Zpravodajský server Romea.cz vyhlásil literární soutěž o nejlepší povídku s tématem “Romské Vánoce”. Dnes zveřejňujeme poslední dva z deseti úspěšných textů vztahujících se k vánočním svátkům. Jejich autorkami jsou dvě z nejmladších účastníků soutěže: patnáctiletá Božena Gunárová s textem “Nejsou Vánoce jako Vánoce” a desetiletá Ilona Kačová s příběhem “Ježíšův vyvolený”.
Ježíšův vyvolený
Ahoj, jmenuju se Johny a jsem bezdomovec. Jak to vím? Řekl mi to měsíc. Taky mi řekl, že jsem vyvolený. Ale já na to nevěřím, tak jsem to nechal plavat. Už osm let jsem na ulici. Lidi mi říkají, že vypadám jako Santa, ale to už vlastně bylo hodně dávno. Píše se rok 2016, za chvilku budou Vánoce.
Krásně ten den nasněžilo, tak jsem se šel projít. Míjela mě luxusní limuzína, zastavila u mě a nějaký mladý bohatý týpek na mě zavolal: „Zdravím, jmenuji se Ronald Templeton, jsem režisér. Nechtěl byste hrát ve filmu? Santa Clause? Jestli chcete, já vás do toho nenutím. Řekl jsem na to: „Proč ne, to by šlo, ale co za to?“
A on: „Tak, je to film za pár desítek milionů.“
„Tyjo, vážně?! Kdy začneme?“ zeptal jsem se. Odpověděl, že právě teď, a nasedli jsme do auta.
Bylo to jedním slovem skvělé. Natáčelo se ve velké budově, všechno mi ukázali, se všemi mě seznámili. Tak po dvou týdnech jsem už vše věděl a znal. Po měsíci jsem dostal osm milionů. Půlku jsem dal důchodcům a půlku jsem si nechal. Koupil jsem si velký dům a psa Benna. Taky jsem si pořídil pořádnou postel. Usnul jsem a zdálo se mi, že vidím světlo a v něm nějakou postavu, jako kdy to byl Ježíš. A byl. Vtáhl mě do toho světla. Stál tam Ježíš a kolem plul měsíc. Řekl jsem: „Co tady dělám?!“
Odpověděl pevným hlasem: „Johny, jsi vyvolený!“
„Já a vyvolený?! Takový bývalý bezďák?“
„Ano,“ odpověděl, „jsi anděl radosti a štěstí.“
„Co? Jak to?!?“
„Však před osmi lety ti to řekl měsíc.“
„Jak to víte?“
„Já vím všechno, Johny,“ sáhl mi na rameno a vrátili jsme se o čtrnáct let zpátky.
Řekl mi: „To je tvoje minulost, vidíš, jak jsi každého rozveselil?“
„Aha, už to chápu.“
Ježíš už věděl, že jsem pochopil, tak se na mě usmál a sáhl mi na rameno podruhé. Vzbudil jsem se ve své posteli. Byl to sen nebo…?! Na stoličce jsem uviděl figurku Ježíše, papír a na něm: Dobré ráno, můj anděli:)
