romea - logo
27. února 2021 (sobota)
svátek má Alexandr

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Andrzej Mirga: U prázdných tvrzení bychom měli být obezřetní

ČR, 22.5.2013 15:00
Andrzej Mirga (FOTO:amarodrom.hu)
Andrzej Mirga (FOTO:amarodrom.hu)

První romský student-etnograf

Andrzej Mirga se narodil roku 1954 v malé romské vísce Czarna Gora. Byl historicky prvním romským studentem Jagellonské univerzity v Krakově – jeho specializací byla etnografie. V letech 1980 – 1992 zde také vyučoval.

"Jako student etnologie na katedře krakowské univerzity jsem zahájil výzkum v romské osadě v Czarne Gorze. Tam se mě ujala rodina Mirgových (Andrzejových rodičů), u kterých jsem pak spal a stravoval se pokaždé, když jsem přijel na Polskou Spiš. Andrzej byl tou dobou na střední škole v Nowym Targu, jeho tatínek pracoval v Čechách a domů jezdíval až v pátek večer. V osadě plnil funkci vajdy – v éře Slovenského štátu bojoval ve válce, byl členem slovenského Národního povstání. Z Andrzeje chtěl mít právníka – po maturitě ho vyslal na přijímací zkoušky na právnickou fakultu. Ten den se zrovna strhla povodeň na řece Bialka Tatrzanska, most se zřítil, a otec nesl synka na autobus přes řeku na zádech. Zkoušky neudělal, další rok se tedy rozhodl pro etnologii – znal se osobně s profesory, kteří chodívali na výzkumy na Spiš. Andrzej byl dobrý student a také skvělý horolezec. V Alpách měl jednou nehodu, zlomil si čelist. Diplomovou práci psal na téma „Jak spišští horalé vidí Cikány“. Později získal asistentské místo na katedře etnologie a pracoval zde zhruba do roku 1990. Měl sepsanou doktorandskou práci na téma politiky státu vůči Romům, pohltila ho ale práce v Asociaci Romů a doktorát nakonec nedokončil. Po revoluci působil aktivně v Asociaci Romů v Osvětimi."

Po pedagogické praxi se Andrzej Mirga rozhodl pro práci pro romské komunity. Zastával různé funkce v několika mezinárodních romských organizacích a poradenských orgánech. Po pádu komunismu spoluzaložil první romskou asociaci v Polsku, v letech 1991-1995 byl jejím ředitelem. Jako její člen sehrál zásadní mediátorskou roli v kauze násilného útoku davu na Romy ve městě Mlawa v roce 1991. Byl také organizátorem dvou historických pietních akcí u příležitosti památky romského holocaustu v letech 1993 a 1994 – v Osvětimi-Březince a v Krakově. V roce 1995 reprezentoval Romy na ceremoniálu Pamětních dnů ve Washingtonu D.C.

Na počátky svých politických aktivit vzpomíná Mirga v rozhovoru s Jensem-Hagenem Eschenbaecherem nasledovně:

Ve skutečnosti bylo založení Kontaktního místa v rámci ODIHR (Office for Democratic Institutions and Human Rights – pozn. AG) v roce 1994 historickým počinem už samo o sobě. Bylo to poprvé, co mezinárodní organizace vytvořila strukturu zasvěcenou výhradně romským a sintským záležitostem. OSCE byla mezi prvními organizacemi, která označila specifické problémy téhle komunity, jež se prudce zhoršily v pozdních osmdesátých a raných devadesátých letech, po pádu komunismu a během války v Jugoslávii. Další milník představovalo přijetí Akčního plánu pro Romy a Sinty OSCE na setkání Rady ministrů v Maastrichtu v roce 2003. Plán, který byl detailně konzultován se zástupci Romů, byl považován za zásadní úspěch. Poskytoval jednotlivým vládám vodítka pro vytváření strategií zaměřených na zlepšování životů členů romských a sintských komunit v oblasti působnosti OSCE.“

Svědectví před americkým kongresem

Celkem tři akademické roky (1999-2011) přednášel Andrzej Mirga na univerzitě Rutgers v New Brunswicku v New Jersey. Společně s Nicolaem Gheorghem pak napsali a publikovali významnou politickou studii „Romové ve 21. století: Politická strategie“. Opakovaně také vystoupil před Helsinskou komisí Amerického kongresu, aby podal svědectví o situaci Romů ve střední a jihovýchodní Evropě – poprvé v roce 1994 a v průběhu následujících čtrnácti let pak, v rámci svého Projektu o etnických vztazích (The Project on Ethnic Relations) ještě několikrát.

O tom, že se Mirga soustředí na faktické naplňování integračních návrhů a strategií, s důrazem na aktivní spolupráci přímo se zástupci z romských řad svědčí mimo jiné například postřeh zplnomocněnce vlády Slovenské republiky Miroslava Polláka, s nímž se loni sešel v Bratislavě:

„To, co ho hlavně zajímalo, byla strategie integrace Romů do roku 2020, protože to je momentálně aktuální téma asi po celé Evropě a v dané chvíli právě pobíhá vyhodnocování těchto strategií. A samozřejmě ho velmi zajímalo, jestli se spolupracovalo se samotnými Romy, zda to bylo transparentní, jestli proběhla diskuze a jestli bude následovat nějaký evaluační proces, jak se k problematice postaví obce, a příprava dokumentů obecně.

Situace se nelepší

V současné době působí Andrzej Mirga jako aktivista a poradce pro záležitosti Romů a Sintů při OBSE. Na svou pozici byl jmenovaný v roce 2007 – vystřídal zde Nicolae Gheorghea. Zároveň je ředitelem Kontaktního místa pro záležitosti Romů a Sintů ve varšavské kanceláři ODIHR. Píše a přednáší na téma Romů a Sintů. Ani po mnoha letech aktivismu a politické praxe však nevidí aktuální situaci zrovna růžově:

Všichni vědí, že v převážné části zemí je dosud propast mezi Romy a většinovou společností prakticky ve všech aspektech života obrovská. O tomto faktu také jasně vypovídá zpráva o situaci Romů a Sintů, publikovaná ODIHR v roce 2008. Diskriminace a exkluze jsou dosud nedílnou součástí každodenního života Romů a Sintů. Dnes a denně jsou konfrontováni s rasisticky motivovaným násilím, nezaměstnaností, chudobou, nízkou úrovní vzdělanosti a na některých místech také s vysokou dětskou úmrtností. Celkový obrázek přesto není zcela bezútěšný. Obecně vzato existuje mnohem širší povědomí o přetrvávajících problémech, než jak tomu bylo ještě před pár lety. Byly přijaty nové zákony a politické strategie. V mnoha státech se také zvýšily dotace na podporu romské integrace.“

Na otázku, které ze stereotypů přežívajících v obecném povědomí ohledně Romů jsou podle něj nejnebezpečnější, pak odpovídá takto:

Jedním z nejčastějších stereotypů je, že Romové trpí predispozicí ke kriminalitě. Během svého života jsem vyslechl ty nejneuvěřitelnější hyperboly týkající se statistik tzv. „romské kriminality“.

Netvrdím, že Romové nikdy neporušují zákon, měli bychom však být obezřetní u prázdných tvrzení vztahujících se ke kriminalizací Romů v obecném měřítku.“


Adéla Gálová, Adam Bartosz
Přečteno: 5110x
 

Kam dál:

Štítky:  

Andrzej Mirga, RV 4/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo