrat do školy (protože 70 % romské mládeže předčasně ukončuje školní docházku) a zařazení romské historie a literatury do učebních osnov. To vše pomůže motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnávali Romy, a budovali tak spravedlivou a inkluzivní společnost a zmírňovali vyloučení Romů na trhu práce. Evropa musí čelit demografické časované bombě, která se blíží, a zároveň si udržet pozici globálního hlasu hájícího hodnoty demokracie. Začlenění romských komunit pomůže EU rozvíjet svou ekonomiku a být zastáncem lidských práv.