Zuzana Kumanová k prezidentské volbě: Romové z osad zůstávají mimo zájem politiků. Jak se volilo v místech, kde žije vyšší počet Romů?
Slovensko si o víkendu zvolilo nového prezidenta. Stal se jím Peter Pellegrini, kandidát podporovaný současnou vládní koalicí. Volební kampaň byla drsná. Slovenská společnost i v důsledku této volby zůstala nadále polarizovaná a rozdělená na dvě přibližně stejné skupiny.
Volební účast přesáhla 61 %, což je téměř o 10 procentních bodů více než v prvním kole, v němž získal občanský kandidát Ivan Korčok vyšší počet platných hlasů. Je však rozhodnuto a Peter Pellegrini bude příštích pět let prezidentem Slovenské republiky.
Mezi prvním a druhým kolem probíhala místy hrubá, neobjektivní a zavádějící volební kampaň. Konfrontace mezi kandidáty byly osobní a dezinformace mohly mít velký vliv na výsledky.
Po prvním kole projevil Peter Pellegrini zájem o voliče některých neúspěšných kandidátů, zejména nacionalisty Štefana Harabina a zástupce maďarské Aliance Krisztiána Forró. Již po prvním kole se konalo výjezdní zasedání vlády v Galantě, městě a okrese s významným zastoupením maďarského obyvatelstva. Na zasedání byli pozváni i zástupci části maďarské politické reprezentace a vláda uvolnila 2 miliony eur na různá opatření pro okres Galanta. Forró podle očekávání podpořil zástupce koalice a nesetkal se ani s Ivanem Korčokem. Část maďarské inteligence však Ivana Korčoka podpořila i přes prohlášení maďarské politické reprezentace. Maďaři žijící na Slovensku se tak stali předmětem předvolebních zdvořilostí, na rozdíl od jiných menšin, o kterých se v kampani ani nemluvilo. Podle některých politických novinářů sledujících situaci v Maďarsku byl příznivcem Petera Pellegriniho i Viktor Orbán.
Igor Matovič, který se těší velké podpoře Romů, v kampani na poslední chvíli vznesl několik obvinění vůči Peteru Pellegrinimu. Od používání soukromého letadla a luxusní vily v Bratislavě, kterou vlastní jeho politický kolega a Pellegrini se k tomu přiznal, až po zveřejnění soukromých fotografií z procházky Petra Pellegriniho a zmíněného politického kolegy z Verony, které naznačují, že v té době tvořili pár.
Druhá strana obvinila Ivana Korčoka, že pokud se stane prezidentem, pošle slovenské muže do války na Ukrajinu, což ve skutečnosti není v pravomoci prezidenta, ale tento narativ evidentně zafungoval a potvrdilo se, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Žádný z kandidátů Romy v kampani neoslovil a žádný z nich se netěšil podpoře žádné části romské reprezentace. Vzhledem k tomu, že na Slovensku žije asi 400 tisíc Romů, je s podivem, že se je nepokusili oslovit. Ani v jedné z důležitých debat nezaznělo oslovení Romů v romštině, jako tomu bylo při volební kampani Zuzany Čaputové před pěti lety.
Ivan Korčok získal podporu voličů ve městech, zejména pak v Bratislavě a Košicích. Peter Pellegrini na venkově. V lokalitách s početnou romskou komunitou byla volební účast poměrně nízká.
Například v obci Lomnička (okres Stará Ľubovňa), kde žijí pouze Romové, byla volební účast pouze 20 % a Peter Pellegrini zde s přehledem zvítězil (získal 345 hlasů, což bylo 94 %. Obec má dlouholetého starostku, která kandidovala za koalici Hlas – Smer).
Když jsme se podívali na lokality, kde je podíl Romů vyšší než 91 procent, je nápadné, že společným jmenovatelem je nízká volební účast a zároveň ve všech lokalitách zvítězil Peter Pellegrini.
Podobnou analýzu bychom mohli provést i pro lokality s nižším podílem Romů, ale například s vyšším počtem obyvatel, a myslím, že výsledek by byl podobný.
Co z toho vyplývá?
1. V romských komunitách nevidí důvod, proč by se měli účastnit prezidentských nebo parlamentních voleb. Lidé z marginalizovaného prostředí vnímají význam komunálních voleb, v nichž volí starostu; byly dokonce zveřejněny případy, kdy ve velkém počtu přijeli ze zahraničí.
2. Současné opoziční strany (Progresivní Slovensko, SaS, Křesťanskodemokratické hnutí…) rezignovaly na politickou práci v regionech. Pravděpodobně nemají dostatečně vybudované struktury nebo nemají zájem o venkovského voliče.
3. Málo rozvinuté regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti a vysokým podílem Romů zůstávají marginalizovány i ze strany exekutivy, a pak stačí málo, aby uvěřily slibům při výjezdních zasedáních vlády.
Závěrem nezbývá než konstatovat, že Peter Pellegrini získal vysokou podporu v marginalizovaných romských komunitách a čas ukáže, jak si s touto problematikou poradí v prezidentském paláci. Bylo by potěšující, kdyby v tomto ohledu šel ve stopách Andreje Kisky a Zuzany Čaputové.
