Jarmila Balážová: Karel Schwarzenberg podporoval řadu témat spojených s Romy

AUDIOVERZE ČLÁNKU

Šlo o oběti holocaustu, koncentrační tábor v Letech u Písku, odškodnění obětí nucených sterilizací, kritiku rasismu ve vztahu k této menšině atd. Sluší se, aby tyto aktivity, které nepřinášejí právě největší popularitu, ba naopak, nezapadly.

Berte je jako poslední poděkování jedné z mála politicky činných osob, které to systematicky řadu let, v podstatě od osmdesátých let minulého století v souvislosti s jeho podporou českému disentu, dělaly.

Ačkoliv jsem se s Karlem Schwarzenbergem jako novinářka několikrát pracovně setkala, nikdy jsem se nedostala k tomu zeptat se, co ho k tomu přivedlo. Možná životní postoj k obhajobě lidských práv, možná to, že se potkával a přátelil s lidmi jako byli Václav Havel, Anna Šabatová, Petr Uhl, Karel Holomek, Emil Ščuka, Kateřina Jacques, Čeněk Růžička, oba Jiří Dienstbierové a celá řada dalších, kteří tuto tematiku znali, byla jim blízká, někteří ji popsali i v dokumentu Charty a jiní později ve svých profesích. A samozřejmě ji při přátelských debatách a později i pracovních setkáních popisovali i jemu.

Karla Schwarzenberga  jsem v dobách jeho dobré zdravotní kondice znala jako pečlivého posluchače, schopného pomoci a vzít na sebe i riziko spojené s tím, že téma veřejně vytáhnete a kritizujete nějaký postoj i ve směru dluhu České republiky. Sám Karel Schwarzenberg potom dlouhodobě upozorňoval i na latentní rasismus v české společnosti. Opakoval, jak je nutné konečně se vypořádat i s odškodněním nezákonně sterilizovaných žen. Opravdu mnoho let, což dokladují i fotografie, se účastnil pietních aktů v Letech u Písku na pozvání Čeňka Růžičky, později zase osobní účastí zaštítil jednu z debat organizace ROMEA a Muzea romské kultury k podobě romského památníku v Letech u Písku. Mimochodem i proto se při dnešní (13. 11. 2023) symbolické výsadbě stromků na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy a Sinty památka Karla Schwarzenberga uctila minutou ticha. Stojí za připomenutí, že tyto stromky k výsadbě darovalo právě Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenberga.

Pro ilustraci připomenu Schwarzenbergova slova pro zpravodajský server Romea.cz stará několik let, která vysvětlují, proč se účastnil jedné ze zmíněných besed k podobě památníku v Letech: “Existuje tu celá řada předsudků vůči Romům a považuji za nutné to změnit. Likvidace vepřína a tvorba památníku je příležitostí smýšlení lidí ovlivnit.” Schwarzenberg se dále vyjádřil, že by Muzeum romské kultury nemělo komunikovat jen s obyvateli Let u Písku, ale i v okolních obcích.

Nebylo to ale, jak výše píši, jediné téma, k němuž se aktivně vyjadřoval. A nejezdil jen do Let u Písku. Vzpomínám si na akci, kterou jsem shodou okolností moderovala.  5. dubna 2013 ji připravila u příležitosti nadcházejícího Mezinárodního dne Romů v Lichtenštejnském paláci v Praze tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Její pozvání tehdy coby ministr zahraničních věci přijal právě Karel Schwarzenberg. Podpořil slova Šimůnkové, která připomněla represivní kroky minulých režimů, která negativně ovlivňovala a stále ovlivňuje společenské postavení a svébytnost romského národa, ale především historické události významné v procesu jeho národnostní emancipace.

Málokdo ví, že podporoval jednu romskou školu. I to, že se v roce 2009 společně s Romy účastnil řetězové demonstrace v Karlíně po žhářském útoku čtyř neonacistů na dům romské rodiny ve Vítkově.

Bylo toho zkrátka víc, co je slušné připomenout, poděkovat, soucítit s rodinou a Karlu Schwarzenbergovi popřát mi del o Del leske loki phuv!