Linda Sokačová: Extempóre v Karviné
Když jsem viděla post Městské policie Karviná, tak jsem nepochybovala téměř ani minutu, že je tady něco špatně. Oprávněné kontroly a šetření v sociální nebo bytové oblasti není nutné a ani rozumné chodit dělat v přítomnosti politické reprezentace a fotografů. Výsledky, v tomto případě tedy spíš nevýsledky, pak postovat na sociální sítě městské policie, která byla všemu přítomná.
Je naprosto legitimní, pokud se objeví sociální problém, že ho příslušné orgány jako sociální odbor města, neziskové organizace a další začnou a budou řešit. Může to dokonce být taková situace, že bude potřeba přítomnost policie, která bude zajišťovat větší bezpečí všech přítomných. Cílem dobré sociální, komunitní a nakonec i policejní práce nemá být primárně PR primátora nebo městské policie a posilování pnutí ve společnosti.
Dobrá sociální práce a sociálně-právní ochrana dětí se dělá diskrétně a jejím cílem je pomoct situaci řešit a aktivizovat lidi, kteří sociálním problém čelí. V případě Karviné jde spíš o represi a ukázku moci a zalíbení se majoritní společnosti. To nakonec dokládá samotný zveřejněný post, který jako největší přečiny stanoví to, že jsou lidé v 10 dopoledne doma (už samozřejmě nevíme proč) a neposlání dětí do školy (i když důvodů mohou být stovky). Nechybí ani zmínka o hezky uklizených bytech. Post zakončuje odkaz na to, jak vypadají některé části Ústeckého kraje, čemuž se Karviná přeci nechce přiblížit. To naznačuje celkový antiromský podtext celého postu.
Problematická je i přítomnost samotného primátora na místě. Nejde o standardní věc a úkol politika. Možná že v Karviné chodí primátor dělat i kontroly kvality vody na koupaliště, ale mezi sociální prací a podporou a politickými zájmy by měla být ostrá hranice, která se nepřekračuje. Že nejde o zacílené řešení konkrétních problémů ukazuje i plošnost celé akce a návštěvy bytů bez ohledu na to, zda se někdo „provinil“, nebo ne.
Za problémové považuji zveřejňování místa kontrol, které nebude pro Karvinské jistě složité identifikovat. Pokud by totiž na místě k nějakým závažným problémům skutečně docházelo, ti nejzranitelnější by měli být chráněni. To znamená i dodržování ochrany osobních údajů podle všech příslušných zákonů. Část veřejnosti reagovala, že jde o ochranu dětí – pokud tomu tak ale skutečně je, tak by měly příslušné orgány velmi striktně dodržovat legislativu a děti dále neohrožovat a nestigmatizovat.
Dobrá sociální práce a sociálně-právní ochrana dětí je spíš o mravenčí práci, o důvěře mezi těmi, co sociální práci dělají, a těmi, kterým je poskytována. Je o hledání řešení a zkompetentňování, podpoře a respektu. Fotografie a nevhodné posty na sítích tohle všechno narušují a prohlubují příkopy.
Bohužel v Karviné nejde o první podobný případ v Česku. Něco podobného v bleděmodrém se stalo i v Litvínově, kde kontroly byly doprovázeny a natáčeny místní televizí. A všichni se divili, že lidi, kteří otevřeli a uviděli kameru, byli naštvaní a chovali se „neslušně“.
To, že v postu městské policie a nakonec i v celé kontrolní „akci“ je implicitně přítomen antiromský podtext a text posiluje a povzbuzuje rasistické nálady, dokazují i komentáře veřejnosti na sítích. Akcí se navíc inspiruje i Tomáš Vandas, který vedl rasistickou a neonacismem inspirovanou politickou stranu Dělnická spravedlnost, kterou v roce 2010 rozpustil Nejvyšší správní soud.
