romea - logo
17. října 2018 (středa)
svátek má Hedvika
Loading
rozšířené vyhledávaní

Velká voda - Bari paňi

Praha, 21.6.2013 8:26, (ROMANO VOĎI)
Jan Čonka. Foto: Archiv autora.
Jan Čonka. Foto: Archiv autora.

Bylo krásné léto roku 2002. Alespoň pro mě. Právě jsem složil zkoušku dospělosti a prožíval nádhernou euforii. Mám maturitu, mám práci, říkal jsem si. Pracoval jsem tenkrát v Sokolově jako terénní sociální pracovník pro Člověka v tísni a užíval si svou spokojenou každodennost. Žádné vyhrocené situace, slunce pálilo a na vycházkách za klienty mě pěkně hřálo do zad. Prostě ideální léto, které mám tak rád. Nic v těch dnech nenasvědčovalo událostem, které nastanou.

Pozvolna, polehounku začalo pršet. Nebe se zatáhlo a provazy deště zesílily. Spolu s vichřicemi postupně zvedaly hladiny řek. První pohroma udeřila v červenci na jižní Moravě v okolí Blanska a další měsíc zasáhla velká voda Čechy.

Čtrnáctého srpna kulminovala hladina Vltavy v Praze ve výšce téměř osm metrů. Nikdy předtím jsem takovou vodní katastrofu neviděl. Jen v televizi. Volal jsem svým známým a kolegům, kteří v hlavním městě žili. Naštěstí byli v pořádku a včas se dostali do bezpečí. Spadl mi kámen ze srdce. 

Nebyla to žádná legrace, povodeň postupně zasáhla 753 obcí v celé naší zemi. Řítily se stavby, domovy lidí, bylo poškozeno mnoho veřejných budov a průmyslových podniků a dopravních tepen. Voda zatopila i pražské metro. Narušila mosty, i ten v Písku, nejstarší kamenný most ve Střední Evropě.

Nedokázal jsem jen tak sledovat záběry zkázy ve zprávách a vydal se pomoci do Prahy. Nevěděl jsem, kde budu spát, sbalil jsem si akorát peníze a malý kufr s nejnutnějšími věcmi. Cestou v autobuse jsem myslel na lidi, které povodeň vyhnala z domů, zaplavila jim byty, zahrádky, ulice. Nepřestávalo pršet.

Kolegyně mě vyzvedla na Hradčanské, dál autobusy nejely. Florenc byl pod vodou. Zamířili jsme do Karlína. Mezi domy se proháněly čluny. Naším útočištěm se stala maringotka v jedné z ulic, odkud jsme nosili základní potraviny a přikrývky tam, kde bylo potřeba. Nikdo neřešil, kdo ji potřebuje, co je to za člověka – pomáhalo se každému, kdo byl v nouzi.

Jednoho časného rána na maringotku zaklepala romská žena. Plakala. Policie chtěla odvézt jejího syna. Někdo jim nahlásil, že raboval. Snažil jsem se ji uklidnit a vydal se s ní k jejímu domu. Už z dálky jsem viděl, že před ním stojí policejní auto. Představil jsem se policistům. Moc vážně mě hned nebrali. Zavolal jsem právníkovi, abych zjistil nějaké rady. Pak jsem se příslušníků zeptal, jaký mají důkaz, že tenhle mladík někde něco kradl.

„Jo, pane, důkaz je, že ho u toho někdo viděl,“ odpověděl ten starší. „To snad ne“, pomyslel jsem si v duchu. Ta žena se mi dušovala, že to není pravda.

„Ukažte mi toho svědka,“ požádal jsem je a snažil se být klidný, ale lomcoval mnou vztek. „Kde je?“
Policisté se rozhlédli a marně pokrčili rameny. „So kerdžal? Co jsi udělal?“ zeptal jsem se kluka po našem. „Me na somas nikhaj. Nikde jsem nebyl,“ řekl mi.

Lidé okolo se zastavovali nebo se přišli podívat, co se děje. Příslušníci kluka chytli a vedli ho do auta. Jeho matka plakala a já cítil bezmoc, že jsem jim nedokázal pomoci.
Dav houstl a na tvářích se kromě zvědavosti objevovaly i úšklebky. „No jo, cikán, to je jasný, že to udělal“, četl jsem v nich. Jakoby někteří na chvíli zapomněli na své obýváky, kde plavou koberce a nasakují zdi. Než se však zabouchly dveře bílé felície se zeleným pruhem, začal se mezi přihlížejícími prodírat dopředu nějaký muž. „Počkejte,“ zavolal směrem k uniformám, „to není on!“
Dveře se znovu otevřely a policista vystoupil.   „Není to on, zmýlil jsem se!“ zopakoval pán. Poklepal na okénko, za kterým seděl mladík a omluvil se. Pak zase zmizel v davu. Tváře s úšklebky za ním udiveně hleděly. Policisté marně pokrčili rameny.

Nepřestávalo pršet.
Uběhl den a na zatopené město se snesla noc. V prochladlé maringotce jsme se uložili k spánku. Alespoň na pár hodin, načerpat trochu sil. Z dálky byl občas slyšet zvuk projíždějících hasičů a zvenčí hlasy těch, kteří nespali a sledovali řeku. Nevím, jak dlouho jsem spal, když někdo prudce zabouchal na dveře.„Haló, je tam někdo?“ ozvalo se. Přiskočil jsem ke dveřím, abych je otevřel.
„Pomozte, prosím, je tam stará paní, která se nechtěla nechat odvézt z bytu, ale teď se jí udělalo špatně,“ naléhal neznámý.
Nazuli jsme si gumáky a rychle vyběhli ven. Postava v kapuci nás vedla ke člunu, někdo další se snažil sehnat záchranku. Člověk, který nás vzbudil, se chopil provazu a do půli pasu ve vodě ho táhl k protějšímu vchodu. Brodil jsem se studenou vodu za ním. U dveří stála žena a podpírala pod paží romskou stařenku ve svetru na noční košili. Pomohli jsme jí opatrně do člunu a převezli jí zpátky až tam, kam přestala dosahovat voda. Zdravotníci přiběhli vzápětí.

Ve světle reflektorů sanitky jsem poprvé uviděl muži do tváře. Poznal jsem ho. Byl to muž, co obvinil toho mladíka z rabování. Trochu nejistě se usmál. „Díky za pomoc,“ řekl.

Pořád pršelo a mokré kalhoty zábly. Zato mě hřálo u srdce.

Bari Paňi


Has  šukar linaj ando berš 2002. Predal ma thoďom tele e zkužka  dospělosti he šunďom  igen šukar euforia. Hin  man e maturita, hin  man buťi,  phenavas mange.
Keravas akor Sokolovoste sar terenno sociálno pracovňikos predal o Člověk v Tísni. Dživavas miro sakoďiveseskro lačhiben. Ňisavo bibacth .O kham labolas  he kana džavas pal o klienti/ džene/ šukares man taťarlas pro dumo . Igen ideálno ľinaj, savo avka but rado dživav. Nič andre ole ďivesa  na dičholas , so  avela.

Lokes, lokores chudľas te del brišind.O ňebos pes zacirdľa he o šuňura brišindeskre zoraľile . Jekhvarestar la bara balvajaha hazdle pes upre he o paňa.Peršo bibacht peklas  andro julos pre teluňi Morava paš o Blansko he aver čhon začhiďas o paňi pro Čechi.

Andro  augustos kulmininďas e hlaďina andre Vltava Prahate dži e uč ochto metri. Ňigda  kajso vareso na dikhľom ajsi paněskri katastrofa. Ča andre televiza. Vičinavas peskre amalenge he mire kolegenge, save dživenas andre oda foros. Pre bacht  has savore mištes he sigo pes dochudle pro lačho than. Miro jilo pes thoďa pro peskero than.
Na has oda ňisavo pheras, o baro paňi začhiďas 753 cikne fori pal calo amari phuv. Pernas  tele o stavbi, o khera le manušengre, but verejne budovi he prumyslove podňika he dopravne tepni.O paňi zatašľarďa he o Prahkro metros.Mosarďa o phurďa he koda  andro Piskos, savo najphureder andre maškarutno Evropa.

Našti ča kavka dikhavas,  so sikhaven andro hiri he kidľom  man avri  Prahate te podel lenge o vast. Na džanavas, kaj  sovava, iľom mange ča o love he cikno kufros he  andre ča ole veci  so najbuter mange  kampolas. Pro drom andro autobusos me duminavas pre ole manuša, saven o baro paňi tradľa avri andal o khera, savenge začhiďa lengre khera, o bara he o ulici. Na preačhelas te del brišind .

E kolegiňa man užarlas  pre Hradčansko, dureder o autobusi na džanas. O Florenc has tel o paňi. Amen džahas andro Karlin. Maškar o khera pro paňi has o čluni. Sar amaro than ačhiľas e maringotka andre jekh uľica, adarig hordinahas o zakladne chabena he o deki  odoj, kaj kampolas. Ňiko na phučelas, save manušeske kampel te del vast, bo delas pes vast sakoneske, ko has pre oda bibacht.

Jekhvar sig tosara pre maringotka durkinďa romaňi džvľi. Rovelas.O žandara kamenas te lel lakre čhas.Vareko phenďa pre leste, kaj jov rabinelas.
Snažinavas man, kaj  joj te jel cicho, te na rovel ajci, he iľam pes avri ke lakro kher. Imar  dural dikhavas, kaj onglo kher terďol le žandarengro motoris.
Pheďom le žandarenge,  ko som. But man miďar na lenas. Vičinďom le pravňikoske, kaj te rodel varesavi goďi.  Paľis phučľom le žandarendar, save hin len dukazi, hoj kada ternechar vareso čorďa.
 “Hi, pane, dukazi hin,  kaj les paš oda dikhle”, odphenďa mange oda phureder.  “Ta oda na,”  duminďom  mange .Oja džuvľi phenlas, kaj oda nane čačo.
“Sikhaven mange ole švedkos,” mangavas he kamavas te avel bije choľi, aľe andre choľi  izdravas. “Ta kaj hino ?”
O žandara pes rozdikhle he ča hazdle upre o phike.
“So kerďal? Co jsi udělal?” phučľom le čhavestar andre  amari čhib.
O manuša khatar amende zaterďonas vaj ča avenas te dikhel, so pes kerel. O žandara le čhas chudle he ľigenenas les andro motoris. Leskri daj rovelas a me man šunavas sar bije zoraha, kaj lake našťi šigitinavas.
O manuša khatar  amende buter has, zvedave he  o muja  banďarenas.
“No hi, cigan, ta oda džanav, kaj jov oda kerďa”, ginavas andre lengre muja. Sar te bi varesave pre oda momentos bisterde pre peskre obivački, kaj plavinen o koberci he cinďon lenge o fali.
Kim mek na phandľas pes o vudar la parňa felicijatar le želene pasoha,maškar o manuša, so kodoj terďonas, randelas pes anglal varesavo jekh murš.
“ Užaren,” vičinďa pro žandara, “oda nane jov !”
O vudar pes pale phundraďa he o žandaris avľa avri.
 “Oda nane jov, zmiľinďom man!” phenďas pale o gadžo. Durkinďa pre blakica, kaj bešelas oda ternechar he odmangľas pes leske. Paľis našľiľas maškar o manuša. O banďarde  muja porade jakha u ča dikhenas. O žandara ča banďarde o phika.
Na preačhelas o brišind.
Pregeľas oďžives he pro zatasado foros avľas e rat. Andre šiľaľi maringotka thoďam pes ko soviben. Pre varesave orici, kaj te avel amen zor.  Dural has te šunďol o zvukos, so džanas o hasiči  a avral  o hangi olendar,  so na sovenas he dikhenas pro paňi.
 Na džanav, keci suťom , sar vareko zorales durkinďa po vudar.
“ Halo, hin vareko adaj?” šunďiľas.
Chuťiľom ko vudar, kaj te phundravav.

“Pomožinen mange, mangav tumen, hin odoj andro kher phuri džuvľi, savi na kamelas te omukhel o kher, aľe akana hin lake bibacht,” mangelas vareko.
Urďam o čižmi he sigo denašľam avri . E postava andre kapuca amen ľigenelas ko člunos, vareko aver rodelas e sanitka.O manuš,  so amen uštaďa, iľas o šelo he andro jepaš pasos andro paňi cirdelas ko vudar pre aver sera. Džavas le šilale paňeha pal leste.
Paš o vudar terďolas džuvľi he tel e phak  ľikerlas la romaňa  phuredera andro svedros he raťakro gad. Šigitinďam  lake polokes andro člunos  he ľigenďam la pale dži kodoj, kaj preačhiľas te doresel o paňi. O zdravotňika denašle ke amende miďar.
Andro udud la sanitkakro perševar dikhľom  ole muršeske ando muj. Prindžarďom les . Has oda koda murš, so phenďas pre oda ternechar, kaj rabinlas. Čeporo na peskro zaasanďas.
“ Paľikerav vaš  e pomoc “ phenďas.

Furt delas o brišind,  e cinďi cholov šiľarlas. Man aľe taťarlas paš o jilo .






Přečteno: 2140x

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, RV 06/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo (Koláž: Romea.cz)

ROMEA se nezúčastní pořadu Máte slovo věnovaného výrokům Miloše Zeman směrem k Romům. Pořad není o diskuzi, ale o křiku, hádkách a konfliktu

10.10.2018 18:01
Česká televize se chystá příští týden ve svém pořadu Máte slovo, který uvádí Michaela Jílková, řešit urážlivé výroky prezidenta Miloše Zeman směrem k Romům. Prezident ve svých výrocích tvrdil, že 90% Romů nepracuje. Dramaturgie do pořadu pozvala i zástupce organizace ROMEA, která se proti výrokům Miloše Zemana důrazně ohradila a vyvrátila je. Zástupci organizace ROMEA se natáčení pořadu nezúčastní. "Tento pořad diskuzi bulvarizuje a ve výsledku neumožňuje – v jeho pojetí se scvrkává na snahu přítomných zdatněji přehádat, překřičet, ponížit protistranu," uvedla organizace ROMEA v tiskovém prohlášení, které zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Zákaz kočování v roce 1958 byl represivním opatřením, kterým začala důsledná asimilace Romů, Kladno 1959 (FOTO: Eva Davidová)

Tady jsou fakta, jak se žilo Romům během komunismu, pane Zemane! Nucená asimilace, děti ve zvláštních školách, sterilizace romských žen

10.10.2018 10:40
Prezident Miloš Zeman v pátek v rozhovoru s redaktorem České televize Richardem Samkem tvrdil, že Romové během komunistické minulosti na rozdíl od jiných tolik netrpěli. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje přehled informací o životě Romů v Československu v době komunistické diktatury.
 celý článek

Olga Fečová (Foto: Lukáš Houdek)

Olga Fečová: O Romech se říká málo pozitivních věcí

9.10.2018 12:40
Mottem letošního Mezinárodního dne Romů v režii organizace Ara Art je romipen. A protože identita nás zaměstnává všechny, budeme se letos ptát respondentů na to, jak ji vnímají oni. Jinými slovy – budeme se ptát na to, jak rozumí slovům romipen potažmo češství, nebo čechipen, pokud bychom hledali ekvivalent k romipen. Pokračujeme rozhovorem s Olgou Fečovou.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo