romea - logo
23. října 2020 (pátek)
svátek má Teodor

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Holocaust.cz spustil databázi romských obětí. Informace a dokumenty vyprávějí konkrétní životní příběhy

13.7.2020 13:18
Databáze obětí na má nově údaje o obětech romského holocaustu na našem území během druhé světové války (FOTO: repro holocaust.cz)
Databáze obětí na má nově údaje o obětech romského holocaustu na našem území během druhé světové války (FOTO: repro holocaust.cz)

Databáze obětí na holocaust.cz má novou část a obsahuje nyní i údaje o dalších obětech rasového pronásledování v Protektorátu Čechy a Morava – osob označených během druhé světové války za „cikány“.

"V současnosti jsou k dispozici údaje o těch, kteří zahynuli v protektorátním „cikánském táboře“ Lety u Písku v době jeho fungování od srpna 1942 do srpna 1943."

Nacistická rasistická perzekuce lidí označených za „cikány“ se za druhé světové války dotkla většiny Romů a Sintů na území dnešní ČR. I přes svou závažnost nebylo téma jejich genocidy až do roku 1989 z mnoha důvodů většinovou společností reflektováno. I přesto, že v demokratických podmínkách dochází v ČR k rozvoji výzkumu, vzdělávání i připomínání těchto událostí, není toto téma ani v současné době samozřejmou součástí většinového povědomí, o čemž svědčí dlouholetý proces vzniku památníků v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu či periodicky se opakující zlehčování či dokonce popírání genocidy Romů. 13. května byla na vzdělávacím portálu www.holocaust.cz spuštěna nová databáze obsahující data obětí nacistické genocidy „cikánů” z území dnešní ČR. V současnosti jsou k dispozici údaje o těch, kteří zahynuli v protektorátním „cikánském táboře“ Lety u Písku v době jeho fungování od srpna 1942 do srpna 1943.

Institut Terezínské iniciativy se od svého založení v roce 1993 systematicky věnuje výzkumu a připomínce obětí holokaustu a od roku 2008 provozuje na portálu holocaust.cz Databázi obětí. Nejprve zde byla zveřejněna data lidí, kteří byli podle tzv. norimberských zákonů označeni za „židy“. Samotný základ Databáze obětí tvoří údaje z terezínských pamětních knih, jež vyšly v roce 1995. Tento základ je od té doby neustále doplňován a rozšiřován, a to nejen o nové údaje, ale také o archivní dokumenty a fotografie, díky nimž je možné lidem vracet nejen tváře, ale též životní příběhy.

Databáze obsahuje stručné údaje o všech vězních terezínského ghetta deportovaných z českých zemí, z Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, ze Slovenska a také těch, kteří do Terezína přišli v posledních dnech války s pochody smrti (tzv. evakuační transporty). Dále je zde možno nalézt informace o těch, kteří byli z českých zemí deportováni přímo do Lodže, Osvětimi, Minsku a Ujazdówa nebo byli vězněni v koncentračním táboře Mauthausen.

Dalším nelehkým úkolem, který si pracovníci Institutu stanovili, bylo připomenout i další oběti nacistické rasistické politiky za druhé světové války, a to právě těch, kteří byli úřední mocí označeni za „cikány“. Tomuto úkolu se historici Institutu začali systematicky věnovat před čtyřmi lety. Vyšli ze zkušeností s databází židovských obětí a dosavadní postupy přizpůsobili specifickým potřebám aktuálního projektu.

Na samotném začátku byl archivní výzkum, který začal ve třech archivech, kde se nacházejí základní fondy k tématu perzekuce Romů a Sintů na našem území – těmito archivy jsou Národní archiv ČR v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni. Důležitý byl také výzkum v zahraničních archivech - např. Spolkovém archivu (Bundesarchiv) v Berlíně nebo v archivu Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. V rámci postupujícího výzkumu bylo potřeba navštívit i další české archivy – v jihomoravském Mikulově, ve východočeském Zámrsku, archivy měst Prahy a Brna a dalších.

S narůstajícím množstvím shromážděných dokumentů a dat bylo potřeba stanovit si dílčí cíl, kterého lze ve vytyčeném čase dosáhnout, a soustředit výzkum tímto směrem. I s ohledem na to, že v rámci archivního výzkumu probíhala od začátku digitalizace celého archivního fondu „CT Lety“, jenž je uložen v Třeboni, byly k prvnímu zveřejnění vybrány údaje o vězních tábora v Letech u Písku. Z dokumentů v tomto fondu byly získány a přepsány jmenné seznamy a údaje z nich porovnány s již existujícími a publikovanými seznamy vězňů, které v minulosti zpracoval historik Ctibor Nečas. Z celkového množství vězňů tábora v Letech byli ke zveřejnění vybráni ti, kteří v letském táboře zahynuli.

"Databázi obětí lze rozdělit na dvě části – veřejnou a neveřejnou."

Databázi obětí lze rozdělit na dvě části – veřejnou a neveřejnou. Veřejná část, která je přístupná na portálu www.holocaust.cz, obsahuje údaje pouze o lidech, kteří byli zavražděni nebo na následky věznění zemřeli během druhé světové války. Z důvodu ochrany osobních údajů nelze zveřejnit údaje o přeživších nebo o těch, u nichž se jejich osud nepodařil vypátrat. I když již jejich jména byla publikována knižně, jako je tomu například u vězňů terezínského ghetta v Terezínských pamětních knihách, zůstávají tyto údaje pouze v interní části databáze. Neznamená to ale, že jsou tato data nedostupná. Lze je získat na základě badatelského dotazu. Stejný postup byl zvolen i v případě rozšíření databáze o letské vězně.

Ve veřejné části databáze jsou zveřejněny základní údaje o jednotlivých vězních zemřelých v „cikánském táboře“ Lety v době jeho trvání od srpna 1942 do srpna 1943. Uživatel tedy v databázi najde jméno a příjmení (příp. rodné nebo jiné příjmení), datum a místo narození, dobu věznění a datum a místo úmrtí. Větší část zjištěných údajů je uložena v neveřejné části databáze. I díky konzultaci s experty a zástupci pozůstalých se projektový tým rozhodl, že všechna data a údaje, které jsou získávány a zpracovávány, budou uloženy pouze v neveřejné části databáze.

Do databáze jsou získávány informace a dokumenty o každé oběti tak, abychom si za nesčíslným množstvím zavražděných dokázali představit jednotlivé muže, ženy a děti. Uživatelům jsou zpřístupňovány také archivní dokumenty a fotografie, které vykreslují každého jako individuální osobnost, která žila svůj život až do doby, než byl násilně přerván událostmi spojenými s rasovým pronásledováním za druhé světové války. Tyto dokumenty a fotografie pocházejí převážně z českých archivů a dokumentují jen jeden rozměr lidského života, a to jeho otisk v úředních dokumentech. Soukromý každodenní život pak dokumentují zejména fotografie, kterými do databáze přispívají soukromí dárci – převážně členové rodin pozůstalých po obětech. Vrátit tvář a životní příběh každému je však nikdy nekončící práce. Ne vždy se dokumenty dochovaly, ne vždy se podaří osoby na starých fotografiích identifikovat, ne vždy žije někdo, kdo by si na ně pamatoval.

"Neznamená to ale, že jsou tato data nedostupná. Lze je získat na základě badatelského dotazu."

Jednou z obětí nacistického pronásledování „cikánů“ za druhé světové války se stala Tekla Šimandlová (*1902), která postupně prošla koncentračními tábory v Letech u Písku, Hodoníně u Kunštátu a v Auschwitz-Birkenau, kde zahynula. V létě 1942, kdy se na území protektorátu začala realizovat nucená koncentrace osob označených za „cikány a cikánské míšence“, žila se svými dětmi v Plzni a pracovala jako dělnice. 3. srpna 1942 byli společně internováni v nově otevřeném „cikánském táboře“ v Letech u Písku. Dcera Marie byla z tábora převezena do nemocnice v Písku s břišním tyfem, Tekla byla se synem Josefem a dcerou Annou po zrušení tábora v Letech převezena do tábora v Hodoníně u Kunštátu. Odtud byli deportováni do Auschwitz-Birkenou. Tekla zde 7. prosince 1943 zemřela, osudy dětí se zatím objasnit nepodařilo.

Databáze by měla fungovat jako snadno přístupný zdroj informací a zdroj pro rozvíjení současné veřejné diskuse. Součástí online databáze jsou proto i odborné komentáře, které vysvětlují jednotlivá témata a pojmy a kontextualizují publikované údaje a materiály. Na ty budou navazovat odborné články a případné další výstupy. V budoucnosti by mělo dojít k rozšíření databáze o další informace, a to především o obětech „cikánských táborů“ v Hodoníně u Kunštátu a v Auschwitz-Birkenau.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které se na web nedostanou a objednejte si své předplatné pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Eliška Waageová, Michal Schuster, Institut Terezínské iniciativy (FOTO: ITI, Pixabay, Romea)
Přečteno: 713x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Institut terezínské iniciativy, oběť, romský holocaust, Terezín, Lety u Písku, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nenávistná hesla Sdružení Mostečané Mostu, říjen 2018 (koláž: Romea.cz)

Ústecký soud vyzval k ukončení politické činnosti spolek Mostečané Most. Chtěli „zřídit vesnici pro lůzu“

22.10.2020 11:03
Krajský soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí, jímž upozornil spolek Sdružení Mostečané Mostu, že vyvíjí protiprávně činnost politické strany. Pokud toho spolek do 1 roku nezanechá, soud ho rozpustí. 
 celý článek

Gyulla Banga

Hudebník Gyulla Banga: Také jsem psal, že COVID-19 je podvod. Potom, co jsem měl čtyřicítky horečky a nemohl vstát z postele, už mluvím jinak

21.10.2020 20:25
Pořád na Facebooku čtu, jak je onemocněníCOVID-19 podvod, jak ta nemoc je smyšlená, že je to jen horší verze chřipky, nic jiného. Bohužel, musím vás zklamat. Ten virus existuje a opravdu je mnohem zákeřnější než běžná chřipka.
 celý článek

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se 13. 10. 2020 setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. (FOTO: Veřejný ochránce práv)

Sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta podpořila návrh na jejich odškodnění

21.10.2020 16:40
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se minulý týden setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. Tématem schůzky bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen v návaznosti na návrh zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací, který v Poslanecké sněmovně čeká na své projednání téměř rok.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo