Předvolební boj: Zeman, Klausovci a jejich český šovinismus
Předvolební boj prezidentských kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana
se vyostřuje. Ani Zeman, ani Schwarzenberg prý ale žádnou negativní kampaň
nechystají. Oba se údajně budou spíše snažit zapůsobit na voliče svými
nejsilnějšími stránkami. Tímto tématem se podrobně
zabývala Česká televize.
"Zatímco Schwarzenberg se bude snažit o nekonfliktnost a nenásilnost, Zeman
bude dál tlačit na témata, která v české společnosti v posledních patnácti
letech rezonovala," řekl politolog Lukáš Jelínek v ČT. A má nesporně pravdu,
Zeman útočí na Schwarzenberga z nacionalistických pozic a snaží se tak vyvolat
zášť vůči němu.
Od debaty, která mezi oběma kandidáty v České televizi minulý týden proběhla,
se vede polemika o Benešových dekretech. Schwarzenberg zde dost nešikovně řekl,
že dekrety se staly neplatnými přijetím Listiny základních práv a svobod, která
je součástí naší ústavy. A to proto, že byly založeny na kolektivní vině, což se
neslučuje s lidskými právy, jak je chápeme dnes. A dodal, že by dekrety dnes
nejspíš skončily před soudem v Haagu.
Zeman tohoto nešťastně formulovaného Schwarzenbergova prohlášení následně
využil k demagogickým útokům založených na lži. V následující debatě na TV Prima
Zeman sdělil, že Schwarzenberga už jako možnou budoucí hlavu státu kvůli těmto výrokům
nerespektuje. "Do této chvíle, respektive do včerejška, bych naprosto
respektoval, že budete prezidentem České republiky, ale ten, kdo označí (…)
jednoho z prezidentů Československa za válečného zločince, mluví jako sudeťák, a
ne jako prezident," dodal Zeman.
Schwarzenberg přitom neměl na mysli nic jiného než že dekrety jsou vyhaslé,
což řekl i sám Zeman v době, kdy byl premiérem české vlády. Je přeci jasné, že
dnes bychom tu situaci řešili jinak než prezident Beneš těsně po válce.
Politolog Lukáš Jelínek k tomu v České televizi řekl, že "téma Benešových
dekretů bylo do předvolební kampaně vneseno trochu uměle. V současnosti se žádné
téma, které by s tím souviselo, v českém politickém diskursu nerozvíjí. Trochu
to působilo, že si některý z kandidátů tuto otázku objednal, aby se na ní mohl
vymezit proti svému protivníkovi. Ukázalo se, že pan Schwarzenberg udělal chybu,
když zaměnil slovo vyhaslé za neplatné. Toho se jeho konkurent velmi dobře
chytil a od té doby se ta kampaň výrazně znacionalizovala."
Nacionalizace debaty se ujala Klausova rodina. Otec Klaus řekl: "Že si něco
takového pan Schwarzenberg dlouhodobě myslí, vím už dávno. Že si s tímto svým
názorem dovolí vystoupit ve volební kampani na českého prezidenta, jsem nečekal.
Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy
nemohu." A jinde, aby vystupňoval zášť vůči Schwarzenbergovi, dodal toto: "Tyto
postoje cítím jako pohrdání českými dějinami, a jako Čech se jimi cítí ohrožen".
Livia Klausová sdělila, že nechce, "aby po mně na Pražský hrad přišla dáma,
která bude mluvit jenom německy." Na tuto demagogii asi není třeba nijak
reagovat, vypovídá sama za sebe. Pro váhající ale dodejme, že i Charlotta
Garrigue Masaryková hovořila zpočátku česky špatně.
Podobným chováním se k
tažení proti panu S. připojil i Klaus mladší, ředitel reálného gymnázia PORG,
ten však ale
narazil u svých studentů.
Obvinil Schwarzenberga z činů jeho otce, o němž tvrdil, že spolupracoval s nacisty. Podle něj otec pana S. v lednu
1939 "cestoval spolu s Krychtálkem a Teunerem (dvojice kolaborantů později
odsouzených k trestu smrti, Teunerovi byl zmírněn na těžký žalář) do Berlína s
plánem projednání likvidace druhé republiky a vytvoření měnové unie s Německem".
Klaus se přitom odvolal na badatele a publicistu Stanislava Motla a jeho knihu
Oběti a jejich vrazi. Vzal si z ní ale jen tvrzení bývalého šéfa Hitlerjugend
Siegfrieda Zoglmanna, s nímž Motl osobně hovořil. Jinak řečeno, Klaus vydával
tvrzení nacisty za věrohodné svědectví proti otci panu S. jen proto, aby to mohl
synovi omlátit o hlavu.
Tím nechci říci, že kolem otce pana S. je vše jasné a zřetelné, je například
známo, že psal před okupací Československa do Vlajky, časopisu českých fašistů
(kteří byli v té době proti Hitlerovi), ale mělo by se to seriozně zkoumat a
nepoužívat to účelově v rámci předvolební propagandy, která jako prostředek
používá podněcování k šovinistickým vášním.
Slovenský list SME k chování mladšího Klause napsal, že spojuje "tradiční představy českého
maloměšťáckého nacionalismu děděné od národního obrození přes xenofobii vůči
každému, kdo přišel zpoza hor obklopujících českou kotlinu, až po náznaky, že
každý Němec je vlastně nacista. To poslední je zvlášť nechutné, protože
naznačuje genetickou vinu děděnou z otce na syna."
Zbývá jen dodat, že takto to vypadá, když se k moci dostanou myšlenkově vyprahlí
plebejci typu Klausových, kterým chybí aristokracie ducha. To, že Klausovci podporují Zemana, tudíž není náhoda.
Osobně jsem se rozhodl ve druhém kole nevolit ani jednoho ze dvou kandidátů, ale těžko mohu mlčet k tomu, když se tyto celebrity (tuto nadávku používam coby opak osobností), Zeman i Klaus a jeho rodina, chovají sami jako čeští předváleční fašisté či ultrakonzervativci.
