romea - logo
1. prosince 2021 (středa)
svátek má Iva

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Výstavy k výročí tzv. Křišťálové noci: Uměním proti xenofobii, antisemitismu i rasismu

Berlín, Praha, 11.11.2013 11:00, (ROMEA)

Výročí takzvané Křišťálové noci připomínají dvě výstavy, jedna v Berlíně, druhá v Praze. V německém hlavním městě jsou vystaveny diplomatické depeše reagující na tento rozsáhlý pogrom na Židy, v českém hlavním městě jsou vystaveny fotografie Pavla Smejkala. Ten na snímcích z tzv. Osvětimského alba vyměnil tváře obětí holokaustu vyměnil za tváře slavných hvězd.

Výstava depeší

V Berlíně bude ode dneška půl roku připomínat tzv. Křišťálovou noc výstava depeší, jimiž diplomaté působící v Německu reagovali na rozsáhlý nacistický pogrom na Židy. Výstava organizovaná berlínským židovským centrem přináší dokumenty z 20 zemí a snaží se odpovědět na otázku, jak se svět před 75 lety postavil ke krvavému činu, který předznamenal holokaust.

"Zprávy zahraničních diplomatů jsou úryvky a ukazují perspektivu reality z listopadu 1938," řekl při zahájení výstavy její kurátor Christian Dirks. "Zprávy samy o sobě neukazují celkový obrázek mezistátních vztahů jednotlivých zemí v předvečer druhé světové války. Jsou ale svědectvím zásadovosti nebo oportunismu," doplnil.

Celkem jsou na výstavě k vidění diplomatické depeše ze dvou desítek zemí. Zpráva z československého konzulátu ve Vratislavi pro ministerstvo zahraničí v Praze přitom představuje výjimku, protože spíše než mezinárodních souvislostí si všímá dopadů na Čechoslováky. Konzulát v tehdy německé Vratislavi popisuje násilnosti ve městě, včetně dobře zorganizovaného útoku na tamní synagogu, i to, jak se násilnosti projevily na majetku lidí.

"Bylo demolováno osm československých nearijských krámů. Zatčeno bylo pět československých státních občanů. Není vyloučeno, že mnozí českoslovenští státní občané izraelité jak ve Vratislavi, tak na venkově, kteří byli postiženi, konzulát o pomoc z obavy nepožádali," uvádí se v diplomatické depeši.

Většina ostatních depeší pochází z Berlína. Například francouzský diplomat informuje Paříž o tom, že podle jeho názoru násilnosti z Křišťálové noci v míře brutality překonala jen genocida na Arménech z počátku 20. století. Papežský nuncius pak do Vatikánu informoval o tom, že policie ráno po pogromu zasahovala proti některým diplomatům, kteří se chtěli na vlastní oči přesvědčit o následcích nacistického řádění.

Britská diplomacie ve vystavených depeších konstatuje, že násilnosti jsou výsledkem dlouhodobého nacistického plánu na likvidaci Židů. Atentát na německého diplomata v Paříži, který byl rozbuškou násilností o Křišťálové noci, podle britského ambasadora v Berlíně jen urychlil události, k nimž by tak jako tak došlo.

Americkou diplomacii na výstavě zastupuje výzva náměstka ministra zahraničí prezidentu Franklinu Rooseveltovi, aby odvolal z Německa velvyslance. Podle něj by to posílilo americkou pozici v Evropě. Náměstek také konstatuje, že obchodní vztahy USA s Německem takový krok nepoškodí, protože Němci od Američanů nakupují, jen když nemají jinou možnost.

Sovětští diplomaté, kteří v době pogromu jednali s nacistickým Německem o dohodě o neútočení, si ve svých zprávách všímají především dopadu pogromu na mezinárodní vztahy. Sovětský chargé d'affaires v Berlíně konstatuje, že britská kritika pogromu zvrátila vývoj vztahů mezi Berlínem a Londýnem, které se dosud zlepšovaly.

Zcela lhostejně se k pogromu postavilo Japonsko, které ve druhé světové válce bylo hlavním spojencem Německa. Velvyslanec v Berlíně ve své depeši píše o demonstracích, při nichž byly zničeny výlohy obchodů. "Také se zdá, že berlínské synagogy byly zničeny nebo vážně poškozeny ohněm," uzavírá nezúčastněně depeše.

Výstava Stars

Pod názvem Stars začala v pražské Galerii Artinbox v Perlové ulici výstava fotografií Pavla Smejkala. Ke svým pracím využil snímky z takzvaného Osvětimského alba. Tváře obětí holokaustu vyměnil za tváře slavných hvězd, lidí, kteří představují symbol úspěchu a využití lidského potenciálu. Chce tak varovat před hrozbami xenofobie, antisemitismu i rasismu, které jsou podle něj stále aktuální a nerozlišují mezi obyčejnými lidmi a slavnými osobnostmi.

Prostřednictvím upravených snímků se ptá, zda by se i tito lidé mohli za jistých okolností dostat do podobné situace; jak zabránit tomu, aby takové situace nastaly, nebo zda je zárukou toho, aby se hrůzy holokaustu neopakovaly, vzdělání či životní úroveň.

Pogrom se rozhořel ve vyspělém, moderním státě a byl spáchaný příslušníky národa, jenž se pyšnil skvělými filozofy a umělci, spisovateli, skladateli a vědci. Vyhlazování části obyvatelstva se uskutečnilo za pomoci výdobytků vědy a techniky a bylo provedeno s maximální precizností, připomínají pořadatelé výstavy.

Výstavou Stars chtějí pořadatelé upozornit na současnou hrozbu antisemitismu a rasismu. "Navenek je vše v pořádku - neprobíhají tu státní pogromy, lidé mají jiné starosti, než je ohrožení spoluobčanů, a varování se zdají přehnaná. Ale kdesi na okraji se chaos již ohlašuje poničenými hřbitovy, pochody okolo synagog, protiromskými demonstracemi, vzrůstající agresivitou v médiích, na internetu," uvádí se v materiálech k výstavě.

Osvětimské album bylo nalezeno náhodou v roce 1945 v kasárnách SS v německém táboře Nordhausen-Dora bývalou vězenkyní, která se na některých záběrech poznala. Album patří k výjimečným dokladům dokumentujícím provoz táborů, nic podobného se v takovém rozsahu nezachovalo.

Současné paralely

Stejný pohled na věc má i František Kostlán ze sdružení ROMEA, který situaci popsal v článku Nacistická „Křišťálová noc“ a její současné paralely.

"Již z tehdejšího dění je zřejmý mechanismus, kterým probíhají takové projevy nenávisti. Záminkou k napadání Židů po celém nacisty spravovaném území byl jediný trestný čin (vražda), kterého se dopustil jednotlivec. Židům byla připsána kolektivní vina, paušalizování se stalo běžnou součástí uvažování mnohých lidí, úředních spisů i novinových zpráv. Rozpoznání tohoto mechanismu, vzhledem k tomu, co se v Evropě včetně České republiky děje dnes, je velmi důležité, protože funguje stejně jako tehdy. Ukazuje, že příčinou demonstrací, pogromů a následného holocaustu byl rasismus (antisemitismus), nikoli Židé sami. Právě tak jako dnes není příčinou nenávistných projevů vůči Romům jejich chování (to je opět jen záminkou), ale rasismus (anticiganismus)," píše zde mimo jiné Kostlán..

"Křišťálová noc"

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům, který se změnil z diskriminace na systematické pronásledování. Záminkou k pogromu byl atentát ze 7. listopadu 1938, kdy v Paříži židovský mladík k Herschel Grynszpan postřelil německého diplomata Ernsta von Ratha. Když Rath zraněním podlehl, nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels vyzval veřejnost k odvetě na všech Židech.

Násilnosti se děly v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu, v připojeném Rakousku i v obsazených oblastech Československa. Podle odhadů bylo zničeno či poškozeno přes 1200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500 obchodů. Přímo při akci bylo zabito 91 osob.

ČTK, , red
Přečteno: 867x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Výstava, pogromy, Historie, Historické okénko



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo