Nils Muižnieks: Státy musí přijmout rozhodná opatření k ukončení segregace Romů
Romské děti zažívají ve školských systémech většiny ze sedmačtyřiceti
členských států Rady Evropy segregaci i nevyhovující vzdělávání. Následky jsou
zničující, protože pro tyto děti je později v životě takřka nemožné uniknout
chudobě i společenské marginalizaci. To, že se neintegrují ale také znamená
velké a zbytečné výdaje navíc pro celou společnost.
Segregace má několik podob: Romské děti docházejí do zvláštních škol nebo do
speciálních škol pro děti s více vadami – a to na základě neobjektivních testů.
Jsou posílány do ryze romských škol, do škol, kde většinu žáků tvoří Romové,
anebo jsou umísťovány do romských tříd. Rovněž jsou často oddělovány od zbytku
třídy tím, že jim je zabraňováno užívat běžná dětská hřiště nebo jídelny. V
Maďarsku dokonce romské děti mizí ze tříd i fyzicky – pomocí tzv. systému
soukromé domácí výuky. Rovněž učitelé, kteří tyto segregované romské žáky
vyučují, od nich mají nižší očekávání, co se jejich učebních výsledků týče, a
proto jim rovnou nastavují nižší cíle, kterých mají dosáhnout.
Školy a třídy s majoritním zastoupením romských dětí můžeme najít napříč
celou Evropou, od Portugalska až po Rusko. Nejpalčivější je ale problém v zemích
střední a východní Evropy, konkrétně na Slovensku, v České republice a v Srbsku.
Romové si prý za to mohou sami
Mnoho "vysvětlení" se snaží naznačit, že romští rodiče si vzdělání necení.
Jenže právě tlak ne-romských rodičů na to, aby romské děti byly vyčleňovány z
většinových tříd, hraje v procesu segregace podstatnou roli. Například v září
čtyřicet dospělých údajně zabránilo padesátce romských dětí, aby vstoupily do
nového předškolních zařízení v městě Gornji Hrašćan v Chorvatsku. Místní policie
tomu byla přítomna, ale nezasáhla.
UNICEF argumentuje, že strategií pro řešení všech forem sociálního vyloučení
a diskriminace je inkluzívní vzdělávání. Zpráva, kterou připravila jedna britská
nevládní organizace, ukazuje, že inkluzívní vzdělávání nese pozitivní výsledky a
přezkoumává situaci romských žáků, jejichž rodiny emigrovaly do Spojeného
království. Hodně z nich docházelo předtím do speciálních škol v Česku a na
Slovensku. Hlavním závěrem je, že jejich učební úspěchy jsou v průměru shodné s
ostatními žáky a že se do výuky rychle začlenili, i když z počátku v Británii
čelili jazykové bariéře. Tyto kladné výsledky byly sice dosaženy za pomoci
zvláštní podpory ve třídě, ale vždy v rámci hlavního vzdělávacího proudu.
Diskriminace je finančně náročná
Souvztažnost mezi segregovanou výukou a vysokou nezaměstnaností byla jasně
prokázána. Ve zprávě Světové banky například stojí, že roční ztráty produktivity
kvůli segregovanému vzdělávání se odhadují na 231 milionů eur v Srbsku, 367
milionů eur v České republice, 526 milionů eur v Bulharsku a 887 milionů eur v
Rumunsku.
Zpráva rovněž ukazuje, že roční daňové zisky z překlenutí rozdílů v
zaměstnanosti jsou daleko větší, než jsou celkové náklady na vzdělávání pro
romské děti. Speciální vzdělávání totiž vyjde na mnohem více peněz na jednoho
žáka, než je tomu ve většinovém vzdělávání v běžných třídách.
Pozitivní opatření států jsou zapotřebí
Státy musí přijmout mnohá opatření – a zde je výběr několika z těch
nejnutnějších:
- Potírat anticiganismus, zejména ve školách. Všeobecné doporučení
Evropské komise č. 13, proti rasismu a nesnášenlivosti, poskytuje pro tuto
oblast užitečný návod. - Jasný a jednoznačný závazek ze strany politiků a vysokých státních
úředníků k desegregaci jako součásti sociálního začleňování. - Přijmout legislativní předpisy, které jasně zakazují segregaci ve
vzdělávání – a ve všech jeho nastaveních. - Podporovat komplexní plány pro desegregaci, dopravu do školy, zvláštní
pomoc pro romské děti, speciální školení pro učitele a pedagogické
pracovníky a integrační aktivity na místní úrovni. - Zabezpečit přístup do předškolního vzdělávání všem a, na obecné úrovni,
podporovat inkluzivní vzdělávací politiku. - Provést kritickou revizi všech škloních vstupních testů a ostatních
forem testování, které mají diskriminační dopad na romské děti. - Zlepšit informovanost romských rodičů o možnostech, které mají na výběr,
a o důsledcích, které má umístění dětí do zvláštních škol.
Vyloučenost neznamená rovnost
Dne 13. prosince 2007 Evropský soud pro lidská práva shledal, že 18 romských
dětí z města Ostrava v České republice se stalo obětí diskriminace. Statistiky
prokázaly, že romské děti byly 27krát častěji než neromské umísťovány do
speciálních škol určených pro osoby s mentálním postižením. Od té doby uplynulo
již pět let a i když české orgány přijaly některá opatření, k významnému pokroku
se nedospělo.
Segregace je jednou z nejhorších forem diskriminace a závažným porušením práv
dětí, kterých se týká. Současná situace vede dále ke společenské marginalizaci
Romů v Evropě. Vyloučenost neznamená rovnost – což v případě Romů znamená nižší
kvalitu vzdělání a plodnou půdu pro antiromské předsudky.
Státy mají povinnost ukončit segregaci Romů ve školách. Klíčem k romskému
pokroku je, že dostanou – a udrží – romské děti ve většinovém vzdělávacím
proudu. Pak z toho bude mít přínos celá společnost.
